HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

Za blbost se platí …

Za blbost se platí …

Tak mi to nedalo a po přečtení některých výstražných i poučných článků bych se rád podělil o to, jak je někdy lidská blbost (v tomto případě moje) velká, když se k tomu přidá i špatná souhra okolností. Opravoval jsem na jaře 2010 klubové Turismo a jelikož byla oprava poměrně velká, chtěl jsem si ověřit, jestli svár drží a nepropouští.

Na Doubravu do Žehušic to mám opravdu kousek, nějaké 2 km. Plán byl jednoduchý. Vzal jsem auto, zapojil přívěs, do něj nasoukal opravenou loď a vyrazil na konec Žehušic. Tam jsem to plácnul na vodu s tím, že si ty dva kilometry do Habrkovic spluju a ověřím kvalitu opravy a ještě stihnu prubnout nějaké pádlerské fígle okoukané na YouTube. Po splutí zavolám staršího syna, ten mě vyzvedne a převeze do Žehušic a já se poté vrátím svým autem pro loď na Habrkovský jez. Jak řekli, tak udělali.

Doubrava je v těchto místech pro vodáky, kteří mají rádi vlny a peřeje naprosto nezajímavá, meandruje mezi oběma vískami polem, ale na několika úsecích docela teče.

Nakonec se mi podařilo nějakým šťastným řízením osudu nohu vymotat, alespoň trochu se prodrat roštím nahoru a nadechnout se. Nebudu tady psát nesmysly o nějaké chladnokrevnosti a dejavu momentky z celého života, prostě jsem chtěl jen rychle na břeh a byl jsem hodně vyděšenej. Nějak se mi podařilo proplácat se a proplazit po větvích jako Meresjev k levému břehu a na něj se vyškrábat. Když jsem se vydýchal a byl schopen postavit se na rozklepané nohy, začal jsem zjišťovat rozsah škod.

Na hlavě boule jako holubí vejce, ruce, nohy i krk zdrápaný od větví. Turismo bylo nacpané pod druhou náplavou a stromkem skoro celé a na první pohled bylo jasné, že to ven jen tak nepůjde. Jediná věc která potěšila byla ta, že moje minibandaska s doklady, mobilem, klíčema a kouřením zůstala zaseklá na druhé překážce. Pěšmo jsem přes pole došel do naší vísky, zalarmoval kamaráda s malotraktorem a navijákem a společně jsme Turismo vyprostili za pomoci navijáku tak, že jsme vytáhli druhý kmínek, tvoříčí spodní hráz a tím ji celou uvolnili včetně lodě. Poté jsme Canoah zapřáhli za traktůrek a takto ho dotáhli po poli až k silnici, kde jsem ho potom už přeložil na svůj přívěs.

[b]Když to zrekapituluju a ušetřím tak případným lektorům práci – podcenil jsem prakticky všechno:[/b]

a/ vesta

b/ helma??

c/ samostatná jízda bez doprovodu

d/ řeku jako takovou

e/ koňadra vázaná za obě špice asi taky nebylo to pravé ořechové.

Bohužel jsem byl tak vystresovaný a vyděšený, že mě ani nenapadlo pořídit fotku alespoň mobilem překážky a utopené lodi, fotka malotraktůrku táhnoucího po poli Turismo by taky stála za to! Přiložené foto je jen ilustrační, též z Doubravy, ale jiný úsek i daleko menší překážka.

Ještě si dovolím vlastní posouzení celé situace – vesta jako taková by mi asi mnoho nepomohla, možná by zabránila pár škrábancům, ale zase v tom hustém větvoví?? No nevím, možná by byla spíš na překážku, ale to je jen můj dohad a neomlouvám se tím. Helma – to už je jiná kapitola, ta by mi určitě ušetřila minimálně tu první pecku do hlavy a i pár škrábanců v zátylku.

Zkušenosti čtenářů

Kmochacek

ještě 2-3 tvoje články a Katie zamíří do propadliště dějin! 🙂 Tvá poslednhí pirueta by se tady taky dobře vyjímala.

Ale přesto ti přeju už jen samá pádlerská pozitíva a kanoistické jistoty

Čolek

Copak pirueta,tam jsem vás „jen“ pobavil nechaje se ukolíbat kilometrovým meandrujícím olejem a potom zazmatkoval .. 🙂 ,ale tady (viz článeček) jsem myslel,že už mám „odpluto“…. Nechtěl bych to zažít znovu,fakt že ne.

Bootsman

Nejsi 🙂 , jinak bys mě informoval co za hovadinu chceš spáchat. Na Loučnou tě vestu donutím vzít s tím že když nic jinýho tak tě bude hřát a ty se pak jdeš dobrovolně topit. Jenom počkej na Chrudimce si to ode mě pěkně vyžereš……

Čolek

…..ale nevšiml sis,že to je už skoro rok stará story,nic nového 🙂 Myslel jsem,že o tom víš.

žralok

S tou výbavou je to těžký , kolikrát jsem si při blbnutí na jezu v Č.Krumlově nadával , že nemám helmu , neopren dost tlumí nárazy a zmírňuje podření . Spolu s vestou nadnáší a nejdeš tak hluboko tak třeba ani k kontaktu s dnem a pod. nedojde . Je to jen o tom jakou míru rizika přijmeš . Zvyšovat si riziko napevno připevněnou koňadrou je blbost o čemž se přesvědčil i švára , když při sjíždění jezu Jemčina po skále namísto aby po převrhnutí vstal a odešel , byl zachycen za nohu a stažen po zadku dolů . Auu

Lékorka

Čolku, to zase budu mít pár nocí divoké sny 😀 Tohle je snad moje nejhorší noční můra, co se klidně může měřit i s praním prádla ve válci. Taky už celkem trvám na nošení vest i na klidnějších řekách. Pravdou ale je, že s helmou jezdím jen na řeky vyšší obtížnosti. A tak si myslím, že to má spousta vodáků, co jezdí i turistiku i WW. Kolikrát jste potkali například na Lužnici někoho s helmou? 🙂

Kmochacek

… jsou hlava a ruce.

Ty je třeba vytrénovat nejdřív. Helma, vesta atd. řeší až následky, nikoliv příčinu cvaku.

Proto jsem Čolkovi připomněl tu piruetu, starou sotva pár týdnů 😉

Čolek

…už zase?? 🙂 Ty mi dáváš! Já o sobě netvrdím,že jsem nějakej driver na bílé vodě.Neumím ještě skoro nic ve srovnání s klukama,co jezdí pravidelně divočejší toky ale snažím se,no. 🙂 Za poslední rok jsem docela pokročil,jen občas ty návyky,co by měly být automatické se dostaví až když plavu :):) Každou takovouhle blbostí,nebo zazmatkováním se člobrda něco přiučí.Doubrava ,co se týká naplavenin po vysoké vodě je asi dobrá učitelka,jen se to nesmí podcenit (jako jsem to udělal já).Ta pirueta byla blbůstka,ale viděno druhou stranou ANO,je to o rukách a v tomhle případě hlavně v hlavě.Byla to tenhle rok první voda po docela dlouhé pauze,celou cestu jsem pruboval pádlování přes ruku aj. a potom jsem na takovém „stupínku“ takhle zazmatkoval.Čo narobíš ? Hlavně že jsem tam nežuch a jak píše Bootsman…ten nahoře se zapotil 🙂 Ale je fajn,že se tu o takovýchhle věcech píše,protože kdo chce si z toho vezme.Kdo nechce,toho nezachrání ani výstražné cedule a jiná opatření a přibude i v nejhorším případě křížek u vody.

Střelec

Proti mýmu lednovýmu držkopádu do Skryjskýho jezírka, vyhodnocenýmu jako superkrysa, je tohle jen veselá příhoda z natáčení.

žralok

Pokud si dobře pamatuju , tak ty ses tam o nic nezašpracnul , pořád lepší bolestivé drsné proplavání , než bejt zachycenej pod vodou takhle .

Čolek

Já o tvém „otloukání“ u jezírka četl.Auuuu.Vůbec bych to nechtěl srovnávat a konec konců se ani není (v mém případě) čím chlubit.Moje představivost mě nejvíc vyděsila při četbě článku /Jak je pod kamenem/,to byl teda zážitek,který tady může drtivou většinu čtenářů (kajakářů) potkat a dopadnout nejhůř,jak jen to jde.Mě to moje „blbnutí na Doubravě“ dalo hodně a jen jsem to (věř mi dlouhém rozvažování,zda tady ze sebe udělat trubku) sepsal jako varování pro ostatní vodomily ve stylu-když je jeden pako…….co se přihodí.

Střelec

Minimálně jednu kládu jse zespodu orazítkoval taky. Ve šlicu na haksně se mi pak rejpali na chirurgický ambulanci obden dýl, jak 14 dní. Strup mi slez až minulý pondělí. Paradoxní je, že neoprén je nepoškozenej.

Kosatka

Já bych řekl že bezpečnost není jenom o vestě helmě, páteřáku … atd. bezpečnost začíná v hlavě každýho z nás a kdo už se párkrát topil snad už dokáže odhadnout co má a co nemá. Samozřejmě pkut tím ani v náznaku neohrozí někoho dalšího!!!

Václav

že jsi bez obav dokázal proniknout mezi hárdkór pádlisty na Hydru i s jinou „level“, než tady dlouho vládla. Zvyšuješ pestrost těchhle stránek, jak dokazují jména, která se častějc objevují na Raftu než tady. A jinak – ten článek je dobrej, protože ukazuje, že přitopit se dá celkem snadno všude, nejen pod šutrem na wéwé deset. Zvláště, když se do toho přimotá českej fenomén zvanej „koňadra“. Už jsem někde registroval pár dobrejch příběhů, kde ten kus prádelní šňůry vodomilům pořádně zkomplikoval plavbu. Jen tak dál – tím myslím tvé psaní (provaz vyhoď) 🙂

Chobotnice

Jen tak dál a krom členství v OMC tě budem moct vzít k JEZDCUM APOKALYPSY…

Střelec

Svýho času fungovalo pořekadlo, že každý přistání je dobrý, pokud se po něm dá odejít po svých. Čolkovo „veselá příhoda“ je důležitá v tom, že varuje před průserovou situací v místech, kde to nikdo nečeká. Evidentně tu chyběla vlastní zkušenost ze sólových plaveb v džungli – vrbičky a jiné dříví dokážou taky ošklivě kousnout a to byla klika, že se u toho nevyskytoval obvyklý plovoucí smeťák.

HoP

Nehodlám nostalgicky vzpomínat, kdy a kde jsem se málem přemístil za trest do věčného voleje bez peřejí… Čolek prostě s hrdostí přestál rituál, který předcházející generace nahrazovaly např. vytrháváním kousků masa z hrudi či ulovením něčeho většího k snědku.
Je naprosto správné, že se o zážitek podělil u plamenů PC obrazovek s ostatními muži (a také bojovnicemi 😉 ), kteří buď lačně hltají slova těch, kdo ho mají již za sebou nebo s těmi, co jen mlčky bafají a přikyvují…;)
Howgh, bratře se čtyřmi nohami a klátivou chůzí :-)))))

michal

Ahooj..taky oceňuji,že se vodáci podělí o zážitky a vlastní zkušenosti. Sám mám jednu,krátkou. Protože jsem sólista a jezdím taky sám,počítám spíš s dvojnásobným rizikem,než ve dvojici. Onehdá r.2004 jsem sjížděl ve (vydře)úplně sám,bez jakékoliv skupiny,či druhé lodě jen ve vestě,svetru,kraťasech a dlouhou pláštěnkou a sandály Vltavu.Neoprén jsem ještě neměl. Jedu jarní vodu z Borovky do Lenory.Počasí se po odjezdu kazilo,ochladilo a pršelo.Mezi Horní Vltavicí(kde se vrací) náhon z elekrárny a Zátoní se mi stalo toto: Řeka prudce meandrovala,byl tu proud a ostrá levá zatáčka,kolem větve a vrbičky a hned pravá ostrá.První jsem vybral,ale neměl jsem sílu urvat špičku a vzalo mě to pod větve a vrbičky.Pozdě jsem se skrčil,proud mě natlačil a otočilo mě to bokem.Podplaval jsem lod a vynořil se.Překážky tu naštěští nebyly,hloubka byla 1,2m? Ale proud nedovolil stát.Pytle v lodi zůstaly a podržely jí.O kousek níž se proud uklidnil a pochytal jsem všechno.Loď vytáhl a ohřál se čajem z termosky a lod dosucha vytřel.Po hodině jsem byl schopen se oklepat a pokračovat s nejvyšší opatrností dál jízdu. Od té doby si dávám pozor a vůbec nepodceňuji meandry a skryté úseky.Jsou záludnější a ukolébají vás.Pokud jedu zase z Borovky mám tady respekt a kolem onoho úseku zvlášť.Až po letech,když se to tu prořezalo,jsem si všiml,že kousek níž je na stromě u levého břehu(po proudu) křížek z dubna.2003,utopil se tu snad 17 kluk..tedy,pro všechny: dojeďte dobře domů a nenechávejte za sebou pomníčky,ale hezké vzpomínky..M*

Hobo

No maucta, pane korvetní … Myslím, že když to viděl Vláďa Vaňha, zapotil se a jistě si řek, že Tě tam ještě nechce ;-.) By bylo škoda servismana, co vaří polyetydlén. Občas taky něco jedu sólo a myslím na to, že tadleta zátočina jednou přinde. Ale co se nám narodil panáček, riskérem budu asi taky menším a přiberu jedny ruce na vodu… aby bylo komu říct ty zážitky, učit odlomit, přitáhnout, zvednout eskymáka ;-.) Ahoj na vodě – i po vodě!

Čolek

Copak pirueta,tam jsem vás „jen“ pobavil nechaje se ukolíbat kilometrovým meandrujícím olejem a potom zazmatkoval .. 🙂 ,ale tady (viz článeček) jsem myslel,že už mám „odpluto“…. Nechtěl bych to zažít znovu,fakt že ne.

Čolek

…už zase?? 🙂 Ty mi dáváš! Já o sobě netvrdím,že jsem nějakej driver na bílé vodě.Neumím ještě skoro nic ve srovnání s klukama,co jezdí pravidelně divočejší toky ale snažím se,no. 🙂 Za poslední rok jsem docela pokročil,jen občas ty návyky,co by měly být automatické se dostaví až když plavu :):) Každou takovouhle blbostí,nebo zazmatkováním se člobrda něco přiučí.Doubrava ,co se týká naplavenin po vysoké vodě je asi dobrá učitelka,jen se to nesmí podcenit (jako jsem to udělal já).Ta pirueta byla blbůstka,ale viděno druhou stranou ANO,je to o rukách a v tomhle případě hlavně v hlavě.Byla to tenhle rok první voda po docela dlouhé pauze,celou cestu jsem pruboval pádlování přes ruku aj. a potom jsem na takovém „stupínku“ takhle zazmatkoval.Čo narobíš ? Hlavně že jsem tam nežuch a jak píše Bootsman…ten nahoře se zapotil 🙂 Ale je fajn,že se tu o takovýchhle věcech píše,protože kdo chce si z toho vezme.Kdo nechce,toho nezachrání ani výstražné cedule a jiná opatření a přibude i v nejhorším případě křížek u vody.

Čolek

Já o tvém „otloukání“ u jezírka četl.Auuuu.Vůbec bych to nechtěl srovnávat a konec konců se ani není (v mém případě) čím chlubit.Moje představivost mě nejvíc vyděsila při četbě článku /Jak je pod kamenem/,to byl teda zážitek,který tady může drtivou většinu čtenářů (kajakářů) potkat a dopadnout nejhůř,jak jen to jde.Mě to moje „blbnutí na Doubravě“ dalo hodně a jen jsem to (věř mi dlouhém rozvažování,zda tady ze sebe udělat trubku) sepsal jako varování pro ostatní vodomily ve stylu-když je jeden pako…….co se přihodí.

Václav

že jsi bez obav dokázal proniknout mezi hárdkór pádlisty na Hydru i s jinou „level“, než tady dlouho vládla. Zvyšuješ pestrost těchhle stránek, jak dokazují jména, která se častějc objevují na Raftu než tady. A jinak – ten článek je dobrej, protože ukazuje, že přitopit se dá celkem snadno všude, nejen pod šutrem na wéwé deset. Zvláště, když se do toho přimotá českej fenomén zvanej „koňadra“. Už jsem někde registroval pár dobrejch příběhů, kde ten kus prádelní šňůry vodomilům pořádně zkomplikoval plavbu. Jen tak dál – tím myslím tvé psaní (provaz vyhoď) 🙂

Střelec

Svýho času fungovalo pořekadlo, že každý přistání je dobrý, pokud se po něm dá odejít po svých. Čolkovo „veselá příhoda“ je důležitá v tom, že varuje před průserovou situací v místech, kde to nikdo nečeká. Evidentně tu chyběla vlastní zkušenost ze sólových plaveb v džungli – vrbičky a jiné dříví dokážou taky ošklivě kousnout a to byla klika, že se u toho nevyskytoval obvyklý plovoucí smeťák.

Čolek

Copak pirueta,tam jsem vás „jen“ pobavil nechaje se ukolíbat kilometrovým meandrujícím olejem a potom zazmatkoval .. 🙂 ,ale tady (viz článeček) jsem myslel,že už mám „odpluto“…. Nechtěl bych to zažít znovu,fakt že ne.

Čolek

…už zase?? 🙂 Ty mi dáváš! Já o sobě netvrdím,že jsem nějakej driver na bílé vodě.Neumím ještě skoro nic ve srovnání s klukama,co jezdí pravidelně divočejší toky ale snažím se,no. 🙂 Za poslední rok jsem docela pokročil,jen občas ty návyky,co by měly být automatické se dostaví až když plavu :):) Každou takovouhle blbostí,nebo zazmatkováním se člobrda něco přiučí.Doubrava ,co se týká naplavenin po vysoké vodě je asi dobrá učitelka,jen se to nesmí podcenit (jako jsem to udělal já).Ta pirueta byla blbůstka,ale viděno druhou stranou ANO,je to o rukách a v tomhle případě hlavně v hlavě.Byla to tenhle rok první voda po docela dlouhé pauze,celou cestu jsem pruboval pádlování přes ruku aj. a potom jsem na takovém „stupínku“ takhle zazmatkoval.Čo narobíš ? Hlavně že jsem tam nežuch a jak píše Bootsman…ten nahoře se zapotil 🙂 Ale je fajn,že se tu o takovýchhle věcech píše,protože kdo chce si z toho vezme.Kdo nechce,toho nezachrání ani výstražné cedule a jiná opatření a přibude i v nejhorším případě křížek u vody.

Čolek

Já o tvém „otloukání“ u jezírka četl.Auuuu.Vůbec bych to nechtěl srovnávat a konec konců se ani není (v mém případě) čím chlubit.Moje představivost mě nejvíc vyděsila při četbě článku /Jak je pod kamenem/,to byl teda zážitek,který tady může drtivou většinu čtenářů (kajakářů) potkat a dopadnout nejhůř,jak jen to jde.Mě to moje „blbnutí na Doubravě“ dalo hodně a jen jsem to (věř mi dlouhém rozvažování,zda tady ze sebe udělat trubku) sepsal jako varování pro ostatní vodomily ve stylu-když je jeden pako…….co se přihodí.

Václav

že jsi bez obav dokázal proniknout mezi hárdkór pádlisty na Hydru i s jinou „level“, než tady dlouho vládla. Zvyšuješ pestrost těchhle stránek, jak dokazují jména, která se častějc objevují na Raftu než tady. A jinak – ten článek je dobrej, protože ukazuje, že přitopit se dá celkem snadno všude, nejen pod šutrem na wéwé deset. Zvláště, když se do toho přimotá českej fenomén zvanej „koňadra“. Už jsem někde registroval pár dobrejch příběhů, kde ten kus prádelní šňůry vodomilům pořádně zkomplikoval plavbu. Jen tak dál – tím myslím tvé psaní (provaz vyhoď) 🙂

Střelec

Svýho času fungovalo pořekadlo, že každý přistání je dobrý, pokud se po něm dá odejít po svých. Čolkovo „veselá příhoda“ je důležitá v tom, že varuje před průserovou situací v místech, kde to nikdo nečeká. Evidentně tu chyběla vlastní zkušenost ze sólových plaveb v džungli – vrbičky a jiné dříví dokážou taky ošklivě kousnout a to byla klika, že se u toho nevyskytoval obvyklý plovoucí smeťák.

Čolek

Copak pirueta,tam jsem vás „jen“ pobavil nechaje se ukolíbat kilometrovým meandrujícím olejem a potom zazmatkoval .. 🙂 ,ale tady (viz článeček) jsem myslel,že už mám „odpluto“…. Nechtěl bych to zažít znovu,fakt že ne.

Čolek

…už zase?? 🙂 Ty mi dáváš! Já o sobě netvrdím,že jsem nějakej driver na bílé vodě.Neumím ještě skoro nic ve srovnání s klukama,co jezdí pravidelně divočejší toky ale snažím se,no. 🙂 Za poslední rok jsem docela pokročil,jen občas ty návyky,co by měly být automatické se dostaví až když plavu :):) Každou takovouhle blbostí,nebo zazmatkováním se člobrda něco přiučí.Doubrava ,co se týká naplavenin po vysoké vodě je asi dobrá učitelka,jen se to nesmí podcenit (jako jsem to udělal já).Ta pirueta byla blbůstka,ale viděno druhou stranou ANO,je to o rukách a v tomhle případě hlavně v hlavě.Byla to tenhle rok první voda po docela dlouhé pauze,celou cestu jsem pruboval pádlování přes ruku aj. a potom jsem na takovém „stupínku“ takhle zazmatkoval.Čo narobíš ? Hlavně že jsem tam nežuch a jak píše Bootsman…ten nahoře se zapotil 🙂 Ale je fajn,že se tu o takovýchhle věcech píše,protože kdo chce si z toho vezme.Kdo nechce,toho nezachrání ani výstražné cedule a jiná opatření a přibude i v nejhorším případě křížek u vody.

Čolek

Já o tvém „otloukání“ u jezírka četl.Auuuu.Vůbec bych to nechtěl srovnávat a konec konců se ani není (v mém případě) čím chlubit.Moje představivost mě nejvíc vyděsila při četbě článku /Jak je pod kamenem/,to byl teda zážitek,který tady může drtivou většinu čtenářů (kajakářů) potkat a dopadnout nejhůř,jak jen to jde.Mě to moje „blbnutí na Doubravě“ dalo hodně a jen jsem to (věř mi dlouhém rozvažování,zda tady ze sebe udělat trubku) sepsal jako varování pro ostatní vodomily ve stylu-když je jeden pako…….co se přihodí.

Václav

že jsi bez obav dokázal proniknout mezi hárdkór pádlisty na Hydru i s jinou „level“, než tady dlouho vládla. Zvyšuješ pestrost těchhle stránek, jak dokazují jména, která se častějc objevují na Raftu než tady. A jinak – ten článek je dobrej, protože ukazuje, že přitopit se dá celkem snadno všude, nejen pod šutrem na wéwé deset. Zvláště, když se do toho přimotá českej fenomén zvanej „koňadra“. Už jsem někde registroval pár dobrejch příběhů, kde ten kus prádelní šňůry vodomilům pořádně zkomplikoval plavbu. Jen tak dál – tím myslím tvé psaní (provaz vyhoď) 🙂

Střelec

Svýho času fungovalo pořekadlo, že každý přistání je dobrý, pokud se po něm dá odejít po svých. Čolkovo „veselá příhoda“ je důležitá v tom, že varuje před průserovou situací v místech, kde to nikdo nečeká. Evidentně tu chyběla vlastní zkušenost ze sólových plaveb v džungli – vrbičky a jiné dříví dokážou taky ošklivě kousnout a to byla klika, že se u toho nevyskytoval obvyklý plovoucí smeťák.

Čolek

Copak pirueta,tam jsem vás „jen“ pobavil nechaje se ukolíbat kilometrovým meandrujícím olejem a potom zazmatkoval .. 🙂 ,ale tady (viz článeček) jsem myslel,že už mám „odpluto“…. Nechtěl bych to zažít znovu,fakt že ne.

Čolek

…už zase?? 🙂 Ty mi dáváš! Já o sobě netvrdím,že jsem nějakej driver na bílé vodě.Neumím ještě skoro nic ve srovnání s klukama,co jezdí pravidelně divočejší toky ale snažím se,no. 🙂 Za poslední rok jsem docela pokročil,jen občas ty návyky,co by měly být automatické se dostaví až když plavu :):) Každou takovouhle blbostí,nebo zazmatkováním se člobrda něco přiučí.Doubrava ,co se týká naplavenin po vysoké vodě je asi dobrá učitelka,jen se to nesmí podcenit (jako jsem to udělal já).Ta pirueta byla blbůstka,ale viděno druhou stranou ANO,je to o rukách a v tomhle případě hlavně v hlavě.Byla to tenhle rok první voda po docela dlouhé pauze,celou cestu jsem pruboval pádlování přes ruku aj. a potom jsem na takovém „stupínku“ takhle zazmatkoval.Čo narobíš ? Hlavně že jsem tam nežuch a jak píše Bootsman…ten nahoře se zapotil 🙂 Ale je fajn,že se tu o takovýchhle věcech píše,protože kdo chce si z toho vezme.Kdo nechce,toho nezachrání ani výstražné cedule a jiná opatření a přibude i v nejhorším případě křížek u vody.

Čolek

Já o tvém „otloukání“ u jezírka četl.Auuuu.Vůbec bych to nechtěl srovnávat a konec konců se ani není (v mém případě) čím chlubit.Moje představivost mě nejvíc vyděsila při četbě článku /Jak je pod kamenem/,to byl teda zážitek,který tady může drtivou většinu čtenářů (kajakářů) potkat a dopadnout nejhůř,jak jen to jde.Mě to moje „blbnutí na Doubravě“ dalo hodně a jen jsem to (věř mi dlouhém rozvažování,zda tady ze sebe udělat trubku) sepsal jako varování pro ostatní vodomily ve stylu-když je jeden pako…….co se přihodí.

Václav

že jsi bez obav dokázal proniknout mezi hárdkór pádlisty na Hydru i s jinou „level“, než tady dlouho vládla. Zvyšuješ pestrost těchhle stránek, jak dokazují jména, která se častějc objevují na Raftu než tady. A jinak – ten článek je dobrej, protože ukazuje, že přitopit se dá celkem snadno všude, nejen pod šutrem na wéwé deset. Zvláště, když se do toho přimotá českej fenomén zvanej „koňadra“. Už jsem někde registroval pár dobrejch příběhů, kde ten kus prádelní šňůry vodomilům pořádně zkomplikoval plavbu. Jen tak dál – tím myslím tvé psaní (provaz vyhoď) 🙂

Střelec

Svýho času fungovalo pořekadlo, že každý přistání je dobrý, pokud se po něm dá odejít po svých. Čolkovo „veselá příhoda“ je důležitá v tom, že varuje před průserovou situací v místech, kde to nikdo nečeká. Evidentně tu chyběla vlastní zkušenost ze sólových plaveb v džungli – vrbičky a jiné dříví dokážou taky ošklivě kousnout a to byla klika, že se u toho nevyskytoval obvyklý plovoucí smeťák.

Čolek

Copak pirueta,tam jsem vás „jen“ pobavil nechaje se ukolíbat kilometrovým meandrujícím olejem a potom zazmatkoval .. 🙂 ,ale tady (viz článeček) jsem myslel,že už mám „odpluto“…. Nechtěl bych to zažít znovu,fakt že ne.

Čolek

…už zase?? 🙂 Ty mi dáváš! Já o sobě netvrdím,že jsem nějakej driver na bílé vodě.Neumím ještě skoro nic ve srovnání s klukama,co jezdí pravidelně divočejší toky ale snažím se,no. 🙂 Za poslední rok jsem docela pokročil,jen občas ty návyky,co by měly být automatické se dostaví až když plavu :):) Každou takovouhle blbostí,nebo zazmatkováním se člobrda něco přiučí.Doubrava ,co se týká naplavenin po vysoké vodě je asi dobrá učitelka,jen se to nesmí podcenit (jako jsem to udělal já).Ta pirueta byla blbůstka,ale viděno druhou stranou ANO,je to o rukách a v tomhle případě hlavně v hlavě.Byla to tenhle rok první voda po docela dlouhé pauze,celou cestu jsem pruboval pádlování přes ruku aj. a potom jsem na takovém „stupínku“ takhle zazmatkoval.Čo narobíš ? Hlavně že jsem tam nežuch a jak píše Bootsman…ten nahoře se zapotil 🙂 Ale je fajn,že se tu o takovýchhle věcech píše,protože kdo chce si z toho vezme.Kdo nechce,toho nezachrání ani výstražné cedule a jiná opatření a přibude i v nejhorším případě křížek u vody.

Čolek

Já o tvém „otloukání“ u jezírka četl.Auuuu.Vůbec bych to nechtěl srovnávat a konec konců se ani není (v mém případě) čím chlubit.Moje představivost mě nejvíc vyděsila při četbě článku /Jak je pod kamenem/,to byl teda zážitek,který tady může drtivou většinu čtenářů (kajakářů) potkat a dopadnout nejhůř,jak jen to jde.Mě to moje „blbnutí na Doubravě“ dalo hodně a jen jsem to (věř mi dlouhém rozvažování,zda tady ze sebe udělat trubku) sepsal jako varování pro ostatní vodomily ve stylu-když je jeden pako…….co se přihodí.

Václav

že jsi bez obav dokázal proniknout mezi hárdkór pádlisty na Hydru i s jinou „level“, než tady dlouho vládla. Zvyšuješ pestrost těchhle stránek, jak dokazují jména, která se častějc objevují na Raftu než tady. A jinak – ten článek je dobrej, protože ukazuje, že přitopit se dá celkem snadno všude, nejen pod šutrem na wéwé deset. Zvláště, když se do toho přimotá českej fenomén zvanej „koňadra“. Už jsem někde registroval pár dobrejch příběhů, kde ten kus prádelní šňůry vodomilům pořádně zkomplikoval plavbu. Jen tak dál – tím myslím tvé psaní (provaz vyhoď) 🙂

Střelec

Svýho času fungovalo pořekadlo, že každý přistání je dobrý, pokud se po něm dá odejít po svých. Čolkovo „veselá příhoda“ je důležitá v tom, že varuje před průserovou situací v místech, kde to nikdo nečeká. Evidentně tu chyběla vlastní zkušenost ze sólových plaveb v džungli – vrbičky a jiné dříví dokážou taky ošklivě kousnout a to byla klika, že se u toho nevyskytoval obvyklý plovoucí smeťák.

Čolek

Copak pirueta,tam jsem vás „jen“ pobavil nechaje se ukolíbat kilometrovým meandrujícím olejem a potom zazmatkoval .. 🙂 ,ale tady (viz článeček) jsem myslel,že už mám „odpluto“…. Nechtěl bych to zažít znovu,fakt že ne.

Čolek

…už zase?? 🙂 Ty mi dáváš! Já o sobě netvrdím,že jsem nějakej driver na bílé vodě.Neumím ještě skoro nic ve srovnání s klukama,co jezdí pravidelně divočejší toky ale snažím se,no. 🙂 Za poslední rok jsem docela pokročil,jen občas ty návyky,co by měly být automatické se dostaví až když plavu :):) Každou takovouhle blbostí,nebo zazmatkováním se člobrda něco přiučí.Doubrava ,co se týká naplavenin po vysoké vodě je asi dobrá učitelka,jen se to nesmí podcenit (jako jsem to udělal já).Ta pirueta byla blbůstka,ale viděno druhou stranou ANO,je to o rukách a v tomhle případě hlavně v hlavě.Byla to tenhle rok první voda po docela dlouhé pauze,celou cestu jsem pruboval pádlování přes ruku aj. a potom jsem na takovém „stupínku“ takhle zazmatkoval.Čo narobíš ? Hlavně že jsem tam nežuch a jak píše Bootsman…ten nahoře se zapotil 🙂 Ale je fajn,že se tu o takovýchhle věcech píše,protože kdo chce si z toho vezme.Kdo nechce,toho nezachrání ani výstražné cedule a jiná opatření a přibude i v nejhorším případě křížek u vody.

Čolek

Já o tvém „otloukání“ u jezírka četl.Auuuu.Vůbec bych to nechtěl srovnávat a konec konců se ani není (v mém případě) čím chlubit.Moje představivost mě nejvíc vyděsila při četbě článku /Jak je pod kamenem/,to byl teda zážitek,který tady může drtivou většinu čtenářů (kajakářů) potkat a dopadnout nejhůř,jak jen to jde.Mě to moje „blbnutí na Doubravě“ dalo hodně a jen jsem to (věř mi dlouhém rozvažování,zda tady ze sebe udělat trubku) sepsal jako varování pro ostatní vodomily ve stylu-když je jeden pako…….co se přihodí.

Václav

že jsi bez obav dokázal proniknout mezi hárdkór pádlisty na Hydru i s jinou „level“, než tady dlouho vládla. Zvyšuješ pestrost těchhle stránek, jak dokazují jména, která se častějc objevují na Raftu než tady. A jinak – ten článek je dobrej, protože ukazuje, že přitopit se dá celkem snadno všude, nejen pod šutrem na wéwé deset. Zvláště, když se do toho přimotá českej fenomén zvanej „koňadra“. Už jsem někde registroval pár dobrejch příběhů, kde ten kus prádelní šňůry vodomilům pořádně zkomplikoval plavbu. Jen tak dál – tím myslím tvé psaní (provaz vyhoď) 🙂

Střelec

Svýho času fungovalo pořekadlo, že každý přistání je dobrý, pokud se po něm dá odejít po svých. Čolkovo „veselá příhoda“ je důležitá v tom, že varuje před průserovou situací v místech, kde to nikdo nečeká. Evidentně tu chyběla vlastní zkušenost ze sólových plaveb v džungli – vrbičky a jiné dříví dokážou taky ošklivě kousnout a to byla klika, že se u toho nevyskytoval obvyklý plovoucí smeťák.

Čolek

Copak pirueta,tam jsem vás „jen“ pobavil nechaje se ukolíbat kilometrovým meandrujícím olejem a potom zazmatkoval .. 🙂 ,ale tady (viz článeček) jsem myslel,že už mám „odpluto“…. Nechtěl bych to zažít znovu,fakt že ne.

Čolek

…už zase?? 🙂 Ty mi dáváš! Já o sobě netvrdím,že jsem nějakej driver na bílé vodě.Neumím ještě skoro nic ve srovnání s klukama,co jezdí pravidelně divočejší toky ale snažím se,no. 🙂 Za poslední rok jsem docela pokročil,jen občas ty návyky,co by měly být automatické se dostaví až když plavu :):) Každou takovouhle blbostí,nebo zazmatkováním se člobrda něco přiučí.Doubrava ,co se týká naplavenin po vysoké vodě je asi dobrá učitelka,jen se to nesmí podcenit (jako jsem to udělal já).Ta pirueta byla blbůstka,ale viděno druhou stranou ANO,je to o rukách a v tomhle případě hlavně v hlavě.Byla to tenhle rok první voda po docela dlouhé pauze,celou cestu jsem pruboval pádlování přes ruku aj. a potom jsem na takovém „stupínku“ takhle zazmatkoval.Čo narobíš ? Hlavně že jsem tam nežuch a jak píše Bootsman…ten nahoře se zapotil 🙂 Ale je fajn,že se tu o takovýchhle věcech píše,protože kdo chce si z toho vezme.Kdo nechce,toho nezachrání ani výstražné cedule a jiná opatření a přibude i v nejhorším případě křížek u vody.

Čolek

Já o tvém „otloukání“ u jezírka četl.Auuuu.Vůbec bych to nechtěl srovnávat a konec konců se ani není (v mém případě) čím chlubit.Moje představivost mě nejvíc vyděsila při četbě článku /Jak je pod kamenem/,to byl teda zážitek,který tady může drtivou většinu čtenářů (kajakářů) potkat a dopadnout nejhůř,jak jen to jde.Mě to moje „blbnutí na Doubravě“ dalo hodně a jen jsem to (věř mi dlouhém rozvažování,zda tady ze sebe udělat trubku) sepsal jako varování pro ostatní vodomily ve stylu-když je jeden pako…….co se přihodí.

Václav

že jsi bez obav dokázal proniknout mezi hárdkór pádlisty na Hydru i s jinou „level“, než tady dlouho vládla. Zvyšuješ pestrost těchhle stránek, jak dokazují jména, která se častějc objevují na Raftu než tady. A jinak – ten článek je dobrej, protože ukazuje, že přitopit se dá celkem snadno všude, nejen pod šutrem na wéwé deset. Zvláště, když se do toho přimotá českej fenomén zvanej „koňadra“. Už jsem někde registroval pár dobrejch příběhů, kde ten kus prádelní šňůry vodomilům pořádně zkomplikoval plavbu. Jen tak dál – tím myslím tvé psaní (provaz vyhoď) 🙂

Střelec

Svýho času fungovalo pořekadlo, že každý přistání je dobrý, pokud se po něm dá odejít po svých. Čolkovo „veselá příhoda“ je důležitá v tom, že varuje před průserovou situací v místech, kde to nikdo nečeká. Evidentně tu chyběla vlastní zkušenost ze sólových plaveb v džungli – vrbičky a jiné dříví dokážou taky ošklivě kousnout a to byla klika, že se u toho nevyskytoval obvyklý plovoucí smeťák.

Čolek

Copak pirueta,tam jsem vás „jen“ pobavil nechaje se ukolíbat kilometrovým meandrujícím olejem a potom zazmatkoval .. 🙂 ,ale tady (viz článeček) jsem myslel,že už mám „odpluto“…. Nechtěl bych to zažít znovu,fakt že ne.

Čolek

…už zase?? 🙂 Ty mi dáváš! Já o sobě netvrdím,že jsem nějakej driver na bílé vodě.Neumím ještě skoro nic ve srovnání s klukama,co jezdí pravidelně divočejší toky ale snažím se,no. 🙂 Za poslední rok jsem docela pokročil,jen občas ty návyky,co by měly být automatické se dostaví až když plavu :):) Každou takovouhle blbostí,nebo zazmatkováním se člobrda něco přiučí.Doubrava ,co se týká naplavenin po vysoké vodě je asi dobrá učitelka,jen se to nesmí podcenit (jako jsem to udělal já).Ta pirueta byla blbůstka,ale viděno druhou stranou ANO,je to o rukách a v tomhle případě hlavně v hlavě.Byla to tenhle rok první voda po docela dlouhé pauze,celou cestu jsem pruboval pádlování přes ruku aj. a potom jsem na takovém „stupínku“ takhle zazmatkoval.Čo narobíš ? Hlavně že jsem tam nežuch a jak píše Bootsman…ten nahoře se zapotil 🙂 Ale je fajn,že se tu o takovýchhle věcech píše,protože kdo chce si z toho vezme.Kdo nechce,toho nezachrání ani výstražné cedule a jiná opatření a přibude i v nejhorším případě křížek u vody.

Čolek

Já o tvém „otloukání“ u jezírka četl.Auuuu.Vůbec bych to nechtěl srovnávat a konec konců se ani není (v mém případě) čím chlubit.Moje představivost mě nejvíc vyděsila při četbě článku /Jak je pod kamenem/,to byl teda zážitek,který tady může drtivou většinu čtenářů (kajakářů) potkat a dopadnout nejhůř,jak jen to jde.Mě to moje „blbnutí na Doubravě“ dalo hodně a jen jsem to (věř mi dlouhém rozvažování,zda tady ze sebe udělat trubku) sepsal jako varování pro ostatní vodomily ve stylu-když je jeden pako…….co se přihodí.

Václav

že jsi bez obav dokázal proniknout mezi hárdkór pádlisty na Hydru i s jinou „level“, než tady dlouho vládla. Zvyšuješ pestrost těchhle stránek, jak dokazují jména, která se častějc objevují na Raftu než tady. A jinak – ten článek je dobrej, protože ukazuje, že přitopit se dá celkem snadno všude, nejen pod šutrem na wéwé deset. Zvláště, když se do toho přimotá českej fenomén zvanej „koňadra“. Už jsem někde registroval pár dobrejch příběhů, kde ten kus prádelní šňůry vodomilům pořádně zkomplikoval plavbu. Jen tak dál – tím myslím tvé psaní (provaz vyhoď) 🙂

Střelec

Svýho času fungovalo pořekadlo, že každý přistání je dobrý, pokud se po něm dá odejít po svých. Čolkovo „veselá příhoda“ je důležitá v tom, že varuje před průserovou situací v místech, kde to nikdo nečeká. Evidentně tu chyběla vlastní zkušenost ze sólových plaveb v džungli – vrbičky a jiné dříví dokážou taky ošklivě kousnout a to byla klika, že se u toho nevyskytoval obvyklý plovoucí smeťák.

Čolek

Copak pirueta,tam jsem vás „jen“ pobavil nechaje se ukolíbat kilometrovým meandrujícím olejem a potom zazmatkoval .. 🙂 ,ale tady (viz článeček) jsem myslel,že už mám „odpluto“…. Nechtěl bych to zažít znovu,fakt že ne.

Čolek

…už zase?? 🙂 Ty mi dáváš! Já o sobě netvrdím,že jsem nějakej driver na bílé vodě.Neumím ještě skoro nic ve srovnání s klukama,co jezdí pravidelně divočejší toky ale snažím se,no. 🙂 Za poslední rok jsem docela pokročil,jen občas ty návyky,co by měly být automatické se dostaví až když plavu :):) Každou takovouhle blbostí,nebo zazmatkováním se člobrda něco přiučí.Doubrava ,co se týká naplavenin po vysoké vodě je asi dobrá učitelka,jen se to nesmí podcenit (jako jsem to udělal já).Ta pirueta byla blbůstka,ale viděno druhou stranou ANO,je to o rukách a v tomhle případě hlavně v hlavě.Byla to tenhle rok první voda po docela dlouhé pauze,celou cestu jsem pruboval pádlování přes ruku aj. a potom jsem na takovém „stupínku“ takhle zazmatkoval.Čo narobíš ? Hlavně že jsem tam nežuch a jak píše Bootsman…ten nahoře se zapotil 🙂 Ale je fajn,že se tu o takovýchhle věcech píše,protože kdo chce si z toho vezme.Kdo nechce,toho nezachrání ani výstražné cedule a jiná opatření a přibude i v nejhorším případě křížek u vody.

Čolek

Já o tvém „otloukání“ u jezírka četl.Auuuu.Vůbec bych to nechtěl srovnávat a konec konců se ani není (v mém případě) čím chlubit.Moje představivost mě nejvíc vyděsila při četbě článku /Jak je pod kamenem/,to byl teda zážitek,který tady může drtivou většinu čtenářů (kajakářů) potkat a dopadnout nejhůř,jak jen to jde.Mě to moje „blbnutí na Doubravě“ dalo hodně a jen jsem to (věř mi dlouhém rozvažování,zda tady ze sebe udělat trubku) sepsal jako varování pro ostatní vodomily ve stylu-když je jeden pako…….co se přihodí.

Václav

že jsi bez obav dokázal proniknout mezi hárdkór pádlisty na Hydru i s jinou „level“, než tady dlouho vládla. Zvyšuješ pestrost těchhle stránek, jak dokazují jména, která se častějc objevují na Raftu než tady. A jinak – ten článek je dobrej, protože ukazuje, že přitopit se dá celkem snadno všude, nejen pod šutrem na wéwé deset. Zvláště, když se do toho přimotá českej fenomén zvanej „koňadra“. Už jsem někde registroval pár dobrejch příběhů, kde ten kus prádelní šňůry vodomilům pořádně zkomplikoval plavbu. Jen tak dál – tím myslím tvé psaní (provaz vyhoď) 🙂

Střelec

Svýho času fungovalo pořekadlo, že každý přistání je dobrý, pokud se po něm dá odejít po svých. Čolkovo „veselá příhoda“ je důležitá v tom, že varuje před průserovou situací v místech, kde to nikdo nečeká. Evidentně tu chyběla vlastní zkušenost ze sólových plaveb v džungli – vrbičky a jiné dříví dokážou taky ošklivě kousnout a to byla klika, že se u toho nevyskytoval obvyklý plovoucí smeťák.

Čolek

Copak pirueta,tam jsem vás „jen“ pobavil nechaje se ukolíbat kilometrovým meandrujícím olejem a potom zazmatkoval .. 🙂 ,ale tady (viz článeček) jsem myslel,že už mám „odpluto“…. Nechtěl bych to zažít znovu,fakt že ne.

Čolek

…už zase?? 🙂 Ty mi dáváš! Já o sobě netvrdím,že jsem nějakej driver na bílé vodě.Neumím ještě skoro nic ve srovnání s klukama,co jezdí pravidelně divočejší toky ale snažím se,no. 🙂 Za poslední rok jsem docela pokročil,jen občas ty návyky,co by měly být automatické se dostaví až když plavu :):) Každou takovouhle blbostí,nebo zazmatkováním se člobrda něco přiučí.Doubrava ,co se týká naplavenin po vysoké vodě je asi dobrá učitelka,jen se to nesmí podcenit (jako jsem to udělal já).Ta pirueta byla blbůstka,ale viděno druhou stranou ANO,je to o rukách a v tomhle případě hlavně v hlavě.Byla to tenhle rok první voda po docela dlouhé pauze,celou cestu jsem pruboval pádlování přes ruku aj. a potom jsem na takovém „stupínku“ takhle zazmatkoval.Čo narobíš ? Hlavně že jsem tam nežuch a jak píše Bootsman…ten nahoře se zapotil 🙂 Ale je fajn,že se tu o takovýchhle věcech píše,protože kdo chce si z toho vezme.Kdo nechce,toho nezachrání ani výstražné cedule a jiná opatření a přibude i v nejhorším případě křížek u vody.

Čolek

Já o tvém „otloukání“ u jezírka četl.Auuuu.Vůbec bych to nechtěl srovnávat a konec konců se ani není (v mém případě) čím chlubit.Moje představivost mě nejvíc vyděsila při četbě článku /Jak je pod kamenem/,to byl teda zážitek,který tady může drtivou většinu čtenářů (kajakářů) potkat a dopadnout nejhůř,jak jen to jde.Mě to moje „blbnutí na Doubravě“ dalo hodně a jen jsem to (věř mi dlouhém rozvažování,zda tady ze sebe udělat trubku) sepsal jako varování pro ostatní vodomily ve stylu-když je jeden pako…….co se přihodí.

Václav

že jsi bez obav dokázal proniknout mezi hárdkór pádlisty na Hydru i s jinou „level“, než tady dlouho vládla. Zvyšuješ pestrost těchhle stránek, jak dokazují jména, která se častějc objevují na Raftu než tady. A jinak – ten článek je dobrej, protože ukazuje, že přitopit se dá celkem snadno všude, nejen pod šutrem na wéwé deset. Zvláště, když se do toho přimotá českej fenomén zvanej „koňadra“. Už jsem někde registroval pár dobrejch příběhů, kde ten kus prádelní šňůry vodomilům pořádně zkomplikoval plavbu. Jen tak dál – tím myslím tvé psaní (provaz vyhoď) 🙂

Střelec

Svýho času fungovalo pořekadlo, že každý přistání je dobrý, pokud se po něm dá odejít po svých. Čolkovo „veselá příhoda“ je důležitá v tom, že varuje před průserovou situací v místech, kde to nikdo nečeká. Evidentně tu chyběla vlastní zkušenost ze sólových plaveb v džungli – vrbičky a jiné dříví dokážou taky ošklivě kousnout a to byla klika, že se u toho nevyskytoval obvyklý plovoucí smeťák.

Čolek

Copak pirueta,tam jsem vás „jen“ pobavil nechaje se ukolíbat kilometrovým meandrujícím olejem a potom zazmatkoval .. 🙂 ,ale tady (viz článeček) jsem myslel,že už mám „odpluto“…. Nechtěl bych to zažít znovu,fakt že ne.

Čolek

…už zase?? 🙂 Ty mi dáváš! Já o sobě netvrdím,že jsem nějakej driver na bílé vodě.Neumím ještě skoro nic ve srovnání s klukama,co jezdí pravidelně divočejší toky ale snažím se,no. 🙂 Za poslední rok jsem docela pokročil,jen občas ty návyky,co by měly být automatické se dostaví až když plavu :):) Každou takovouhle blbostí,nebo zazmatkováním se člobrda něco přiučí.Doubrava ,co se týká naplavenin po vysoké vodě je asi dobrá učitelka,jen se to nesmí podcenit (jako jsem to udělal já).Ta pirueta byla blbůstka,ale viděno druhou stranou ANO,je to o rukách a v tomhle případě hlavně v hlavě.Byla to tenhle rok první voda po docela dlouhé pauze,celou cestu jsem pruboval pádlování přes ruku aj. a potom jsem na takovém „stupínku“ takhle zazmatkoval.Čo narobíš ? Hlavně že jsem tam nežuch a jak píše Bootsman…ten nahoře se zapotil 🙂 Ale je fajn,že se tu o takovýchhle věcech píše,protože kdo chce si z toho vezme.Kdo nechce,toho nezachrání ani výstražné cedule a jiná opatření a přibude i v nejhorším případě křížek u vody.

Čolek

Já o tvém „otloukání“ u jezírka četl.Auuuu.Vůbec bych to nechtěl srovnávat a konec konců se ani není (v mém případě) čím chlubit.Moje představivost mě nejvíc vyděsila při četbě článku /Jak je pod kamenem/,to byl teda zážitek,který tady může drtivou většinu čtenářů (kajakářů) potkat a dopadnout nejhůř,jak jen to jde.Mě to moje „blbnutí na Doubravě“ dalo hodně a jen jsem to (věř mi dlouhém rozvažování,zda tady ze sebe udělat trubku) sepsal jako varování pro ostatní vodomily ve stylu-když je jeden pako…….co se přihodí.

Václav

že jsi bez obav dokázal proniknout mezi hárdkór pádlisty na Hydru i s jinou „level“, než tady dlouho vládla. Zvyšuješ pestrost těchhle stránek, jak dokazují jména, která se častějc objevují na Raftu než tady. A jinak – ten článek je dobrej, protože ukazuje, že přitopit se dá celkem snadno všude, nejen pod šutrem na wéwé deset. Zvláště, když se do toho přimotá českej fenomén zvanej „koňadra“. Už jsem někde registroval pár dobrejch příběhů, kde ten kus prádelní šňůry vodomilům pořádně zkomplikoval plavbu. Jen tak dál – tím myslím tvé psaní (provaz vyhoď) 🙂

Střelec

Svýho času fungovalo pořekadlo, že každý přistání je dobrý, pokud se po něm dá odejít po svých. Čolkovo „veselá příhoda“ je důležitá v tom, že varuje před průserovou situací v místech, kde to nikdo nečeká. Evidentně tu chyběla vlastní zkušenost ze sólových plaveb v džungli – vrbičky a jiné dříví dokážou taky ošklivě kousnout a to byla klika, že se u toho nevyskytoval obvyklý plovoucí smeťák.

Čolek

Copak pirueta,tam jsem vás „jen“ pobavil nechaje se ukolíbat kilometrovým meandrujícím olejem a potom zazmatkoval .. 🙂 ,ale tady (viz článeček) jsem myslel,že už mám „odpluto“…. Nechtěl bych to zažít znovu,fakt že ne.

Čolek

…už zase?? 🙂 Ty mi dáváš! Já o sobě netvrdím,že jsem nějakej driver na bílé vodě.Neumím ještě skoro nic ve srovnání s klukama,co jezdí pravidelně divočejší toky ale snažím se,no. 🙂 Za poslední rok jsem docela pokročil,jen občas ty návyky,co by měly být automatické se dostaví až když plavu :):) Každou takovouhle blbostí,nebo zazmatkováním se člobrda něco přiučí.Doubrava ,co se týká naplavenin po vysoké vodě je asi dobrá učitelka,jen se to nesmí podcenit (jako jsem to udělal já).Ta pirueta byla blbůstka,ale viděno druhou stranou ANO,je to o rukách a v tomhle případě hlavně v hlavě.Byla to tenhle rok první voda po docela dlouhé pauze,celou cestu jsem pruboval pádlování přes ruku aj. a potom jsem na takovém „stupínku“ takhle zazmatkoval.Čo narobíš ? Hlavně že jsem tam nežuch a jak píše Bootsman…ten nahoře se zapotil 🙂 Ale je fajn,že se tu o takovýchhle věcech píše,protože kdo chce si z toho vezme.Kdo nechce,toho nezachrání ani výstražné cedule a jiná opatření a přibude i v nejhorším případě křížek u vody.

Čolek

Já o tvém „otloukání“ u jezírka četl.Auuuu.Vůbec bych to nechtěl srovnávat a konec konců se ani není (v mém případě) čím chlubit.Moje představivost mě nejvíc vyděsila při četbě článku /Jak je pod kamenem/,to byl teda zážitek,který tady může drtivou většinu čtenářů (kajakářů) potkat a dopadnout nejhůř,jak jen to jde.Mě to moje „blbnutí na Doubravě“ dalo hodně a jen jsem to (věř mi dlouhém rozvažování,zda tady ze sebe udělat trubku) sepsal jako varování pro ostatní vodomily ve stylu-když je jeden pako…….co se přihodí.

Václav

že jsi bez obav dokázal proniknout mezi hárdkór pádlisty na Hydru i s jinou „level“, než tady dlouho vládla. Zvyšuješ pestrost těchhle stránek, jak dokazují jména, která se častějc objevují na Raftu než tady. A jinak – ten článek je dobrej, protože ukazuje, že přitopit se dá celkem snadno všude, nejen pod šutrem na wéwé deset. Zvláště, když se do toho přimotá českej fenomén zvanej „koňadra“. Už jsem někde registroval pár dobrejch příběhů, kde ten kus prádelní šňůry vodomilům pořádně zkomplikoval plavbu. Jen tak dál – tím myslím tvé psaní (provaz vyhoď) 🙂

Střelec

Svýho času fungovalo pořekadlo, že každý přistání je dobrý, pokud se po něm dá odejít po svých. Čolkovo „veselá příhoda“ je důležitá v tom, že varuje před průserovou situací v místech, kde to nikdo nečeká. Evidentně tu chyběla vlastní zkušenost ze sólových plaveb v džungli – vrbičky a jiné dříví dokážou taky ošklivě kousnout a to byla klika, že se u toho nevyskytoval obvyklý plovoucí smeťák.

Čolek

Copak pirueta,tam jsem vás „jen“ pobavil nechaje se ukolíbat kilometrovým meandrujícím olejem a potom zazmatkoval .. 🙂 ,ale tady (viz článeček) jsem myslel,že už mám „odpluto“…. Nechtěl bych to zažít znovu,fakt že ne.

Čolek

…už zase?? 🙂 Ty mi dáváš! Já o sobě netvrdím,že jsem nějakej driver na bílé vodě.Neumím ještě skoro nic ve srovnání s klukama,co jezdí pravidelně divočejší toky ale snažím se,no. 🙂 Za poslední rok jsem docela pokročil,jen občas ty návyky,co by měly být automatické se dostaví až když plavu :):) Každou takovouhle blbostí,nebo zazmatkováním se člobrda něco přiučí.Doubrava ,co se týká naplavenin po vysoké vodě je asi dobrá učitelka,jen se to nesmí podcenit (jako jsem to udělal já).Ta pirueta byla blbůstka,ale viděno druhou stranou ANO,je to o rukách a v tomhle případě hlavně v hlavě.Byla to tenhle rok první voda po docela dlouhé pauze,celou cestu jsem pruboval pádlování přes ruku aj. a potom jsem na takovém „stupínku“ takhle zazmatkoval.Čo narobíš ? Hlavně že jsem tam nežuch a jak píše Bootsman…ten nahoře se zapotil 🙂 Ale je fajn,že se tu o takovýchhle věcech píše,protože kdo chce si z toho vezme.Kdo nechce,toho nezachrání ani výstražné cedule a jiná opatření a přibude i v nejhorším případě křížek u vody.

Čolek

Já o tvém „otloukání“ u jezírka četl.Auuuu.Vůbec bych to nechtěl srovnávat a konec konců se ani není (v mém případě) čím chlubit.Moje představivost mě nejvíc vyděsila při četbě článku /Jak je pod kamenem/,to byl teda zážitek,který tady může drtivou většinu čtenářů (kajakářů) potkat a dopadnout nejhůř,jak jen to jde.Mě to moje „blbnutí na Doubravě“ dalo hodně a jen jsem to (věř mi dlouhém rozvažování,zda tady ze sebe udělat trubku) sepsal jako varování pro ostatní vodomily ve stylu-když je jeden pako…….co se přihodí.

Václav

že jsi bez obav dokázal proniknout mezi hárdkór pádlisty na Hydru i s jinou „level“, než tady dlouho vládla. Zvyšuješ pestrost těchhle stránek, jak dokazují jména, která se častějc objevují na Raftu než tady. A jinak – ten článek je dobrej, protože ukazuje, že přitopit se dá celkem snadno všude, nejen pod šutrem na wéwé deset. Zvláště, když se do toho přimotá českej fenomén zvanej „koňadra“. Už jsem někde registroval pár dobrejch příběhů, kde ten kus prádelní šňůry vodomilům pořádně zkomplikoval plavbu. Jen tak dál – tím myslím tvé psaní (provaz vyhoď) 🙂

Střelec

Svýho času fungovalo pořekadlo, že každý přistání je dobrý, pokud se po něm dá odejít po svých. Čolkovo „veselá příhoda“ je důležitá v tom, že varuje před průserovou situací v místech, kde to nikdo nečeká. Evidentně tu chyběla vlastní zkušenost ze sólových plaveb v džungli – vrbičky a jiné dříví dokážou taky ošklivě kousnout a to byla klika, že se u toho nevyskytoval obvyklý plovoucí smeťák.

Čolek

Copak pirueta,tam jsem vás „jen“ pobavil nechaje se ukolíbat kilometrovým meandrujícím olejem a potom zazmatkoval .. 🙂 ,ale tady (viz článeček) jsem myslel,že už mám „odpluto“…. Nechtěl bych to zažít znovu,fakt že ne.

Čolek

…už zase?? 🙂 Ty mi dáváš! Já o sobě netvrdím,že jsem nějakej driver na bílé vodě.Neumím ještě skoro nic ve srovnání s klukama,co jezdí pravidelně divočejší toky ale snažím se,no. 🙂 Za poslední rok jsem docela pokročil,jen občas ty návyky,co by měly být automatické se dostaví až když plavu :):) Každou takovouhle blbostí,nebo zazmatkováním se člobrda něco přiučí.Doubrava ,co se týká naplavenin po vysoké vodě je asi dobrá učitelka,jen se to nesmí podcenit (jako jsem to udělal já).Ta pirueta byla blbůstka,ale viděno druhou stranou ANO,je to o rukách a v tomhle případě hlavně v hlavě.Byla to tenhle rok první voda po docela dlouhé pauze,celou cestu jsem pruboval pádlování přes ruku aj. a potom jsem na takovém „stupínku“ takhle zazmatkoval.Čo narobíš ? Hlavně že jsem tam nežuch a jak píše Bootsman…ten nahoře se zapotil 🙂 Ale je fajn,že se tu o takovýchhle věcech píše,protože kdo chce si z toho vezme.Kdo nechce,toho nezachrání ani výstražné cedule a jiná opatření a přibude i v nejhorším případě křížek u vody.

Čolek

Já o tvém „otloukání“ u jezírka četl.Auuuu.Vůbec bych to nechtěl srovnávat a konec konců se ani není (v mém případě) čím chlubit.Moje představivost mě nejvíc vyděsila při četbě článku /Jak je pod kamenem/,to byl teda zážitek,který tady může drtivou většinu čtenářů (kajakářů) potkat a dopadnout nejhůř,jak jen to jde.Mě to moje „blbnutí na Doubravě“ dalo hodně a jen jsem to (věř mi dlouhém rozvažování,zda tady ze sebe udělat trubku) sepsal jako varování pro ostatní vodomily ve stylu-když je jeden pako…….co se přihodí.

Václav

že jsi bez obav dokázal proniknout mezi hárdkór pádlisty na Hydru i s jinou „level“, než tady dlouho vládla. Zvyšuješ pestrost těchhle stránek, jak dokazují jména, která se častějc objevují na Raftu než tady. A jinak – ten článek je dobrej, protože ukazuje, že přitopit se dá celkem snadno všude, nejen pod šutrem na wéwé deset. Zvláště, když se do toho přimotá českej fenomén zvanej „koňadra“. Už jsem někde registroval pár dobrejch příběhů, kde ten kus prádelní šňůry vodomilům pořádně zkomplikoval plavbu. Jen tak dál – tím myslím tvé psaní (provaz vyhoď) 🙂

Střelec

Svýho času fungovalo pořekadlo, že každý přistání je dobrý, pokud se po něm dá odejít po svých. Čolkovo „veselá příhoda“ je důležitá v tom, že varuje před průserovou situací v místech, kde to nikdo nečeká. Evidentně tu chyběla vlastní zkušenost ze sólových plaveb v džungli – vrbičky a jiné dříví dokážou taky ošklivě kousnout a to byla klika, že se u toho nevyskytoval obvyklý plovoucí smeťák.

Čolek

Copak pirueta,tam jsem vás „jen“ pobavil nechaje se ukolíbat kilometrovým meandrujícím olejem a potom zazmatkoval .. 🙂 ,ale tady (viz článeček) jsem myslel,že už mám „odpluto“…. Nechtěl bych to zažít znovu,fakt že ne.

Čolek

…už zase?? 🙂 Ty mi dáváš! Já o sobě netvrdím,že jsem nějakej driver na bílé vodě.Neumím ještě skoro nic ve srovnání s klukama,co jezdí pravidelně divočejší toky ale snažím se,no. 🙂 Za poslední rok jsem docela pokročil,jen občas ty návyky,co by měly být automatické se dostaví až když plavu :):) Každou takovouhle blbostí,nebo zazmatkováním se člobrda něco přiučí.Doubrava ,co se týká naplavenin po vysoké vodě je asi dobrá učitelka,jen se to nesmí podcenit (jako jsem to udělal já).Ta pirueta byla blbůstka,ale viděno druhou stranou ANO,je to o rukách a v tomhle případě hlavně v hlavě.Byla to tenhle rok první voda po docela dlouhé pauze,celou cestu jsem pruboval pádlování přes ruku aj. a potom jsem na takovém „stupínku“ takhle zazmatkoval.Čo narobíš ? Hlavně že jsem tam nežuch a jak píše Bootsman…ten nahoře se zapotil 🙂 Ale je fajn,že se tu o takovýchhle věcech píše,protože kdo chce si z toho vezme.Kdo nechce,toho nezachrání ani výstražné cedule a jiná opatření a přibude i v nejhorším případě křížek u vody.

Čolek

Já o tvém „otloukání“ u jezírka četl.Auuuu.Vůbec bych to nechtěl srovnávat a konec konců se ani není (v mém případě) čím chlubit.Moje představivost mě nejvíc vyděsila při četbě článku /Jak je pod kamenem/,to byl teda zážitek,který tady může drtivou většinu čtenářů (kajakářů) potkat a dopadnout nejhůř,jak jen to jde.Mě to moje „blbnutí na Doubravě“ dalo hodně a jen jsem to (věř mi dlouhém rozvažování,zda tady ze sebe udělat trubku) sepsal jako varování pro ostatní vodomily ve stylu-když je jeden pako…….co se přihodí.

Václav

že jsi bez obav dokázal proniknout mezi hárdkór pádlisty na Hydru i s jinou „level“, než tady dlouho vládla. Zvyšuješ pestrost těchhle stránek, jak dokazují jména, která se častějc objevují na Raftu než tady. A jinak – ten článek je dobrej, protože ukazuje, že přitopit se dá celkem snadno všude, nejen pod šutrem na wéwé deset. Zvláště, když se do toho přimotá českej fenomén zvanej „koňadra“. Už jsem někde registroval pár dobrejch příběhů, kde ten kus prádelní šňůry vodomilům pořádně zkomplikoval plavbu. Jen tak dál – tím myslím tvé psaní (provaz vyhoď) 🙂

Střelec

Svýho času fungovalo pořekadlo, že každý přistání je dobrý, pokud se po něm dá odejít po svých. Čolkovo „veselá příhoda“ je důležitá v tom, že varuje před průserovou situací v místech, kde to nikdo nečeká. Evidentně tu chyběla vlastní zkušenost ze sólových plaveb v džungli – vrbičky a jiné dříví dokážou taky ošklivě kousnout a to byla klika, že se u toho nevyskytoval obvyklý plovoucí smeťák.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: