HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

Záchranáři pomohli stovkám vodáků na Vltavě

Záchranáři pomohli stovkám vodáků na Vltavě

Vykloubená ramena, řezné a tržné rány i další úrazy. S podobnými zraněními se denně setkávali záchranáři a zdravotníci působící na vodáky hojně navštěvované Vltavě mezi Vyšším Brodem a Boršovem. Stovkám lidí v průběhu léta pomohl zdravotnický tým projektu Jedu vodu, jehož přítomnost u řeky byla letos úplnou novinkou. Zdravotníci se osvědčili stejně jako další součásti tohoto projektu, vratné kelímky či udržované mobilní toalety.

Zdravotnický tým projektu Jedu vodu vedl záchranář vyškolený Českým červeným křížem Martin Pöschl, který je sám zkušeným vodákem. Letos v létě však působil na Vltavě především jako záchranář a vedoucí týmu zdravotnického personálu financovaného z projektu Jedu vodu, trojice poskytovatelů služeb na řece, Martina Pavljuka, Martina Švarce a Filipa Hrdiny.

Záchranář v akciZáchranář v akci

Zdravotnická i záchranářská služba na nejtěžších úsecích horního toku oblíbené řeky se nenudila. Vodáci si na ni rychle zvykli a často ji sami vyhledávali. „Prošli jsme teorií i praxí. Měli jsme možnost vidět, jak taková zranění vypadají. Instruktor Českého červeného kříže připravoval modelové situace, včetně krvácení nebo zranění hlavy. Všechno bylo hodně autentické, takže jsme si zvykali na situace, se kterými se můžeme nejčastěji potkat,“ uvedl Pöschl. Součástí jeho výcviku bylo i školení s potápěči, kdy se frekventanti kurzu vzájemně zachraňovali při simulovaném tonutí a podobně.

Kritická místa u jezů jsou stále podceňována, vodáci zachraňují hlavně majetek

„Že je dobře vyškolený, to prokázal hned v prvních dnech služby u řeky. Zranění bylo dost a pomoc byla skutečně potřeba,“ konstatoval jeden z trojice autorů projektu Jedu vodu Martin Pavljuk, jehož slova potvrdil i sám záchranář. „Někteří vodáci si vozí lékárničky, mají určeného zdravotníka i lékaře a také využívají helmy a vesty. Ale moc jich není. Někteří naopak nemají ani telefon,“ popsal Pöschl. Do ošetřování zraněných vodáků se po celou dobu v rámci svých letních aktivit zapojilo i pět studentek, měly lékárničky a působily na několika stanovištích, kde bylo zároveň možné odložit odpad.

Plaváčka je třeba dostat ke břehu všemi dostupnými způsobyPlaváčka je třeba dostat ke břehu všemi dostupnými způsoby

Byť by se mohlo zdát, že pět zdravotnic je málo, zdravotnická pomoc byla vodákům stále nablízku. „Věděli jsme, že na vodě je v určitém čase největší nápor na některých místech. Po ránu jsou například vodáci většinou u Vyššího Brodu a odpoledne už je tahle skupina před Rožmberkem. Takže jsme se jen přesouvali s vodáky,“ konstatoval záchranář. Právě v roli zachránce byl často i několik hodin denně ve vodě a pomocí kotvy na laně chytal prázdné uplouvající lodě. Pomáhal z vody zaskočeným vodákům, kteří se „cvakli“.

Nejprve zarchraňujeme lidi, pak materiálNejprve zarchraňujeme lidi, pak materiál

Zranění bylo i sedm denně, běžně kolem dvaceti týdně. Martina Pöschla překvapilo, jak často mají vodáci vykloubené rameno. Snaží se chytit v proudu plovoucí lodě. Pokud se vodák nepustí včas, je neštěstí hotové. Další častá zranění jsou odřeniny, řezné nebo tržné rány či stržené nehty a také odřené holeně. Takové úrazy utrpěli vodáci například o kameny, kdy se ve snaze zadržet loď postavili před ni. To je podle Pöschla velká chyba.  Loď je při své vyšší hmotnosti s tlakem vody často přetlačí a povalí je nebo přimáčkne na kameny. Na jednu převrženou loď a záchranu posádky bylo třeba průměrně kolem deseti minut. Při letošní větší vodě jich zachraňoval až pět za hodinu.

Ošetřování zraněníOšetřování zranění

„Některé úrazy jsme ošetřili hned. Někdy to nebylo v našich silách a museli jsme volat sanitku. Stalo se nám také, že jedna Holanďanka nám nedokázala říci, že má vykloubené rameno. Byla statečná, neuměla však anglicky ani německy a její partner také ne. Ale nakonec jsme se domluvili a původ bolesti zjistili. Taková zranění jsme přenechávali lékařům,“ zdůraznil Pöschl. Dodal, že vodáci často nechtěli přerušit plavbu a menší tržné či řezné rány si nechali ošetřit tak, aby se dostali do nejbližšího kempu. Jindy by si nenechali ani vyndat klíště. Když však přišli zdravotníci, bylo to něco jiného a ošetřit se nechali.

K bezpečnosti vodáků přispěla instalací záchranných boxů i radnice v Rožmberku

Na nebezpečném jezu v Rožmberku nad Vltavou letos před začátkem vodácké sezony přibylo na obou stranách řeky bezpečnostní zařízení pro první pomoc vodákům. Jsou to záchranné boxy, ve kterých je lékárnička s první pomocí. Je zde i plovák na provazu, který lze hodit jako pomoc tonoucímu do vody. „Víme samozřejmě o tom, že jez je hodně nebezpečný a v minulosti se tu utopilo několik vodáků. Proto jsme chtěli zajistit větší pomoc, než tam byla dosud. Samozřejmě je dobře, když jsou blízko jezu lidé tak jako u nás,“ řekla starostka Rožmberku nad Vltavou Lenka Schwarzová.

Projekt Jedu vodu letos na Vltavě realizovala skupina tří podnikatelů. Zaměřila se na zavedení vratných kelímků na nápoje, větší čistotu kolem řeky a zdravotní zajištění vodáků. Zálohované kelímky bylo možné získat na vybraných místech celé trasy, kde se zároveň mohly vracet. K čistotě kolem řeky přispělo i 25 mobilních WC a více nádob na odpad. Zdravotnická a záchranná služba hlavně u jezů byla určena pro první pomoc a ošetření menších úrazů. Cílem projektu pro příští roky je také snížení množství rozbitého skla v řece a na březích okolo ní.

Projekt Jedu vodu podpořily Lesy České republiky, Povodí Vltavy, radnice v Rožmberku nad Vltavou, Větřní a v Boršově, Český červený kříž i někteří majitelé či provozovatelé občerstvení či kempů na řece. Organizátoři projektu věří, že jejich počet postupně poroste.

PF 2017

Zkušenosti čtenářů

Kuba Staněk

Když už „Jedu vodu“ toto vyplodí, doufal bych, že aspoň redakce bude mít dost soudnosti…  Snad se těmto „záchranářům“ podaří do budoucna u zaměstnavatelů vymoct vybavení, aby po vzoru některých svých klientů využívali ty zmiňované vesty a helmy. Asi si v sezóně udělám výlet okolo Vltavy na kole a s foťákem, cítím spoustu odstrašujících snímků:)

venan

Záchranáři? Páni podnikatelé z „jedu vodu“ možná pro příště zainvestujte do vzdělání a alespoň do základních bezpečnostních prvků pro ty Vaše ovečky. Tahle fotogalerie vypovídá o neprofesionalitě a rádoby „hrdinství“ na úkor přemýšlení…

Jedu Vodu

Prosím zde máte další fotky, když nemáte rádi děti :
http://poteam.rajce.idnes.cz/jedu_vodu_2016/
Každopádně Martin měl k dispozici , jak helmu tak vestu, ale zřejmě usoudil že není potřeba. Navíc byl školen na ošetřování menších poranění a né na záchranu při povodních. Což mu pro pilotní rok stačilo. Ale děkujeme za radu, určitě zainvestujeme a navíc příští rok jich bude od nás více.
🙂 My samozdřejmě víme jak vypdají profesionální záchranáři při povodních, ale Martin rozhodně odvedl více práce, ošetřil a potěšil více lidí, než 18tiletí pikolíčci sedící na jezech pod slunečníkem od firmy INGE.
Krásné Vánoce plné pokoje a lásky přejeme Všem!

žralok
Jedu Vodu:

Koukám , že hák na lodě je tam dost účinný pomocník a určitě snižuje rizika dalších zranění  lodí putující korytem . Jen by mě zajímalo , jakým způsobem máte vyřešeno jeho uvolnění pokud by zahákl něco co neměl ?

JEDU VODU
jyryczek

Když už jsou tu fotky zpod Herbertova – proč tam ve šlajsně chyběla deska? Nebo spíše proč jí tam byla pouze polovina?

Jedu Vodu

Deska? No to je asi chyba fotomontáže 🙂 Nebo že by byla letos nově na druhé straně šlajsny?
Hák je uchycený za 70 tunový požární tank, kdyby kolem plavala Lipenská přehrada, tak aby byl schopen jí zachytit. V případě nutnosti ruští mužíci v tanku zmáčknou tlačítko a vše se uvolní. :-)) To je spíš otázka přímo na Martina číslo na něj mohu poslat, třeba máte nějaký použitelný  tip, každopádně děkujeme za starost.

žralok
Jedu Vodu:

Tak nevím čím jsem si zasloužil odpověď s tankem a Lipenskou přehradou ? Jen jsem se slušně zeptal jak máte řešený základní pravidlo záchrany na tekoucí vodě .

venan

Odkazy na fotoalba a článek mě opravdu nepřesvědčily o bezpečnosti poskytované pomoci. Tenhle článek se hodí tak pro úředníky na nějakym dotačním úradě a ne na vodácký web, který čtou lidi, kteří vědí, jak to má vypadat… To co je naznačeno, je nebezpečný pro zachránce i pro zachraňované. Nápad s kelímkama dobrej, ale tohle je nezodpovědnost a nejspíš pokus o zahájení nějaký sbírky…

šťovík

V první řadě bych doporučil přebrat tu galerii a vyházet aspoň technicky nekvalitní a špatné fotky. Prohlížet to celé je dost utrpení i ze studijních důvodů. V druhé řadě je špatnou zprávou fakt, že tahle instituce vůbec musela či mohla vzniknout – až do nedávné doby si základní technickou a ošetřovatelskou pomoc zvládli vodáci poskytovat vzájemně, takže se zdá, že čím víc vodáků, tím méně si dokážou pomoct. Ve třetí řadě je diskutabilní přínos háku, lana a nezajištěného zachránce v řečišti, ale chlapec je to statný, tak přinejmenším na balení holek to může být dobré. Já bych to neodsuzoval.

Ešus

Ahoj
problematikou nabezpečných jezů a jéjich zabezpečením se společeně s Petrem Ptáčkem zabývám už od roku 2010. Vítám každou pomoc plavajícím , ale asi ani na Herbertově bych nezachraňoval bez plovačky a helmy. důvody jsou jasné. já coby záchranář bych měl mít při plavání ve vodě házečku na plovačce cvaklou na zádech a zachraňvaného mít na prsou . Takže plovačkou bych minimalizoval svoje nárzy o šutry.
Co se týká házecích prostředků na jezech, tak tady bych asi nejspíš požádal před umístěním těchto prvků někoho , kdo se zabývá záchranou z jezu, protže strašně moc záleží na vhodnosti záchranného prvku a zejména na jeho umístění. Z jezdśu se totiž vytahuje plaváček šikmo vzad za válec.
Velice by mne zajímala informace ohledně počtu utonulých v minulém roce na jezu Rožmberk, protože podle databáze záchranných zásahů HZS, kterou jsme měli k dispozici, tam nedošlo k žádnému utonutí.
Rozhodně tím nechci snižovat důležitost toho , co pro vodáky tento tým dělá. Je n se domnívám, že i vzhledem k osvětě a výuce lidí by ta plovačka i helma měla být u záchranáře, který má odpovídající školení – například záchrana na divoké vodě, nebo záchrana z válce. ČSK VT se školením záchrany zabývá léta, a excistují i jiné akreditované vodácké instituce, co se tímto zabývají.
Ahoj Ešus

Ešus

Když jsem začínal jezdit na vodu´, pravda , bylo to v minulém tisíciletí, tak bylo zvykem , že vodáci si vzájemně pomáhali, a v partě (na vodu se jezdilo s partou) si prostě pomáhali.takže když se někdo cvaknul, tak mu pomohli a taky se mu zasmáli. Když si někdo udělal bebíčko, tak prostě vzal flastr a zalepil si ho. Dneska je na to potřeba speciálního týmu. Nevím, jestli do téhle doby ještě patřím, protože s odřeným kolenem běžet ke zdravotníkovi mně přijde podivné.
Tahle změkčilost lidí mne opravdu začíná děsit.
Ešus

Zrudnamura

Kdyby podnikatelé majitelé půjčoven byli soudný a nechtěli nahrabat co nejvíc peněz za co nejmíň muziky nemusí se nic takového řešit. K motorce je povinna helma, lékárna, žárovky pojistky atd. Proč k půjčení lodí není povinnost vesty a hazecky, lékárny..Proč není povinnost být při přebírání věci na půjčení střízlivý proč půjčí vybavení bandě nactiletych opilých s iphonama v rukou kteří ani nevědí jak se drží padlo? Proč se k pujcenym věcem nepřidal papír kde by byli základy chování se na vodě a okolo ní. Jasný někdo zahodí někdo se pokusí dodržovat aspoň něco. Já se vyhýbám rekam s pujcovnami. Ještě že lidí jsou zhejckany a neotravujou stále.

Tučňák

Před víc, než 30 lety byly staré jezy  tak nějak nebezpečné a moc utopených nebylo. Dnes jsou jezy přebudované, všude retardéry a podobné nesmysly, v Krumlově kartáče. A utopenýcgh e víc, než dřív. Dělá se  vše pro to, aby se na vodu mohlo dostat ne 20 lodí za den, ale třeba 500. Pak je na jezu fronta, všude se tlačí rafty a jejich posádky  ani neumí držet pádlo, proč taky. Oni jsou přeci “ vodáci“ a kldyby něco, tak je někdo zachrání. Na lodi spousta alkoholu a a kdy ž by jiný potřeboval jejich pomoc, tak neví jak a raději odjedou. Půjčoval bych rafty jen s průvodcem, nebo tomu, kdo absolvuje nějaké  školení před vyplutím. Navíc třba na Ohři jez v Radošově je známý zabiják, přenáší se vlevo, vpravo se přistát nedá. Kdyby bylo třeba někoho zachraňovat, tak lano s kruhem je na pravém břehu…. ha ha . Ale to není sranda, prý se tam už utopilo celkem 48 lidí. Chce to, aby i lidé, co mají dělat prevenci  měli vodácké zkušenosti. Ale čemu se divit v době všemocných úředníků… . Nebo je to jinak ?

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: