Testování novinky od ZET Kayaks bylo svěřeno dvěma testerům různých výškových a váhových kategorií, protože tato loď je univerzál pro menší i velké jezdce. Zástupcem kategorie větších jezdců byl Honza Kolář, zkušenosti menšího kajakáře popsal Lee Royle.
Testovali: Honza Kolář, Lee Royle
Dodává: ZET Kayaks, www.zet.kayaks.com
Údaje výrobce:
Materiál: Polyetylen
Délka: 274 cm
Šířka: 68 cm
Objem: 322 l
Kokpit: 92×50 cm
Hmotnost: 21 kg
Jezdec: 75 – 110 Kg
Infocena: 34 900 Kč
Nejdřív trochu popisu
Při prvním pohledu na Ninju člověka napadne, že je to loď patřící do kategorie half-slice, ale není tomu tak. Ano, Ninja mám plochou záď, ale plochou až dále za límcem, a to je právě ten rozdíl. Zatímco half-slice lodě jsou tenké po co možná nejdelší vzdálenost, tak Ninja má ještě kus za límcem dost výtlaku, který jí má pomáhat držet se nad vodou v probublaných místech a odebrat tenké zádi na agresivitě. Když se podíváme ještě pozorněji, tak vidíme, že za límcem jsou dokonce naznačena jakási křídla, která velmi dobře známe z kajaků pro sjezd na divoké vodě a jejich funkcí je (u sjezdových lodí i u Ninji) zlepšení výtlaku v probublané vodě válců a vývařišť. Zadek lodi je „useknutý“, což pomáhá při průjezdech skrz válce – voda má mnohem více plochy, do které se může opřít, a tlačí loď vpřed.
Přední část lodi je „macatá“ jako by se jednalo o creekovku a samozřejmě má i značný rocker, ale zase to není tolik, jako třeba u creekovek do nejnáročnějších podmínek. Ono to ani není potřeba, protože tenká záď umožňuje mnohem efektivnější boofování, čímž lodi pomůžete sami a nemusí to za vás dělat rocker.
Dno lodi je spíše ploché a hrana se objevuje u místa pro šrouby k zrcadlu, nejostřejší je v místech okolo límce a směrem dozadu postupně ubývá, ale znatelná je až k zádi.
Paluba je „zdobená“ několika zajímavými prvky, z nich nejvíce zaujmou ty v oblasti kolen. Přední a zadní madlo je kovové, menší očka (dvě za límce a jedno před límcem) jsou z tvrdého plastu.
Sezení je klasické ZETkovské – tedy pěnová sedačka, zádová opěrka na ráčny, boční opěrky z pěny s možností doplnění dle potřeby, stehenní opěrky z pěny a v předu možnost posuvného zrcadla nebo pěnové výplně špičky. Před sedačkou je křížená pruženka pro uchycení drobnějších věcí a další křížená pruženka je na plastovém sloupku před jezdcem. Vylévací špunt je stejný jako třeba u Crosse, tedy dobře uchopitelný a jeho závit je kompatibilní s běžnými víčky z PET lahví (kdyby náhodou…).
Jak to vidí Honza Kolář
Kajaku ZET NINJA jsem se nemohl dočkat. Jako bývalý rodeista jsem se těšil, že na řekách opráším triky na rozhraní, vlnách i ve válcích. Se svými 95 kg jsem na trhu neobjevil žádný kajak s placatou zádí, který by na řece fungoval podle mých představ jak po stránce stability, tak ovladatelnosti i rychlosti. To ale není případ Ninji. Placatá záď jde bez problémů i na slabších rozhraních pod vodu. Dvě boule za límcem mi dávají dostatečný výtlak pro stabilitu při průjezdu válci. Letošní sezonu jsem Ninju vyzkoušel na různých typech řek. Na menších řekách s vodopády se kajak choval bez problémů. Pokud jsem si trochu více pohlídal nájezdy, aby mě nějaký váleček nad vodopádem nezpomalil, odjela z vývařiště jako po másle i po dopadu z cca osmimetrového vodopádu. Už dlouho jezdím na creekovkách, proto jsem na Ninje musel ubrat na síle při boofovacích záběrech. Občas jsem ji totiž přeboofoval až do svíčky. Nikdy se mi však nestalo, že by mě válec kopnul až přes hlavu a já musel eskymovat. Díky široké zádi mě Ninja vždy ve svíčce jen posunula po proudu za válec.
Na vodnatějších řekách, například na 800kubíkové řece Thomson v Britské Kolumbii, jsem na Ninje ocenil rychlost. Kajak zvládne zasurfovat na každé vlnce. Občas mě na rozhraní chytil vodní vír – tady se přiznávám, že bych ocenil větší výtlak. Jediná řeka, kde jsem se na Ninje cítil mírně nesvůj, byla ledovcová sypačka Ryan River. V kontinuálních pasážích pro mě bylo těžší udržet Ninju v rychlosti a ve správném směru. Ninja je loď přesně pro mě. Užívám si její rychlost i hravost na vodě. Není to pro mě loď na těžkou WW V, ale zvládne projet téměř vše. A když najdete na vodě dostatečně silný válec, dáte si na ní i luxusního loopa.
A jak Lee Royle
Ninju jsem si pořídil na začátku léta a protože bydlím v norském Vossu, pádloval jsem na ní od té doby skoro každý den. Vážím 63 kg a byl jsem zvědavý, jaká Ninja bude v porovnání s mými předchozími loděmi – Crossem a Chili, kterou používám na lehčí řeky.
Už na prvním usednutí mi Ninja byla příjemná. Asi proto, že na mě sezení působilo podobně, jako když sedím v Crossovi. Hned při prvních záběrech jsem cítil, jak kajak ochotně zrychluje a objemná špice snadno překonává vlny a další vodní překážky. Úplně jsem cítil, jak chce loď jet dopředu za každou cenu.
Protože jsem hodně lehký, stala se pro mě Ninja fantastickou creekovkou. Tenká záď mi umožňuje snadné zanoření při boofovacích záběrech, takže dokážu objemnou špici nahodit skoro na všechno, co potřebuju „přežehlit“, a to i ve velkých a těžkých peřejích. Způsob, jakým loď drží nabranou rychlost a jak se udržuje stále na hladině, mi dával pocit, že jediné, co mě na vodě brzdí, jsou moje schopnosti. Ježdění na divoké vodě se pro mě stalo požitkem, který ještě umocňují široké boky za límcem, jež výrazně vylepšují stabilitu a zabraňují „vrávorání“ na hraně, což bývá problém u jiných half-slice lodí. Postavit loď na záď pro mě není nic snadného, ale když je dobré a silné rozhraní, jde to a je to veliká zábava.
Vzhledem ke své hmotnosti jsem zkusil Ninju naložit vybavením, jako bych jel na nějakou řeku s přenocováním, a to už mě potom začalo ledacos chytat za zadek, takže jako expediční loď bych si ji nevybral. Jinak je to ale pro člověka mojí hmotnosti vynikající creekový kajak se skvělou ovladatelností a opravdu neuvěřitelnou chutí jet vpřed, ať se děje cokoliv, což u klasických creekovek neznám. A užili jsme si to i na lehčí vodě, kde stačí silnější rozhraní, trocha dobré techniky s pádlem a široký úsměv na tváři máte raz dva.
