ZDrSEriál Lednový Vír

ZDrSEriál Lednový Vír

Stěna nad Vírem se pokryla ledem a čerstvý sníh křupe pod podrážkami. Jen si uvědomím, že pořádně mrzne, míjí mě dvě auta s kajaky na střeše. Vír je magické místo, kde vodáci a lezci mají k sobě příjemně blízko. Při lezení se kochám partou vodáků pádlujících na kanále, fotka ledové hory a kajakářů mi v albu ještě chybí. Vracím se k autu pro foťák a všimnu si kajakářky sedící v proudu.

Křičím na ní, jestli je v pohodě, a odpovědí je mi dost nesmyslné mumlání. Připadá mi, že je totálně opilá.

Vyrážím proti proudu a vidím přijíždět kajakáře. Jeden parkuje nad ní, druhý ji míjí a zastavuje pod. První vytahuje z nepromokavého pouzdra mobil a někam volá. Následně dostávají věci rychlý spád. Natahují lana a velmi opatrně ji v sedě přenášejí na břeh. Než se stačím vzpamatovat, dostávají čumilové úkoly (jeden běží pro karimatky do auta, další jde čekat k odbočce na sanitku).

Mezitím posadí holku na převrácenou loď.

[i]Kajakářka reagovala na oslovení zamumláním a dýchala normálně, ale byla těžce podchlazená. To se projevilo změněným chováním – byla „divná“, působila „ospale“ či „opile“. Rozhodli se ji přenést na břeh a tam zateplit. Transportovali ji v sedě, bylo nutné omezit její pohyby na minimum. Jakékoli rozhýbávání by rozproudilo studenou krev z končetin směrem k srdci, což by ho mohlo zastavit a podchlazená by zemřela. Proto platí – s těžce podchlazeným zacházíme co nejopatrněji! [/i]

[i] Pod neoprén se špatně dostává, ale bylo nutné zkontrolovat, zda nekrvácí. Jakmile nohavici vyhrnuli, vychrstla jim na ruce jasně červená krev. Naštěstí ne přímo na kůži, ale na gumové rukavice. Před cizí krví je dobré se chránit, žloutenku může mít kdokoli a k přenosu stačí pár kapek! Krvácení bylo třeba rychle zastavit. Nejjednodušším a spolehlivým způsobem je tlak přímo v ráně. Nebát se, zanořit prsty do poškozené tkáně v místě, kde to nejvíce krvácí, a pořádně přitlačit.[/i]

[i] Kluci vyndali z lodě lékárničku a zastavili krvácení lakovým obvazem. Přímo na ránu přiložili celý nerozmotaný obvaz, a tím vytvořili tlakovou vrstvu, druhým obvazem ránu pevně zavázali. Tím si uvolnili ruce na další manipulaci se zraněnou. Obvaz bylo třeba často kontrolovat, zda krev neprosakuje.[/i]

Konečně slyším sirénu sanitky a přichází doktorka, která si přebírá pacientku…

Článek vyšel v 1. čísle HYDROmagazínu 2010.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: