Řeky Slezského vojvodství. Pestrá nabídka na hranicích a nedaleko od nich. 2. část

Řeky na státních hranicích

Chvíli jsem zvažoval, jak výčet řek pojmout a rozhodl jsem se, že to vezmu podle toho, jak se řeky vzdalují od našeho území. Jako první jsou proto na řadě řeky Odra, Olše a Szotkówka.

Splutí Odry pod Ostravou bude asi většina českých vodáků znát nebo jim to alespoň něco řekne. Přírodní památka Hraniční meandry Odry je poměrně vyhlášeným místem a ani se tomu nedivím. Je až neuvěřitelné, jak tady člověk vypluje (nasedacích míst se nabízí hned několik) z jedné z nejprůmyslovějších aglomerací, které v Česku vůbec jsou, a během chvíle na řece se ocitne v překrásné přírodě, kde si široký tok Odry razí cestu meandry mezi obřími oblázkovými plážemi. Nad hlavou se vám míhají nejrůznější ptáci a nebýt občasné drobné připomínky civilizace, dokázali byste brzy nabýt dojmu, že jste na cestě do pravěku. Navíc si tu můžete užívat zvláštní pocit, kdy stačí přejet od jednoho břehu řeky na druhý s vědomím, že jste právě přepluli z jednoho státu do druhého.

Úsek přes meandry Odry má okolo 12 km v závislosti na tom, kde nasednete, a dá se zvládnout za pár hodin i s tím, že si cestou uděláte zastávku na svačinu na některé z pláží nebo si zastavíte u rozhledny pojmenované Hraniční meandry Odry stojící na polské straně. Ukončení plavby je nejčastější u silničního mostu u obce Zabelkov (Zabełków). Kdo by chtěl nahonit nějaké kilometry, může dojet až k mostu mezi obcemi Krzyżanowice a Buków, ale tady musí z lodě ven, protože dál je plavba zakázaná kvůli obřímu protipovodňovému poldru, který má za úkol chránit Ratiboř (Racibórz) a další města po proudu. Na Odru je pak možné znovu nasednout pod tímto poldrem a užít si po ní plavbu třeba až do moře. Zájemcům o takovou plavbu doporučuji přečíst si knihu od Zdeňka Lyčky Na kajaku ze severní Moravy na Balt a zajistit si dlouhou dovolenou.

Další řekou tvořící státní hranici je Olše (Olza). Na tu můžete nasednout u Dětmarovic nebo třeba níže ve Věřňovicích a užít si opět pocit plavby přímo po státní hranici. Olše v úseku z Dětmarovic donutí vodáky několikrát vystoupit z lodě a přenášet lidskou rukou vytvořené prahy a jezy. V případě nasednutí ve Věřňovicích pod jezem už vás žádné přenášení nečeká a nerušeně doplujete až na soutok s Odrou a na vysedací místo Zabelkov (ano, z Odry se vysedá na stejném místě).

Zajímavou alternativou je ještě spojit splutí Olše s říčkou Szotkówka, která se do ní vlévá z pravé strany, tedy z Polska. Podmínkou pro splutí Szotkówky je příznivý vodní stav a je třeba počítat s tím, že se jedná o malou řeku, možná už spíše potok. Nasednout se dá ve městě Jastrzębie-Zdrój, a pokud nevysedneme po 10 km plavby v obci Godów, brzy splyneme s vodami Olše a skončit lze třeba až na výše zmíněném vysedacím místě Zabelkov. Znamená to, že vyplujete z Polska, chvíli poplujete po státní hranici, pak kus Českem, pak zase po státní hranici a plavbu ukončíte znovu v Polsku. Jo a na kontě budete mít celkem tři řeky. To ujde, ne?

O něco dál

Ve střední části Slezského vojvodství najdeme řeky Białą Przemszą, Ruda, Mała Panew a Kłodnica, s níž úzce souvisí uměle vybudovaný Gliwicky průplav.

Začněme řekou Ruda, která je pro vodácké radovánky využívána od přehrady Jezioro Rybnickie ležící u města Rybnik. Nasedá se přímo pod hrází přehrady, a pokud se rozhodnete doplout až k soutoku s Odrou, čeká vás přes 25 km poctivé práce na celý den. Řeka silně meandruje, takže si ovládání lodě opravdu užijete, ale tenhle výlet stojí za to, protože jste celou dobu v chráněné krajinné oblasti Park Krajobrazowy Cystreskie Kompozycje Krajobrazowe Rud Wielkich, což zaručuje, že budete obklopeni krásnou přírodou až po obec Kuźnia Raciborska, před kterou bych na základě vlastní zkušenosti doporučil plavbu ukončit. Dále už řeka teče v regulovaném korytě až do Odry. Komu by stačila jen malá ochutnávka, může to zabalit už v obci Rudy, kde se dá navštívit klášter.

O kousek severněji najdeme řeku Kłodnica, která kopíruje Gliwicky průplav, což je uměle vybudované vodní dílo o celkové délce 41 km, které původně vzniklo zejména pro vodní dopravu uhlí do Odry. V dnešní době už je využíváno zejména pro plavbu rekreační plavidel, 24 km od Hlivic do Ujazdu, ale vodáci tento úsek zřejmě vyhledávat nebudou. Pokud tedy nemají v lásce plavbu od zdymadla ke zdymadlu (śluza). Tento kanál se na několika místech protíná se zmíněnou řekou Kłodnica, která je vhodná a využívaná pro souvislou turistickou plavbu v úseku Pławniowice – Ujazd dlouhém cirka 10 km. Poklidná řeka tu líně teče rákosím porostlými břehy a meandry.

Kde načerpat informace

V dnešní době je zdaleka nejjednodušším způsobem vyhledat si všechny potřebné informace na internetu, a v případě Slezského vojvodství to platí dvojnásob. Stačí navštívit webové stránky slaskie.travel a vybrat si. Web je naprosto fantasticky zpracovaný a je možné zvolit si z několika jazyků včetně češtiny. Jazykové mutace sice fungují trochu vachrlatě, ale vzhlede k tomu, že čeština a polština jsou si velmi blízké, není problém se základní orientací v polské verzi a s konkrétními informacemi pomůže kdejaký internetový překladač.

Nás samozřejmě nejvíc zajímají informace o řekách, které jsem snad v životě neviděl lépe zpracované. Každá vodácky využívaná řeka má vlastní popis, kde se kromě klasický údajů, na které jsem zvyklý z každé kilometráže či vodáckého průvodce, můžete prokliknout také do interaktivní mapy, kde jsou na dané řece vyznačeny všechny zásadní body a u peřejí či jezů na větších řekách je dokonce možné zhlédnout krátká videa s jejich průjezdem. Samozřejmostí jsou i tipy na půjčovny lodí a provázání s dalšími turistickými lákadly regionu. Prostě fantazie!

slaskie.travel
facebook.com/slaskie.travel
instagram.com/slaskie.travel

Ještě více na sever bychom našli řeku Mała Panew, která bývá nazývána jako Amazonka Slezska a hlavně Opolska, ve kterém teče její převážná vodácky využívaná část. Je to přesně jedna z tech řek, které nabízejí i vícedenní vodácké putování, ale na území Slezského vojvodství najdeme jenom krátký úsek. Konkrétně je to úsek Lubliniec – Krupski Młyn, který je dlouhý 10 km a budete si na něm skutečně připadat jako někde v amazonské džungli, takže řeka nejspíš získala svoji přezdívku právem. Příjemné je, že na celém tomto úseku není jediný jez ani jiná překážka k přenášení, pokud vás tedy nedonutí přenášet nějaký padlý strom.

Na východ od Katovic potom najdeme řeku Biała Przemsza, která je vodácky využívaná v úseku Dąbrowa Górnicza – Trójkąt Trzech Cesarzy o délce 29 km. Na této řece je zajímavé, že ačkoliv teče přes lidmi silně využívané území, dokáže nabídnout několik úseků protékajících přírodou, kde máte pocit, že civilizace od vás musí být vzdálena stovky kilometrů, a ne stovky metrů.

Řeky na vzdáleném konci Slezského vojvodství

V severní části Slezského vojvodství, v okolí města Čenstochová, které je jen tak mimochodem velmi významným poutním místem, najdeme řeku Warta protékající přímo přes Čenstochovou a její přítok Liswarta. O kousek východněji pak řeku Pilica s přítoky Krztynia a Białka Lelowska.

Warta je opět příkladem dlouhých řek, které začínají na území Slezského vojvodství, ale potom se po nich dá plout ještě mnoho dní v jiných částech Polska. Jako několikadenní výlet (cca 100 km) se nabízí plavba z Čenstochové na soutok s Liswartou. Zejména úsek kousíček za Čenstochovou stojí za to, protože tu řeka opravdu silně meandruje a navíc protéká severním okrajem chráněné oblasti Park Krajobrazowy Orlich Gniazd, kde se vodák může kochat výhledy na zvláštní skalní útvary.

Komu by nestačilo 100 km Warty, může vysednout na soutoku a splout si ještě řeku Liswarta, na které je vyznačena 41 km dlouhá vodácká trasa nazvaná Szlak Kajakowy Tomka Sapińskiego. Tento úsek začíná v obci Starokrzepice a končí ve městě Kule, které už leží na řece Wartě. Z osobní zkušenosti bych doporučil na Liswartu nasednout o něco níže, ideálně v obci Danków, protože nad ní čeká několik přenášení jezů a ne až tak atraktivní řeka (v porovnání s tím, co přichází od Dankówa k soutoku s Wartou) tekoucí v zemědělské krajině.

U Liswarty bych rád zmínil ještě jednu osobní zkušenost. Spoléhal jsem tady na to, že se vrátím k autu zaparkovanému na nasedacím místě za pomoci autostopu. Bohužel jsem hodně dlouho neměl štěstí až se mi podařilo dovolat ochotnému majiteli půjčovny lodí, kol a elektrokol, kterou najdete na www.poliswarcie.pl. Ten pro mě dojel a k autu mě zavezl. Vysvětlil mi, že Poláci neradi berou stopaře, ať na to příště nespoléhám. Touto cestou ještě jednou děkuji a čtenáře před využitím stopu varuji.

Podobně jako Warta je na tom také Pilica, kterou ale asi nebude nutné českým vodákům představovat, protože je už dlouhá léta jednou z nejznámějších turistických polských řek – dokonce se na ni lze vypravit s některými českými vodáckými cestovními kancelářemi a agenturami. I zde platí, že většina splavných částí řeky se nachází mimo Slezské vojvodství a taky je v těchto částech řeka nejčastěji splouvána. Slezské vojvodství nabízí horní úsek této řeky, na který se nasedá v Szczekociny a vysedá se ve Wąsosz. Užijete si tu skoro 24 km pádlování po teprve vznikající a tedy poměrně malé řece.

Kdyby vám ale horní Pilica pořád přišla velká, je možné zvolit alternativní nasedání na její zdrojnici jménem Krztynia, po které lze plout přibližně 5 km, než se s Pilicou spojí.

Ve městě Koniecpol se do Pilici vlévá ještě řeka Białka Lelowska, na níž najdeme celkem 14 km vhodných pro plavbu na lodích, ale jsou rozděleny na dvě části. Horní část je dlouhá přibližně 5 km. Nasedá se na ni kousek od přehrady u obce Lelów a končí se v obci Biała Wielka u historického mlýna. Řeka je v tomto úseku nenáročná a velmi oblíbená na krátké výlety, pro které jsou dokonce využívány nafukovací rafty, což je pro Polsko dost netypické plavidlo. Úsek z Biała Wielka je od předchozí části řeky naprosto odlišný. Je označován za velmi náročný a půjčovny lodí zde dokonce mají omezení, že na vodu nesmí děti mladší 14 let! Důvodem je silně zablokovaná řeka padlými kmeny, které mají na svědomí hlavně bobři. Tady si opravdu užijete těžkou dřinu a oprubujete sehranost posádky, ale za odměnu tu můžete potkat třeba raka říčního, a když budete mít štěstí tak i bobra evropského.

Pokud tedy hledáte nějaké zpestření nebo alternativu k našim řekám, zkuste to u našich severních sousedů. Není to daleko a většina řek je skvělá. Samotného mě překvapilo jak moc.

Článek vznikl ve spolupráci s Polskou turistickou organizací.

Bavil Tě článek? Můžeš podpořit naši tvorbu!

Tvoříme původní obsah a píšeme o všem, co se na české vodácké scéně děje. Žádné kopírování cizích zdrojů, všechno je ověřené na vlastní kůži. Tvorba takového obsahu ovšem něco stojí a budeme vděční za podporu naší práce! Využít můžeš QR kód nebo dar zaslat na účet 2801829432/2010 s variabilním symbolem 444999.
Děkujeme!