Když jsem začátkem března minulého roku odjížděl na dvouměsíční stáž do Birminghamu ve státě Alabama, kromě stokrát ohranýho songu od kapely Lynard Skynard jsem o tomto jižanském státě věděl dost málo. Kromě Forresta Gumpa jsem ještě něco tušil o jednom z posledních otrokářských států a taky že je to stát farmářskej, placatej a ostatním američanům spíše pro srandu. Nicméně „kdyby náhodou… asi to bude ale stejně na nic“ jsem si k věcem přihodil přece jenom alespoň miniverzi hydra.
Souhrou náhod jsem se poměrně brzy po příjezdu skamarádil s jedním z místních vodáckých guru Philem Foti. Po zjištění, že i v takovým státě jako je Alabama, potoky, řeky a dokonce vodáci jsou, a že jsem náhodou trefil právě ideální období roku, jsem měl o program na několik víkendů postaráno. Právě březen a duben jsou tady měsíce s nejvyšší šancí na sjetí pěkných kousků, pak už jde voda rychle dolů. Od kamaráda Keitha jsem měl na celý dva měsíce půjčenej sice postarší, ale vodácky ideální „truck“, takže nebyl problém ani s dopravou. Každý si může najít vodu pro svou úroveň.
Nejjednoduší klasikou srovnatelnou například s naší Oslavou je třeba Locust Fork cca hodinu jízdy od Birminghamu. Nejpěknější úsek je na cca 3 hodiny, dle vody okolo WW II, v pohodě i na otevřenky.
Středně těžkou záležitostí je pak třeba South Sauty Creek – dle vody pěkná III-IV, s výborným lesním kempem na dojezdu. Peřeje jako Bonecrasher či Slot zní výhružně, ale s dobrým průvodcem jako byl Phil nebylo co řešit.
Text a foto: Jakub Hustý
No jako Kubo, peknej clanek! Dobry te zas po letech videt na vode! Aspon takhle teda;)