Jak vodácké firmy pomáhaly během koronavirové pandemie

HIKO

Celosvětový boj proti šíření nákazy virem Covid 19 zasáhl vážným způsobem také chod Hika. V rámci opatření byly uzavřeny raftové společnosti a specializované obchody a naše rodinná firma tak přišla o klíčové odběratele. Jako mnoho dalších firem s vlastní výrobou jsme tak stáli před velkou výzvou – jak zajistit práci lidem, kteří pro nás léta šijí vodácké vybavení, v době, kdy ho nemá kdo nakupovat.

V první půlce března přišla za majiteli firmy Ivanem a Marcelou dcera Natálie s nápadem šít roušky. V té době jejich nošení nebylo povinné, ale už se mluvilo o jejich schopnosti zpomalit šíření nákazy. Natálie našla na internetu návody, zatímco sestra Amálie zajistila bavlnu od letenské firmy Textile Mountain.

Prvotní plán bylo ušít pár roušek pro hospic v Chrudimi a rozdat je blízkým a kamarádům. Další kusy šly do Přílep dětem, které roznášely jídlo důchodcům. Švadleny pak vyrobily roušky pro všechny naše zaměstnance a také pro obyvatele vesnice Jíloviště, kde výroba sídlí.

Pod heslem „Moje rouška chrání tebe, tvoje rouška chrání mě“ zasedla k šicímu stroji celá země. Začala svítat naděje, že by nám výroba roušek mohla pomoci překlenout dobu, kdy odběr vodáckého vybavení stagnuje. Hlavně díky neuvěřitelné odhodlanosti a vytrvalosti našich švadlen se nám dařilo pokrýt náklady.

Byli jsme schopni ušít pár tisíc roušek denně. Brzdily nás ale lemovací stroje, které se využívají na stahovací šňůrky. Ty máme jen dva, a tak jsme se je snažili maximálně využít. Švadlenka Dana zůstávala u lemovačky dlouho do večera. Pak ji vystřídala Monika, naše obchodní zástupkyně, Evička z recepce i ředitelka firmy Marcela.

I naši vývojáři přidávali ruku k dílu. Neustále vymýšleli nové způsoby šití, i funkčnost a pohodlí roušek se vyvíjely. Brzy jsme byli u roušky V4, mílový skok vpřed od V1. Na Technické univerzitě v Liberci, kde se vyrábí materiál z nanomembrány, jsem přes počáteční administrativní překážky tento materiál zajistili a brzy byly na světě i roušky V5.

Švadlenám zvyklým na široké spektrum a poměrně vysokou komplexitu práce z šití jednoduché roušky malinko hrabalo, ale byly rády, že mohly svými schopnostmi pomoci a že firma jede dál.

VODÁK sport

Naše pomoc při Koronaviru byla jasná. Máme šicí dílnu, tak musíme šít. Měli jsme pro začátek štěstí, protože jsme měli na skladě materiál, 100% bavlnu i šňůrky k ní. Takže když nás oslovili z ústavu pro seniory, že nemají možnost sehnat žádné roušky a že jich potřebují tisíc, hned jsme se pustili do práce. Zprvu šily jen švadleny, pak se na večerní a noční směnu přidali lidé z prodejny a nakonec jsme přijali několik brigádnic.

Prvotní kapacita byla kolem 300 roušek denně, později až 1000 denně. Zvolili jsme variantu, kterou doporučují lékaři. Tedy rouška skládaná, jednovrstvá, žehlená. Je poměrně pracná, ale nejlépe funguje, dobře drží na obličeji a přitom se přes ni dá docela dýchat.

První týden byla poptávka po rouškách obrovská. Odebírali je jednotlivci, firmy i ústavy sociální péče. Posílali jsme roušky lidem po celé ČR poštou zdarma. Problém nastal, když nám začaly docházet zásoby materiálu. Sháněli jsme, kde se dalo, a nakupovali i desetkrát dráž než normálně.

Poté, co jsme vyrobili asi 5000 ks roušek začala poptávka pomalu uvadat a za další týden přestala úplně. Už začali šít další a trh se nasytil. Dodělali jsme rozešité roušky a momentálně máme na skladě cca 5000 ks, takže kdyby někdo potřeboval roušky, stačí se ozvat.

Vodácké centrum Znojmo

Firma PFNonwovens nám darovala 1705 kg netkaných textilií, což je v návinu asi 130 km materiálu – konkrétně se jednalo o materiál s označením PEGATEX SMS 35 g/m², hydrofobní. Kdyby se vyčíslila hodnota tohoto daru, dobereme se k číslu 93 756 Kč! Tento materiál byl přes naše vodácké centrum dále distribuován nebo přímo zpracováván.

Část materiálu putovala mezi obyvatele, případně ke spolkům nebo obcím, kde se prováděla další distribuce nebo šití. Jenom výčet institucí, kterým jsme materiál distribuovali, čítá několik desítek položek.

Se zpracováním materiálu nám pomáhali dobrovolníci kolem vodáckého centra, zdaleka se nejednalo jenom o skauty z oddílu. Všichni šili, kde mohli a zpátky se nám vracely roušky a ochranné pláště. Nakonec jsme dokázali poslat mezi lidi 13 571 ks roušek a 2843 plášťů vlastní výroby.

SUNDISK family

SUNDISK family zareagovala na uzavření provozoven ze dne na den a bez předchozího varování velmi pružně a během chvíle měla připravenou rozvozovou službu vlastními auty a speciální sekci na svých webových stránkách, kde si mohli lidé tuto službu objednávat. Rozvoz se týkal zejména hotových jídel, běžných potravin, drogerie, ale firemní auta byla během krize využita i k mnoha dalším účelům. Pomoc SUNDISK nabídl také městu Jablonec nad Nisou, tamní nemocnici i celému Libereckému kraji.

Několik pracovnic se také zapojilo do šití roušek.

Sázava-tour

Následujícím facebookovým příspěvkem uvedla svoji pomoc v prvních dnech koronavirové krize půjčovna lodí Sázava-tour: „AHOJ VODÁCI!!! Obvykle jsme se touto dobou potkávali na jarních řekách, při odemykání a čištění Sázavy… Ale bohužel na „koronavejry“ jsme krátký. Také jsme zatím jako většina z vás vyměnili lodě a pádla za šicí stroje a žehličky a snažíme se přispět s nějakou tou rouškou. Tak prosím noste všichni roušky a zůstaňte doma, ať můžeme co nejdříve odemknout naše krásné řeky a vyrazit do přírody. Díky!“

Skauti z Ronova nad Doubravou

Do pomoci se zapojili také skauti z Ronova nad Doubravou. Jejich dobročinnou akci nám i s pár fotkami poslal do redakce Franta „Bobr“ Zvěřina: „Ahoj Petře, v sobotu 4. 4. se původně mělo konat Odemykání Doubravy, místo toho se ale konala netradiční akce skautů a vodáků Ronov nad Doubravou, kterou jsme nazvali „Rouškovník“. Celkem se na rouškovníku urodilo 620 roušek, které byly rozdány zejména mezi seniory.“