Jevišovka znovuobjevená

Jevišovku lze částečně přirovnat k Vavřinci. Také na několika místech vytváří ostré meandry, skýtá nečekané překážky v podobě nakloněných větví či ucpaného řečiště vodáky na nafukovačkách. Pominu-li Toušickou kaskádu, tak lze srovnávat i obtížnost, byť já osobně bych Jevišovku řadil po této stránce ještě nad Vavřinec.

Nelze ale říct, že by úsek z Černína do Plavče nebyl dostatečně vodácky zajímavý. Nadále jsou na řece peřejnatá místa (již sice ne tak často jako na horním úseku) a několik jezů, které jsou všechny bez problémů sjízdné (na jezu na Culpovci si narazil koleno o šutr i můj háček – raději tu v lodi seďte). Za vesničkou Vevčice nás nezvykle hlasité burácení vody donutilo vysednout z lodí a zajít na prohlídku. Narazili jsme na úsek s již rozpadlým jezem, který má dle mého hrubého odhadu délku asi 60 m. Řeka tu začíná poměrně prudce klesat, několikrát ostře zatáčí a vytváří solidní peřeje. Na dojezdu byl navíc padlý strom. Obtížnost WW II minus, prezentovaná pro Jevišovku, tohle místo rozhodně nevystihovala.

Celkově mám dojmy ze sjezdu Jevišovky skutečně výborné. Náročnost řeky předčila naše očekávání a dostatečně prověřila vodácké schopnosti. Opravdu nádherná je také krajina, kterou řeka protéká. Velmi uvítám a ocením, bude-li se sjezd příští rok opakovat a stane-li se z něj tradice, jak tomu kdysi bývalo.

text a foto: Jan Oberreiter