HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

Indie 2013 – spodní Mandakini a horní Alaknanda

Indie 2013 – spodní Mandakini a horní Alaknanda

Už jsem v Indii pěkně zabydlení a čekají nás větší výlety. Pojďme dnes dokončit rozcvičování na spodní úsek řeky Mandakini a potom už vzhůru na první multiday – horní úsek řeky Alaknandy. Teď to teprve začne pořádně šplouchat.

Spodní Mandakini na jaře postihal povodeň (ta tedy postihla celé údolí Alaknandy, ale Mandakini nejvíce) a tak jsme cestou na nasedání mohli vidět zcela podemleté břehy, na kterých dříve stály vesnice. Domy popadané do údolí řeky. A dokonce jednu podemletou benzinku, která se silou vůle držela na hraně propasti. Zkrátka nic hezkého. Na splavnosti řeky to ale nic nezměnilo a výhledy z jeepu do údolí nás nenechávaly klidnými.

Na nasedacím místě pere slunce jako o život, takže jdeme rychle do hydra a nechat se zchladit řekou. Díky tomu, že kluci tuhle řeku jeli před několika dny, nemusíme ani jednou prohlížet. Pamatují si peřeje dokonale nebo alespoň tak, abychom nemuseli lézt z lodí. Všichni si řeku užíváme a kocháme se nejen mohutnými peřejemi, které umí kolikrát být i pěkně z kopce, ale i vysokými stěnami okolního údolí. Kolikrát se člověk přistihne, že místo toho kam jede se rozhlíží s otevřenou pusou okolo sebe.

Na další den plánujeme velikou akci. Náš první multiday tohoto výletu. Horní úsek Alaknandy. Shalabh tvrdí, že jde jet opravdu shora, ale cestou je jeden dlouhý kaňon, kde se jen jedou dlouhé klidné pasáže a přenáší nesjízdné peřeje, takže volíme nasednutí pod tímto kaňonem, odkud se prý jezdí standardně. Nasedacím místem je vesnička Birahi, ve které přitéká i říčka Birahi Ganga, takže to snad najdeme.

V Birahi nás vítá tyrkysově modrý přítok Birahi Ganga a malá restaurace, kde sbíráme odvahu akorát na čaj. Jídlo neriskujeme a popravdě na něj nemáme ani moc času. Stejnak jsme cestou několikrát svačili. V úmorném vedru odvláčíme přes skládku lodě k přítoku, na kterém bude snazší nasedání. Převlíknout, napakovat vše do lodě a už se jede. Studený potůček modré barvy nás vyplivne do šedomodře zbarvené Alaknandy a teď už je to doopravdy. Jen sedět ve vracáku je zajímavý pocit a člověk jasně vidí jakou bude asi mít řeka sílu. Vory najíždí do prvních peřejí a hrozen lidí se pomalu utrhává z vracáku a mizí za ním. Alaknanda hned na prvních pár stech metrů ukazuje, co dovede a tak se pořádně pohoupeme. Všechny překvapí, jak se loď s naloženou zádí chová jinak, ale nezbývá než si zvyknout.

foto: Vory, Bouzíno, Pepíček, Ondra Müller, Tomík Černohorský

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: