Během naší americko-kanadské dovolené jsme si zase dopřáli komerční rafting. Vždy se snažíme vybírat těžší úseky přiměřené našim schopnostem i peněženkám pracujících důchodců. Tentokrát jsme chtěli najít něco na 1 den v pohoří Cascady po cestě ze Seattlu do Calgary. V horách ještě v půli května leželo dost sněhu, takže se dalo vybírat.
Vyrazili jsme v sobotu odpoledne půjčeným autem s plánem zastavit se večer v Leavenworthu a vybrat něco z nabídky tamních raftových cestovek.
Na jeho doporučení jsme ještě večer vyrazili asi 3 míle na vodopád Sunset Falls, kde celá řeka South Fork Skykomish padá přes žulové prahy úzkým korytem o 20 m níže.
Kromě běžných týpků tam byli asi 4 hoši přes metrák, z toho 2 opravdu pořádní cvalíci. Říkali jsme si, že ty bychom teda v raftu na IV–V za velké vody mít nemuseli. Naštěstí na nás vyšel ten lehčí, asi 120kilový a na zadáku jel šéf, na háku jsme se střídali se zkušeným Timem a jeho osmnáctiletým synem, kteří to už několikrát jeli.
Jely 4 rafty, na jednom menším seděli mladí adepti na raft guidy, které si Shane po měsíčním výcviku testoval. Nasedali jsme na přítoku North Fork, kde teklo vody celkem málo, ale vzápětí se koryto docela sklopilo a už jsme byli na WW III v pěkných vlnách. Shane i ostatní zadáci měli vesla, což se ukázalo podstatné, protože museli párkrát pořádně zabrat, aby nás nacpali do správných nájezdů.
Pod soutokem se South Fork vody pořádně přibylo, a asi po 3 mílích se přistávalo vpravo u břehu na prohlídku nejtěžšího místa. Nebývá to obvyklé u raftových společností, které jezdí tu svou řeku celou sezonu, takže jsme předpokládali, že jsme u nejtěžšího místa a vody je víc, než bývá obvyklé.
Chytáme plaváčky, taháme je předpisově do raftu, ale ouha, tady plave majitel kasina asi 150ti kilový drobeček – „Big John“. Dostat ho do raftu, je pořádná práce pro dva. Najednou je nás ale na jedné straně raftu příliš, takže na dalším skoku se raft nebezpečně naklání a nebýt zkušeného Shana, plave nás tam už 14. Podařilo se mu to srovnat, a my co jsme při vytahování majitele kasina vypadli, jsme se za pomoci drobečka z našeho raftu dostali zpátky, a nakonec se nám podařilo dostat dovnitř i Big Johna.
My jsme si udělali spokojeně další čárku za sjetou řeku a šťastní, že to dobře dopadlo, jsme pokračovali v cestě.
text: Jára Kučera, foto: Tim
hned jak jsem dočetl až k „…několik skoků za sebou bylo vyšších než délka raftu…“, pojal jsem podezření a silně zapochyboval, že by na tomhle provozovali komerční rafting.
Chvilku jsem tedy harašil se strýčkem G a zde předkládám ku zvážení ostatním:
Peřej BOULDER DROP je podle AW hodnocena obtížností IV+ při 5,000 cfs ( cca 150kubíčků). A video za dvojnásobný vody 9500cfs (280):
http://www.youtube.com/watch?v=AeoozsDs8IY&feature=related
Objeví tam někdo drop alespoň výšky chlapce 10-11 letého ? A co Játy, ten tam nebyl? :-)))