Wel, Gwda, Wda a ty ostatní…

Jenže Poláci nás pomalu předbíhají. Ale ještě neobjevili všechny své toky. WDA v Kaszubech už začíná „bejt odkecanej model“. Tedy organizovaná tábořiště, půjčovny, prostě spousta vodáků a to i z Hradce, Prahy, Peček a dalších českomoravských míst… Ale na řece se přece jen rozprostřou a vodák má pocit, že je na řece skoro sám.

Wda je 208 km dlouhý tok tekoucí od moře do Visly. Zdánlivě nesmysl. Ale ona opravdu vytéká z jezer, kde to je k Baltu pár kilometrů a teče na jih a po soutoku s Vislou opět vede vody k Baltu.

Snažili jsem se vybrat úsek bez jezer, protože přece jen nás zrovna jezera nenadchla, i když pro mořské kajaky své kouzlo mají. Nakonec na těchhle lodích by šla jet celá řeka a Poláci také na kajacích řeky jezdí.

Měli jsme to krásně vymyšleno na pět dní, jenže počasí a polské silnice mění podmínky. Dvě proražené gumy na silnici u Hnězdna a vytrvalý déšť nám sebraly den z našeho plánu. Kemp v Czarnej Wodě však byl jako základna ideální.

A jsme doma v kempu…… příště prostě „nechvátej“. Na další den mi Strugu, tentokrát už jakoukoliv, zakázali. Škoda, kvůli každý strouze se sem vracet nebudeme.

[b]Wda[/b] nás čeká další den. Vyjíždíme pod poslední velká jezera do Borska, odkud řeka teče nějaký 80 km k vesničce Tleň, pod kterou se vyskytnou další jezera. Pod mostem voda svižně teče, ale rychle se zastavuje u odbočení kanálu Wdy. Kupodivu kanál je to co teče klidně dál a pokud chcete jet po řece, musíte přenést jez s krásnou šlajsnou, která je však krytá neprůjezdným stavidlem. Pod jezem vody bystře teče v meandrech a není to vůbec jednoduché projet s naloženou lodí. Bohužel se to rychle uklidní a řeka získává typický polský charakter.

Tak se balíme a pojedeme na těžko… pendl s auty krásnými písečnými cestami uprostřed borových lesů, ale o 50 km kratší cesta. Pak už je řeka a ticho.

Řeka se kroutí, přibývá písku,

Přesto se zde najdou toky, které jsou ještě zapomenuté, nejsou zde půjčovny, ale jen řeka a ……ale i na těch frekventovanějších tocích není takový nával.