RECENZE: TNP Aker – první kompozitové pádlo na divokou vodu od Laminexu

RECENZE: TNP Aker – první kompozitové pádlo na divokou vodu od Laminexu

V průběhu léta jsem měl k vyzkoušení zapůjčený přelomový model pádla TNP. Proč přelomový? Protože v Laminexu se pustili také do výroby kompozitních listů na divokou vodu. Doposud měli v tomto segmentu jen listy plastové. Nové listy se jmenují Aker (čte se anglicky ejkr).

Dodává: Laminex, www.tnp.cz

Testoval: Petr Snížek

Údaje výrobce:

Materiál listu: sklolaminát, karbon, dynel

Plocha listu: 705 cm2

Hmotnost: 990g (200 cm s karbonovou žerdí bez spojky)

Testovaný model: listy Aker, žerď sklolaminát, délka 200 cm, úhel 45°

Infocena: 5 417 Kč (testovaný model – typ 212.0X)

V průběhu léta jsem měl k vyzkoušení zapůjčený přelomový model pádla TNP. Proč přelomový? Protože v Laminexu se pustili také do výroby kompozitních listů na divokou vodu. Doposud měli v tomto segmentu jen listy plastové. Nové listy se jmenují Aker (čte se anglicky ejkr).

Proč Aker? Výrobce mi vysvětlil, že název vznikl otočením písmen ve slově řeka a Ř na konci slova se logicky změnilo pouze na R. I když název pádla Akeř by byl hodně slušný punk. Až později se ukázalo, že výklad slova Aker nabízí také wikipedie, kde je důležité zmínit zejména to, že se jedná o jméno egyptského boha země, který měl mimo jiného za úkol zajišťovat bezpečnou plavbu lodi boha slunce Rea, když v noci proplouvá podsvětím. Doufal jsem tedy, že mě Aker také bezpečně proveze všude tam, kde ho budu mít s sebou.

TNP Aker - nezáběrová strana listu
TNP Aker – nezáběrová strana listu

Pojďme už ale k věci. To nejdůležitější na pádle jsou listy, které mají konstrukci, na kterou jsme zatím u pádel TNP nebyli zvyklí. Hlavní důraz byl kladen na odolnost v náročných podmínkách. Jádro listu je pěnové, povrch listu je tvořen lisovaným sklolaminátem, který u krku přechází do karbonu. Důvodem tohoto přechodu je napojení na žerď. Trn na konci listu, který se vlepuje do žerdi je totiž také karbonový a bylo potřeba spojit dva materiály. Přechod materiálů je řešen pozvolně, což je na pohled pěkné. Pohledově trochu hůř na mě působí napojení do žerdi, která je na konci opatřena karbonovým dílem, kvůli zpevnění. Na pár centimetrech pádla se tak střídají různé materiály, a to mému oku prostě nějak nelahodilo. Upozorňuju ale, že problém je hlavně estetický, na funkčnost nebo odolnost pádla to nemá vliv, spíš naopak.

Detail napojení listu na žerď a viditelný přechod mezi několika materiály
Detail napojení listu na žerď a viditelný přechod mezi několika materiály

Důležité pro odolnost listů je také vyztužení jejich hrany, které tady zajišťuje materiál Dynel. Zde není moc o čem diskutovat, tento materiál je sázkou na jistotu, což dokazuje fakt, že jej používají téměř všichni renomovaní výrobci pádel. Vyztužení je vedeno téměř po celém obvodu pádla, takže jsou chráněna všechna místa, kterým hrozí potenciální poškození. Zakončení výztuhy je moc pěkně provedeno, Dynel mizí plynule do ztracena.

List je mírně předsazen
List je mírně předsazen

Listy jsou mírně předsazené, což dává pádlu parádní manévrovatelnost. Není to jako u slalomových speciálů, ale je to výrazně lepší než u běžných divokovodních pádel. Tady jsem byl moc spokojený. Tvar listu je asymetrický, horní část listu je široká blíže krku a postupně se zužuje, zatímco spodní část je na tom opačně. Vnější hrana listu je spíš rovná. Zhruba do poloviny délky listu zasahuje na záběrové straně nevýrazné žebro, které list zpevňuje, na nezáběrové straně žebro není. Plocha listu činí 705 cm2, což je takový zlatý střed a pádlo by mělo uspokojit i silovější jezdce, ale ještě ho utáhnou ti slabší, a nebo silnější děvčata. Osobně jsem zvyklý pádlovat s většími listy, takže mi záběr ze začátku přišel trochu nejistý, ale to se po pár vyjížďkách změnilo. Síla záběru je pro mě dostačující jak pro tréninkové ježdění, tak pro jízdu na řece. Záběr je stabilní a v podstatě se mi nestalo, že bych se s pádlem nějak výrazněji pral. Kontra záběry (kteří zkušení borci samozřejmě vůbec nepoužívají Usmívající se) jsou také velmi stabilní, spolehlivé a hlavně velmi silné.

Prohlédněte si všechny fotografie z testování…

Tradičně nejvíc času jsem s Akerem strávil na kanále v Troji, ale podíval se se mnou i na řeky. Párkrát jsem ho půjčil také kamarádům a všichni ho chválili, což musím udělat i já. Pádlo funguje, skvěle se ovládá, síla záběru je solidní, odolnost je skvělá. V Laminexu zase odvedli kus dobré práce a krok „novým směrem“ se jim opravdu povedl.

Líbí se mi:

  • Konstrukce listu
  • Předsazení listů
  • Kontra záběr

Mohlo být lepší:

  • Napojení listu a žerdi (vizuálně)

Zkušenosti čtenářů

Pamětník

Dovoluji si oponovat! Přibližně v polovině 90-tých let vyráběl Laminex (TNP) sendvičová (kompozitní) pádla s duralovou hranou, a to jak kanoistická, tak kajakářská. Moc nevydržela (oddělovaly se od sebe jednotlivé vrstvy) a tak byla vzápětí nahrazena dosavadním plastem.

Snížák

Ha, pravda, pamatuju si je z oddílu, když sem byl ještě malinkej… Omlouvám se za nepřesnost.

Mates K.

Pět a půl za TNP bez spojky? Proč o dva víc než třeba Manic multi? Řešení stejné, materiály stejné, jen jeden tvar je po vůli jedněm a ten druhý druhým.. Gala Brut v lehčí verzi Carbon aramid nebo kevlar, a to i s klikou nebo spojkou také levnější.. Moc tu cenovku nechápu. Chtěl jsem si ho koupit jako záložku – dělené. Plastové záložky už mě fakt nebaví, ale ta cena k tomu nedává moc smysl.
PS: Z karbonového symetrického TNP teď mám moje C1 pádlo, na kompozitní žerdi docela slouží, i když kompozit listu se už od duralové hrany docela odlepuje.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: