Jistě velmi známým a často splouvaným úsekem řeky Doubravy je část od pařížovské přehrady do Ronova nad Doubravou či Žlebů (viz průvodce 2/2006). Nás ale teď bude zajímat mnohem divočejší část skrz malebné a kamenité doubravské údolí. Tento úsek se obvykle začíná v Bílku, vesnici ležící nedaleko od Chotěboře.
Jistě velmi známým a často splouvaným úsekem řeky Doubravy je část od pařížovské přehrady do Ronova nad Doubravou či Žlebů (viz průvodce 2/2006). Nás ale teď bude zajímat mnohem divočejší část skrz malebné a kamenité doubravské údolí. Tento úsek se obvykle začíná v Bílku, vesnici ležící nedaleko od Chotěboře na hlavní silnici č. 345. Plavbu je možno zakončit buď kousek pod nejkrásnější částí řeky u chaty Doubravka GPS 49°43’17.966″N, 15°42’25.782″E (vysedá se u široké železné lávky, u které je postaven srub), nebo na prvním silničním mostě na silnici vedoucí z Chotěboře do Bezděkova.
Takže nasedáme v Bílku a pomalu se můžeme rozehřát v proudu klidně meandrujícího toku. Takovýto charakter má řeka asi půl kilometru a u nízké lávky, kterou v závislosti na vodě podjedeme nebo obneseme, se pomalu začíná zvyšovat spád. Není to nic dramatického (nejvíce tak WW III), ale rychlost a sílu voda rozhodně má. Po dalším zhruba kilometru je třeba zbystřit, protože přichází první těžší peřej zvaná Mikšova jáma. Řeka tu nabere rychlost mezi kameny v trojkové peřeji a padá nízkým stupínkem se zajímavým vývařištěm do laguny. Doporučuju boof a pokud si nejste jistí, tak klidně i jištění.
Vinšuju příjemnou plavbu malebným údolím.
Byl jsem na Bílku před dvěma týdny pěšky na obhlídce a je dost zapadanej. Většina stromů je v horní části nad soutěskou a celkem v pohodě, ale jeden je přímo v soutěsce a další těsně nad skokem, tak bacha.