…polské řeky jednoslabičné, ale i ty víceslabičné nabízejí mírně tekoucí vodu mezi zelenými loukami, občas písečný přesyp a borový les a také bažinu a vysokým rákosím zarostlá jezera. Před lety jsem se zařekl, že o nich nebudu psát. Aby na ně nejezdili vodáci, protože by tam bylo za chvíli plno jako na Vltavě v červenci.
Jenže Poláci nás pomalu předbíhají. Ale ještě neobjevili všechny své toky. WDA v Kaszubech už začíná „bejt odkecanej model“. Tedy organizovaná tábořiště, půjčovny, prostě spousta vodáků a to i z Hradce, Prahy, Peček a dalších českomoravských míst… Ale na řece se přece jen rozprostřou a vodák má pocit, že je na řece skoro sám.
Wda je 208 km dlouhý tok tekoucí od moře do Visly. Zdánlivě nesmysl. Ale ona opravdu vytéká z jezer, kde to je k Baltu pár kilometrů a teče na jih a po soutoku s Vislou opět vede vody k Baltu.
Snažili jsem se vybrat úsek bez jezer, protože přece jen nás zrovna jezera nenadchla, i když pro mořské kajaky své kouzlo mají. Nakonec na těchhle lodích by šla jet celá řeka a Poláci také na kajacích řeky jezdí.
Měli jsme to krásně vymyšleno na pět dní, jenže počasí a polské silnice mění podmínky. Dvě proražené gumy na silnici u Hnězdna a vytrvalý déšť nám sebraly den z našeho plánu. Kemp v Czarnej Wodě však byl jako základna ideální.
A jsme doma v kempu…… příště prostě „nechvátej“. Na další den mi Strugu, tentokrát už jakoukoliv, zakázali. Škoda, kvůli každý strouze se sem vracet nebudeme.
[b]Wda[/b] nás čeká další den. Vyjíždíme pod poslední velká jezera do Borska, odkud řeka teče nějaký 80 km k vesničce Tleň, pod kterou se vyskytnou další jezera. Pod mostem voda svižně teče, ale rychle se zastavuje u odbočení kanálu Wdy. Kupodivu kanál je to co teče klidně dál a pokud chcete jet po řece, musíte přenést jez s krásnou šlajsnou, která je však krytá neprůjezdným stavidlem. Pod jezem vody bystře teče v meandrech a není to vůbec jednoduché projet s naloženou lodí. Bohužel se to rychle uklidní a řeka získává typický polský charakter.
Tak se balíme a pojedeme na těžko… pendl s auty krásnými písečnými cestami uprostřed borových lesů, ale o 50 km kratší cesta. Pak už je řeka a ticho.
Řeka se kroutí, přibývá písku,
Přesto se zde najdou toky, které jsou ještě zapomenuté, nejsou zde půjčovny, ale jen řeka a ……ale i na těch frekventovanějších tocích není takový nával.
To musím ukázat ženě a dceři, tohle by je teda fakt mohlo dostat a konečně nalákat do lodě. A když ne, tak ať si trhnou… Vytáhnu tátu, toho nebudu muset přemlouvat ani minutu.