Letos jsem absolvoval Norsko tak trochu jako jízdu v rychlíku. Pouhých osm dní mělo stačit na sjetí několika řek kolem města Otta a absolvování Sjoa River Festivalu. V pondělí odpoledne jsem sednul na letadlo směr Oslo a večer jsem již trénoval na závodní trati na úseku Amot.
Cesta na Sjou z Prahy neuvěřitelně rychle uteče, necelé dvě hodiny letu do Osla, pak vlak, který jezdí přímo skrz letiště, ve vlaku internet a kafe, navíc jsem tam potkal náhodou Francouze Raphaëla Thiebauta, který akorát jel pro Kayak Session fotit Sjou a okolí pro nový článek, tak tříhodinová cesta hned utekla trochu jinak.
První dny v Norsku jezdíme v okolí řeky Sjoa. Řeka na rozjetí je horní Jori a musím říci, že asi nejlpší, co jsem tento trip jel. Kajman bere auto, navážeme můj a Raphaëlův kajak a jedeme směr horní Jori. Samozřejmě nevynecháme zastávku na kávu zdarma na Statoil a už jsme na Jori.
Další dny vychází sluníčko a začíná být krásně, já se postupně přidávám k různým jiným partičkám, nejčastěji ke slovenské části. Horní Sjoa, Lagen, Ula a nejčastěji samozřejmě Amot na řece Sjoa jsou náplní na další dny.
V národním parku Rondane teče řeka Store Ula a na jejich slidech se jede legendární závod G17 Ula Extreme Race, tento závod je jeden z nejstarších opravdu extrémních závodů na divoké vodě.
Následující den přichází kayak cross na úseku Sjoa zvaný Amot. Zde závodí prvních 32 kajakářů z kvalifikace. Jede se standardním způsobem, čtyři kajakáři najednou přes solidní dvě peřeje, dovoleno skoro vše a první dva v cíli postupují do dalšího kola. My však ještě dopoledne stíháme řeku Lagen nad městem Otta za krásného počasí a je to fakt parádní svezení.
foto: Maťo Fabiánek, Tomo Andrassy a Jakub Šedivý
Kliknu na Hydro a ejhle Zajíc, rychlý, super voda, text, foto a perfekt repre. Mám radost z mladých vodomilů, kteří tu laťku šikovnosti sunou výš a výš, ale pořád se kamaráďte s pokorou,protože Neptun nespí.Zajímala by mě obtížnost toků a cena takového výletu. Přeji hodně zdaru nejen na vodě! eda