HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

Dyje pod Znojmem – návštěva skutečné přírody

Dyje pod Znojmem – návštěva skutečné přírody

Je sobota dopoledne, slunce praží jako blázen a já si s manželkou dávám studenou limonádu a párek v rohlíku v kiosku ve Vodáckém centru Znojmo. Za chvíli jdeme na vodu.

Ráno jsme vstávali u obce Jevišovka, pobalili věci, zaparkovali auto a sedli do vlaku směr Znojmo. Nyní si půjčujeme kánoi a za dva dny chceme být zpět u auta. Je to trochu ambiciózní plán, většinou si lidé nedopřávají takové denní štreky, ale když už jsme tady…

Hned po vyplutí se podíváme na mohutnou zeď přehrady, necháme kánoi pohladit od mírně se vlnících vodních rostlin, kterými je tu dno řeky kompletně porostlé, a mírný proud nás odváží pryč. Co chvíli se ale ohlížíme, protože pohled na panorama Znojma z kánoe je krásný.

Brzy podjíždíme vysoký železniční most a voda začíná trochu brzdit, čeká nás první jez. Hravě ho sešoupneme po spádové desce v pravé části. Než se dostaneme z hustě obydlené oblasti, sjedeme ještě další dva jezy, oba pohodlně, protože jsou pro vodáky opatřené dřevěnými šupnami.

Pak už se břehů řeky chopí zeleň a plavba je příjemná až k jezu v Tasovicích. Tady je nutná obnáška, protože jez je kolmý a nebezpečný.

Jezy se dobře překonávají díky připraveným skluzavkám
Jezy se dobře překonávají díky připraveným skluzavkám

Těsně pod jezem obdivujeme skalnatou stráň – Tasovické svahy, a už zase plujeme krásnou zelení. Řeka mírně plyne, slunce pořád peče, prostě veliká vodácká pohoda. Až k jezu v Krhovicích. Voda se tu ztrácí do dvou kanálů a pro samotné koryto řeky jí nezbývá mnoho. Snad to nějak půjde. Kdyby bylo vody víc, sjeli bychom jez vlevo po dřevěné šupně, takto jen přetáhneme loď. Ihned pod jezem nasedáme a začínáme pečlivě číst vodu, abychom s naloženou lodí prokličkovali bez drhnutí. To se nám daří a drncnutí je minimum.

Po chvíli přistáváme ve vodáckém tábořišti Krhovice a občerstvujeme se. Většina lidí, kteří dnes vyjeli ze Znojma zde bude nocovat. Nám 15 km nestačí a když jsme dostatečně osvěženi, vyplouváme dál.

Do večera potkáme už jen pár lodí. Jsme rádi, že si zrovna tuhle část řeky užíváme v klidu. Dyje meandruje překrásnou přírodou, po civilizaci ani památka, i množství vody pod lodí se stabilizovalo.

Místy zastavíme na písčině a vykoupeme se, ale jinak tiše plujeme a pozorujeme okolní život, který bují na březích i ve vodě pod námi.

Když už si myslíme, že jsme nabaženi, přichází brod u obce Valtrovice. Odtud dál je to ještě „jiná liga“. Řeka je zahloubená do okolní krajiny, takže obdivujeme vysoké hlinité břehy, některé opravdu majestátní, jeden meandr střídá druhý a život okolo nás bují. V každé hlubší tůni pozorujeme ryby, sem tam plave nějaký ten hlodavec, nad řekou se míhají ptáci, člověk ani nestíhá všechno sledovat.

V takové přírodě teče Dyje velký kus své cesty
V takové přírodě teče Dyje velký kus své cesty

K večeru přistáváme v příjemně přírodním tábořišti (jako za starých časů) u obce Hrádek a jdeme se hned najíst (z vlastních zásob!), utábořit a ještě jednou vykoupat. Ulehnutí ke spánku je po dnešních skoro 28 km rychlé.

Ráno nás opět vítá slunečními paprsky, takže koupel, snídaně a tradá na vodu.

Přírodní ráz řeky se nemění a my si připadáme, jako bychom snad včerejší úžasnou plavbu ani nepřerušili. Když už se zdá, že nás řeka a její okolí nemůže ničím překvapit, všimnu si, že mi hned vedle listu pádla plave bobr, jako by nás chtěl na chvíli doprovodit. Dlouho mu to nevydrží, poleká se, když zakormidluji, ale zážitek to byl velkolepý.

Po pár kilometrech plavby řeka pod lodí změní název z Dyje na Thaya, to když překročíme státní hranici. Rakušané si pro nás připravili malý stupeň, který opatrně sjíždíme a zanedlouho jsme už zase na Dyji a „doma“.

Odtud dál se řeka narovnává a stává se z ní spíš takový kanál. Sice svižně tekoucí a pořád v zeleni mimo civilizaci, ale už to není takové eldorádo. Kdo by tuhle část plavby nechtěl absolvovat, skončí u silničního mostu u Hevlína, kde ho rádi vyzvednou lidé z Vodáckého centra Znojmo. My se rozhodujeme dokončit náš vytyčený cíl a jedeme až do Jevišovky.

Dyje je vhodná i pro větší skupiny nebo třeba školní výlety
Dyje je vhodná i pro větší skupiny nebo třeba školní výlety

Dyje nám cestou servíruje ještě jednu návštěvu Rakouska, jeden menší jez (zase je v Rakousku), který po prohlídce splouváme, a na vysedací místo v Jevišovce připlouváme jazykem drobné peřeje. Kus pod námi začíná vzdutí v. n. Nové mlýny, které si necháme na jindy a s jinými plavidly. Teď se radši vykoupeme a najíme, upádlovali jsme dnes krásných 22 km, tak si to zasloužíme.

Protože jsme samostatní, navazujeme loď a jedeme ji vrátit do Vodáckého centra Znojmo, ale příště se asi necháme trochu víc hýčkat a objednáme si odsud odvoz. V Jevišovce se totiž u řeky lenoší opravdu krásně. I když prohlídka Znojma po vrácení lodě taky nebyla špatná…

Až budete chtít vyrazit na vodu do skutečné přírody, zkuste Dyji. Je to totiž jedna z mála našich řek, kde tu skutečnou přírodu můžete potkat doopravdy zblízka.

Vodácké centrum Znojmo
U Obří hlavy 7
669 02 Znojmo

www.centrumvodarna.cz
www.pujcovna.vodaci.org
tel.: 727 841 363
e-mail: info@centrumvodarna.cz
facebook: www.facebook.com/PujcovnaLodiDyje
instagram: www.instagram.com/vodacke_centrum_znojmo

Zkušenosti čtenářů

Jarek

Fakt hezká příroda, čistá voda a v sólo plavbě balám na duši… Pokud by Vás ale nudilo, níže uvedené video, raději jeďte jinam 😉 https://www.youtube.com/watch?v=IVpenQzE1p0

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: