Valsesia každoročně na jaře láká kajakáře, Kteří se snaží posunout své limity a co nejlépe sjet na svých creekovkách řeky v tomto takticky náročném údolí. Letos se ale do vzduchu přimíchala i závodní nervozita.
První víkend v květnu totiž toto italské údolí hostilo historicky první ročník závodu Boss of Valsesia, na který se sjeli kajakáři z více než 15 zemí světa. Hojnou účastí a silnou výpravou se navíc mohla pyšnit také Česká republika. Koncept nového závodu sliboval jediné: najít jezdce, který dokáže spojit rychlost, preciznost a absolutní kontrolu nad lodí v tom nejtěžším možném terénu.
Nízká voda a nemilosrdný hromadný start
Už kvalifikace jasně ukázala, že řeka nedá nikomu nic zadarmo. Vzhledem k tomu, že v posledních dnech před startem moc nepršelo, hladina vody byla proklatě nízko a řeka odhalila své kamenné zuby. Tento stav nutil závodníky k absolutnímu soustředění a dokonalému rozmyšlení stopy. Sebemenší chyba nebo zaseknutí lodi na kameni znamenalo ztrátu drahocenných vteřin – a právě ty nakonec rozhodovaly o (ne)postupu do elitních finálových jízd.
Už samotná kvalifikace nabídla divákům naprosto strhující podívanou. Organizátoři se totiž rozhodli okořenit boj o postup hromadným startem. Do obnaženého kamenitého koryta tak byli naráz vpuštěni všichni závodníci v kategorii PRO. V první vlně bok po boku odstartovali muži, ženy i junioři do 21 let a strhla se neskutečná vodácká mela o to, kdo si urve nejlepší nájezd do první peřeje. V těsném závěsu pak do peřejí vletěla druhá vlna v kategorii OPEN. Ta sice nebyla postupová, ale o to víc si jezdci mohli užít adrenalin z kontaktní jízdy.
Finálové jízdy: Milimetry od triumfu
Do finále postoupila nejužší špička, která přežila nekompromisní kvalifikační síto. Tady už šla taktická strkanice z hromadného startu stranou – na řadu přišel idividuální time trial. Kvůli zmiňovanému nedostatku vody to ovšem nebyl boj s obřími válci, ale spíše chirurgická práce s lodí. Rozhodovalo hledání optimálního průtoku, načasování každého boofu na milimetr přesně a snaha udržet rychlost navzdory všudypřítomným kamenům. Sebemenší chyba znamenala ztrátu rychlosti a tím pádem konec nadějí na bednu. Ve velkém finále se o titul utkalo 25 nejrychlejších mužů, 10 žen a 5 nejrychlejších juniorů. K překvapení všech navíc bylo ráno na předzávodním briefingu oznámeno, že se pojede i divácky atraktivní týmový závod.
Závod na packraftech
Po kajakářské kvalifikaci nás čekal i závod packraftů, který startoval u prodejny Boss Kayak. Závodníci museli s packraftem v ruce doběhnout k řece, úspěšně nasednout, sjet kilometrový úsek a následně se po svých i s lodí vrátit zpět k prodejně. Došlo tak k parádnímu zpestření celého dne, které si naplno užili jak samotní závodníci, tak široká veřejnost na břehu.
Vyhlášení vítězů a česká stopa
Závěrem nabitého dne byl doprovodný program, kde se daly získat zajímavé ceny jednak formou soutěží, ale také v bohaté tombole pro kajakáře, jejíž hlavní výhrou byl nový kajak. Ještě předtím však proběhlo to nejdůležitější – slavnostní vyhlášení vítězů.
Muži:
1. Michele Ramazza, 2. Paul Aubertin, 3. Marius Bauer
Ženy:
1. Marisa Kaup, 2. Amber Maslen, 3 Laura Fontaine
Junioři do 21 let:
1. Stefano Baroli, 2. Luca Liuzzo, 3. Nils Biermans
Týmový závod:
1. Pospiech – Klotzner – Sieder, 2. Jacobs – Bakovic – Astorga, 3. Seka – Erazo – Andrade
Je velmi důležité zmínit, že v obrovské mezinárodní konkurenci se do finále probojovalo i několik Čechů. V mužské kategorii obsadil parádní 7. místo Jan Choutka, na 12. místě dojel Viktor Legat a 13. příčku bral Tomáš Fridrych. Mezi ženami vybojovala krásné 5. místo Pavlína Kodáková a hned za ní na 6. pozici skončila Lucie Součková.
Osobní pohled závěrem a vyhlídky na Čertáky
Zdá se mi, že první ročník Boss of Valsesia předvedl přesně to, co bychom od kajakářských závodů měli čekat. Nabídl obrovskou dávku adrenalinu a zdravou rivalitu, když jsme na vodě bojovali o každou vteřinu a lepší umístění. Zároveň ale ukázal to hlavní, proč tenhle sport tolik miluji: ve výsledku je totiž úplně jedno, kolikátý člověk skončí. Je to především o společném čase a pocitech, které nám divoká voda všem dává, a o tom, jak přátelská a soudržná komunita kolem ní je.
A co je na tom všem úplně nejlepší? Tahle neskutečná parta světových i českých jezdců rozhodně na vavřínech neusíná. Většinu borců, kteří drtili italskou žulu, uvidíme už brzy v akci u nás doma. Blíží se totiž Devils Extreme Race. Pokud vás bavil technický masakr ve Valsesii, na Čertových proudech to bude minimálně stejně tvrdá jízda!
