Když se řekne Vrchlice, lecjaký vodák si vybaví legendární trojici skoků, kterými je tvořen přepad Velkého rybníka pár kilometrů od Kutné Hory. Toto místo je opravdu ikonické a naštěstí zůstalo pro vodácké radovánky zachováno i po nedávné rekonstrukci hráze rybníka. Vodácky zajímavá je Vrchlice i dál, do Kutné Hory. Má to ale háček… Musí být voda. Musí být hodně vody. A to je v posledních letech čím dál větší problém. Není ale třeba zoufat, výlet na Vrchlici je zajímavý i v případě, že v korytě neteče skoro nic.
Pro pěší výlet okolo Vrchlice je obzvláště vhodné využít vlakovou dopravu. Konkrétně zastávky Kutná Hora město a Malešov. Je asi jedno, kterou z nich zvolíte jako výchozí, oba směry jsou fajn. Já výlet popíšu směrem z Kutné Hory do Malešova. Jedná se o zhruba devítikilometrovou túru, ke které je možno připojit pár zajímavých odboček. A protože jsme vodáci a zajímá nás hlavně voda, tak občas opustíme turistickou značku a půjdeme prostě podél vody.
Ze zastávky Kutná Hora město je dobré zvolit žlutou značku, která nás brzy dovede na most přes Vrchlici. Tady proti proudu vidíme splav, pod kterým při vhodné vodě většina vodáků ukončuje svoji plavbu. Jen kousek za mostem je dobré poprvé opustit žlutou značku a vydat se ulicí Pobřežní, u které už název napovídá, že vede podél vody. Tato ulice nás zavede až pod Jezuitskou kolej a Chrám sv. Barbory, na které se můžeme podívat z trochu netradičního pohledu odspodu. Zdatní si mohou vyběhnout pár výškových metrů (možných cest je více) a památky světového renomé navštívit i zblízka.
Ulice Pobřežní nás zavedla na červenou turistickou značku a poté také pokračujeme dál proti proudu Vrchlice. Po přejití železniční trati se dostaneme na takzvanou Královskou vycházku, která nás povede pár výškových metrů nad řekou pěkným parkem. Naskytnou se nám výhledy na historické stavby Kutné Hory a mineme velkolepý skalní reliéf spisovatele Jaroslava Vrchlického.
Za nějaký čas nás červená převede z pravého břehu řeky na levý. Mineme ještě pár domů a potom jsme u prvního ze soustavy mlýnů, které byly v údolí Vrchlice vystavěny. Jedná se o Wagenknechtův mlýn, za nímž se začneme nořit do skalami lemovaného údolí. Po pravé straně necháme vstup do staré štoly a u historického mostu se sochou sv. Jana Nepomuckého se k nám připojí naučná stezka Stříbrná stezka – jižní okruh a zároveň zde začíná naučná stezka Údolím Vrchlice. Je dobré se věnovat informačním cedulím, protože zdejší údolí není zdaleka jenom procházka okolo pěkné říčky. Od zmíněného mostu je rovněž možné udělat si krátkou odbočku po žluté značce ke kostelu Nejsvětější Trojice.
Brzy mineme mlýn Společný, potom starý kamenolom, ke kterému se dá přeskákat po kamenech na druhý břeh Vrchlice a kde se dají nalézt zajímavé minerály. Následuje Vrbův (nebo Vrbový) mlýn. Těsně před ním je po pravé straně skalní výchoz, který je oficiální lezeckou lokalitou. Pokračujeme stále proti proudu a po chvíli jsme u krásně zrekonstruovaného mlýna Dänemark a také u nepřístupné Poličanské štoly. Dvakrát přejdeme Vrchlici. Při druhém překročení uvidíme proti proudu jeden z jezů, který by nám za příznivé vody jistě udělal radost při splutí a už jsme u mlýna Spálený. Jeho majitel si nepřál být rušen turisty, takže nechal svést turistický chodník do tunelu, který vás navrátí na denní světlo až za mlýnem.
Tady už jsme na přírodní pěšině a v pěkném lesnatém údolí. Po pravé ruce máme opět skalní stěnu – i zde je povolené lezení. Dále proti proudu můžeme prozkoumat ruiny bývalého mlýna Cimburk a staré sklepení a o další kus výš jsou ruiny mlýna Šimákov.
My vodáci už ale vnímáme něco jiného. Před námi se totiž začíná zvedat hráz Velkého rybníka, a to znamená jediné – brzy uvidíme vodopády. Z turistické cesty na ně máme parádní výhled.
Když se nabažíme, tak pokračujeme po turistické značce, která nás vede po skalách nad Velkým rybníkem až k rozcestí stejnojmenného názvu. Tady je možné se vykoupat.
Skrz chatovou osadu nás provede spojená červená a modrá značka a když se dostaneme nad rybník, opět k tekoucí říčce, tak se ocitneme u další lezecké oblasti, která spojuje hned tři lezecké terény – Hlavní stěna, Spojovací stěna a skalní věž Panák. Toto místo je z celého údolí Vrchlice nejvyhlášenější a lezce tu potkáte s vysokou pravděpodobností.
O pár desítek metrů dál doporučuji další odbočku. Není to odsud daleko k hrázi vodní nádrže Vrchlice, která je jedinou klenbovou betonovou hrází v naší republice. Pak už se vracíme na turistické značení, které nás během chvíle vyvede z údolí Vrchlice. Najednou jsme na polní cestě mezi lány a nedaleko před námi je obec Malešov.
V té není třeba hned chvátat na vlak, protože střed obce je vyhlášen jako městská památková zóna. Na Žižkově náměstí můžeme obdivovat několik pěkných soch, barokní dům a kostel sv. Václava. V budově zámku Malešov se nachází malé muzeum věnované historii městysu a slavným rodákům. A také je tu tvrz, která se dá rovněž navštívit. Po cestě k ní vám jistě neunikne stará hasičská zbrojnice s prostorným dvorem, ve které v současnosti sídlí Přátelský pivovar Malešov. Nejen, že tu vaří vynikající pivo, ale můžete si dát i něco na zub. Po těch zážitcích, které máte právě za sebou, odpočinek a občerstvení zajisté bodne.
Návrat zpět je možný pěšky nebo již zmíněným vlakem. Z Malešova je to jen pár zastávek a pokud byste si nechtěli ctěná pozadí vézt až do cíle, ale měli jste ještě sílu na pár kroků, pak doporučím vystoupit na zastávce Kutná Hora Vrchlice a do cíle dojít po žluté značce. Není to daleko, je to lesem a naskytne se vám zase jiný pohled na Chrám sv. Barbory.
Že je dobré projít si také historické centrum Kutné Hory, které je zapsáno v UNESCO, asi nemusím zmiňovat, že?
Turistická oblast, kam se budete rádi vracet. To je Kutnohorsko a Kolínsko – zkráceně KUKO.
#lovekuko
www.kutnohorskokolinsko.cz
