HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

Tyrolsko 2008

Tyrolsko 2008

Kvůli našim rozličným aktivitám a výletům, jsme měli loni na naše klasické letní vodácké radovánky k dispozici všeho všudy 5 dní, tak bylo nabíledni, že se nevydáme nějak extra daleko. Volba proto padla na Tyrolsko. Kraj, kde člověk najde jak turistické, tak i vyloženě extrémní vodácké terény, které mají dostatek vody s malými výjimkami po celý rok. Kraj, kde jsou všechny řeky průzračně čisté a studené. Kraj, kde se lze kochat (zatím) téměř nedotčenou alpskou přírodou.

Na našich výletech jsme zatím vždy jezdili na klasických plastových krytých deblovkách, ale letos nastal zlom. Dohromady nás jelo 10, ale přesně polovina z nás se naučila během ježdění na jarních řekách na kajaku a tak jsme jednoho teplého srpnového večera vyrazili 2 auty a vozíkem naloženým hydrem, 5 kajaky a 3 deblovkami směr Rozvadov. Cestou jsme pročítali kilometráže a vybrali si pár řek, které se nám zdáli být zajímavé a musím říct, že jsme si vybrali dobře.

Během noci jsme projeli Mnichovem, Garmisch-Partenkirchenem a v časných ranních hodinách jsme dorazili do údolí Lechtal k řece Lech. První den měl být určen k rozpádlování a Lech svůj úkol splnil dokonale. Lech je velice příjemná, neustále tekoucí řeka a nabízí cca 40 km relativně lehké vody.

Po stejné cestě, jakou jsme k Isaru přijeli, jedeme opět zpátky. A přes Innsbruck, který má mimochodem docela zajímavé centrum, jsme jeli dále k řece Ziller, kterou jsme měli v plánu. Bohužel, zrovna v době naší návštěvy měl Ziller velice málo vody a tak jsme smutní pokračovali podél Innu dál na východ. O několik kilometrů po proudu Innu, ústí do alpského veletoku potok jménem Brixentaler Ache, který na rozdíl od Zilleru vodu měl.

Jistě znáte ten pocit, když se krátce po probuzení za ne zrovna hezkého počasí převlíkáte do mokrého hydra. Nicméně přežili jsme a protože by byla škoda promarnit poslední den na vodě, jali jsme se splout potok Pillersee Ache, jehož cca 7 kilometrů jsme sjeli asi za hodinu. Pak se výše jmenovaný potok vléval do Kössener Ache. Díky dešti měly oba toky vody docela dost a tak jsme pokračovali dál a dál už po jednoduchém potoku vstříc Německu.

Na plácku jsme usušili hydro, naložili lodě, zhodnotili výlet a na noc jsme vyrazili ku Praze, opět přes Mnichov. Máte-li chuť vyrazit na rakouské řeky a už se vám nechce na takové klasiky jako je Salza nebo Steyr, vydejte se ještě o kousek dál na západ, do Tyrolska. Tento článek vám může být inspirací, ale v samotném Tyrolsku je krásných řek, které nám vodákům přináší potěšení, desítky.

foto: archiv Michala Šindeláře

Zkušenosti čtenářů

Stepan

Diky za inspiraci, muzes pls doplnit mista, odkud jste zminovane reky jeli a kde jste cca koncili? Predpokladam, ze na stavy na vodoctech si uz pamatovat nebudes, ale kdyby… :-)) Predem dik.

Pavel

můžeš mi to taky přeposlat?Díky

Michal

Ahoj, takže…: Lech jsme jeli z vesnice Stockach do Weissenbachu, je to asi 30 km WW I-II (III), Isar v úseku Scharnitz – Krün, 15 km WW II-III, potom Brixentaler Ache jsme začli kousek nad soutokem s Kelchsauer Ache a dojeli jsme do útí Innu, asi 13 km WW II-III. Pillersee Ache jsme jeli zhruba od vesnice Fieberbrunn do ústí a dále Kössener Ache, soutěskou Entenlochklamm až do Německa, asi 35 km WW I+. Veškerý info k vodočtům najdete na http://www.kajak.at, v sekci Flussinfo/online Pegel. Ve všech případech jsme měli zhruba střední vodu.

stepan

parada, velky dik.

Václav

tedy něco pro nás, kteří s adrenálinem na vodě zacházime decentně. Nikoliv jako ty blázni, co to tady vedou 🙂

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: