Co bylo a bude u raftařů?

Úvodem poměrně zásadní historická změna v systému bodování disciplín. IRF odhlasovala změnu poměru celkových bodů ze všech čtyřech disciplín, které se na nejvýznamnějších světových či evropských soutěžích jezdí. Součet bodů byl pro nejvýznamnější disciplíny – sjezd a slalom, upraven a vyvážen. Maximální počet sjezdových bodů se snížil ze 400 na 350 a naopak slalomové body se navýšily z 300 na 350 bodů. Počty bodů pro sprint a H2H zůstaly nezměněny. Po mnoha letech se tím srovnalo to, co bylo předmětem častých diskusí. Jedni tvrdili, že sjezd je nejdelší a nejnáročnější disciplína na dlouhodobý tréninkový proces, a proto za něj musí být nejvíce bodů. Druzí zase, že slalom je tou královskou a nejtěžší disciplínou, protože vyžaduje léta tréninku nejlépe od útlého dětství.

Letošní sezona byla z reprezentačního hlediska vrcholem luxusu, co se týče exotických destinací a nabídla možnost spojit příjemné s užitečným – poprat se o nejcennější medaile a zároveň navštívit vzdálenou exotickou zemi. Pojďme si zopakovat hostitele MS od roku 2011, kdy proběhlo MS R6 v Kostarice. V roce 2013 následovalo MS R6 na Novém Zélandu, rok poté R4 v Brazílii a dále šestková Indonésie. Poté přišly na řadu Spojené Arabské Emiráty R4, R6 v Japonsku, R4 v Argentině a konečně letos zase šestky v Austrálii. Z aktuálního výhledu se zdá, že tato mnohaletá doba „hojnosti“ na nějaký čas utichne. Příští rok je ještě MS R4 v lákavé Číně, ale za dva roky se s největší pravděpodobností rafting vrátí do Evropy, konkrétně do Bosny, kde se letos konalo mistrovství Evropy a kde proběhlo dosud poslední MS R6, v roce 2009. Za tři roky již skoro s jistotou můžeme vyhlížet čtyřkové MS v Londýně na olympijském kanále. Prognózovat teď, co bude v roce 2023 je asi dost předčasné. Aktuální orientační status by mohl nasvědčovat dlouhá léta očekávanému Rusku, ale uvidíme.

Prohlédněte si všechny fotografie k článku…

V současných týdnech probíhá na poli sportovně-závodní komise IRF i na jejím nejvyšším boardu diskuse nad dosavadní periodou MS i ME, stejně tak ve vztahu R4 a R6. Je totiž dost možné, že perioda MS se změní z roční na dvouletou a každopádně si bude moci aktuální pořadatel vybrat, zda-li chce pořádat čtverky nebo šestky. Za posledních 20 let fungování raftingu a historie MS hrála jasně prim kategorie R6, která měla větší tradici i obsazenost a každý druhý rok několik uchazečů o pořadatelství z velice atraktivních raftových destinací. Naopak R4 je mladší sourozenec, MS se jezdí teprve od roku 2010 a v dvouleté periodě většinou nebylo mnoho zájemců o pořádání. V roce 2012 se dokonce pořadatel nenašel žádný. Nicméně situace se zvolna otáčí a zpětná vazba jak od potenciálních pořadatelů, tak od národních raftových federací i posádek samotných je taková, že nyní je jednodušší dát dohromady 4–5 lidí na R4 než 6–7 lidí na R6. Stejně to je s náklady spojenými na účast a pro pořadatele je z logistického hlediska rovněž snadnější uspořádat akci, kde bude o jednu třetinu lidí méně. Trend je jasný – finanční úspory jako priorita. Je v tuto chvíli těžké odhadovat, jestli to může vyústit i v částečný úpadek kategorie R6.

Stejně nejisté jsou vyhlídky u kontinentálního šampionátu, kde panuje čím dál větší problém každoročně najít pořadatele pro takovou akci – jeden rok pro R6 a následně pro R4. Tady se jeví jako pravděpodobné, že cyklus bude upraven na dvouletý, tedy, že by se evropský šampionát mohl R4 vs. R6 nastavit jako tzv. olympijský – každý jednou za čtyři roky… uvidíme, jak to celé dopadne.

Nyní ještě k tomu, co nás čeká na mezinárodním raftovém poli v roce 2020. Jisté je již avizované MS R4 koncem srpna v čínském Ziyuanu. ME postupně odřekli dva avizovaní pořadatelé a tak se jej nakonec ujala Česká republika. ME 2020 v naší vlasti proběhne v kategoriích R4 i R6 a sice na Lipně a v Roudnici nad Labem (termín je 8. 13. 6. 2020).Mimo to je ovšem jisté, že se uskuteční velká akce světového poháru R6 na chilském veletoku Futaleufú v půli března, která již má konkrétní obrysy. Tato akce je selektována výběrem 15 nejlepších posádek z MS v Austrálii, přibližně deseti mužských a pěti ženských týmů. Pořadatelům se podařilo zajistit finanční prostředky na komplexní zabezpečení účasti těchto týmů, včetně refundace letenek. Akce je specifická a jedinečná v tom, že na takové obtížnosti řek WW IV–V se už takřka 20 let ve světě jiné akce v podstatě nekonají, protože IRF volí z důvodu bezpečnosti především jednodušší vodní toky i s přihlédnutím k věkovým kategoriím U23 resp. U19 a veteránům.

Takže AHOJ v raftové i vodácké sezoně 2020!