Lezení na Orlíku se seakajakem

Lezení na Orlíku se seakajakem

Tři důležité věci je dobré zvládat při lezení na Orlíku. První je vlastní pádlování, druhá jsou základy lezení a tou třetí je potápění na nádech, když vám nějaký materiál upadne do vody. Takže jsme tyto tři dovednosti vloni spojili a provedli několik prvovýstupů přímo z lodí na skály, které jsou normálně 10 metrů pod vodou. Další opakování můžou být pochopitelně dost náročná!

Dojmy

Šílený nápad se proměnil ve skutečnost. Dlouho jsem koukal na skály, okolo kterých jsem mockrát pádloval cestou z Orlíku na Zvíkov a zpátky, včetně Jickovic. A v srpnu se uskutečnila seakajakovo-lezecká expedice Orlík 2022. Bylo to super! Probudila se ve mně duše prvovýstupce, prospektora, průzkumníka. Dělali jsme „prváče“. Lezli po vlastním jištění. Prostě Punk is Not Dead! A při pohledu ze štandu pod sebe na hladinu Orlíku a na tři zaparkované seakajaky mě hřálo u srdce. Ten pohled mě skutečně uspokojoval. Ona to nebyla úplně taková blbost, jak se nejprve mohlo zdát. Ono to opravdu klaplo!

Nástup do stěny 10 metrů pod normální hladinou.
Nástup do stěny 10 metrů pod normální hladinou.

Lodní deník

Den 1., 16. srpna 2022, Orlík – Kovářov

K vodě je to proti normálu o řádný kus dál. Voda mizí před očima a „síčka“ je nutno smýkat docela daleko. Zvláště můj Žluťák je dost těžký. Komplet matroš, včetně dvou sad friendů, veliké sady vklíněnců a nějaké skoby prostě něco váží. Dohodli jsme se s Honzou a Míšou na exploraci na druhý břeh. Odrážíme z Kovářova. Zámek Orlík máme po levé ruce. Očima hledáme nejlepší linky a směry. Hlavně nás zajímá pevnost skály. Brzy je rozhodnuto. První sektor nabízel asi tři směry. Hned první cesta byla v polovině trošku dobrodružná a nějaké bloky kamene nebudily důvěru, ale dojmy byly parádní. První linka je na světě!

Hnedka vedle jsme přidali ještě další dvě v parádní skále. Všechno takzvaně po vlastním. Honza mě jistí přímo z lodi. Je to pekelník. A ještě tomu přidá korunu, když se zanoří cca tři metry pro karabinu, kterou na první dobrou vyloví. Perlí jako japonské lovkyně perlí.

Ten den nás ještě čeká jedna linka. Pádlujeme blíže k Orlíku a zaujme nás krásný kout, který mám „nakoukaný“ už od minule. Je takové vedro, že nám v lezečkách hoří nohy. Míša se nabídla a zajela pro piva na Orlík do kiosku. Oceňujeme nápad si vzít termosku! Vedro je opravdu ukrutné. Po této cestě toho máme dost a balíme. Čtyři prvovýstupy nám pro dnešek bohatě stačí. Odpoledne nás ještě čekají buřtíky, nějaké pivko a tradiční výlov rybníku. Honza prostě nezklamal a koupil pro tuto večerní zábavu patřičné propriety. Lahev vodky a gumové červíky. Modří už vědí, co jsme hráli za hru…

Za chvíli bude zdolána další cesta.
Za chvíli bude zdolána další cesta.

Den 2, Orlík – Jickovice

Balíme a vyrážíme směr vyzkoušená lokalita – Jickovice. Dalo by se říci malé orlické Yosemity. Pádlujeme vytrvale a cca za hodinu a čtvrt jsme u Jeptišky, která nás taky ještě čeká, ale my míříme dál pod Jickovice. Parkujeme lodě a drápeme se prudkým svahem směr skály. Začíná hotové palermo. Vedro jako prase.

K prvnímu štandu tahám první délku a dobírám ostatní. Nad námi krásné spáry, kouty a odštěpy. Tak tohle je ráj! Vedro nás sice ubíjí, ale lezeme, co to dá. Všechny cesty jsou krásné. Pro lezení v této lokalitě by  však bylo lepší, kdyby bylo zataženo, nebo nějaké jarní či podzimní období. Sektory jsou totiž orientované na jih a západ. Odpoledne filtrujeme litry vody a kempujeme na Husárně. Povinné chlazení v Orlíku bodlo. A oheň? Tak ten musí taky být, i přes to vedro!

Vzhledem k počasí bylo časté osvěžování se nutností.
Vzhledem k počasí bylo časté osvěžování se nutností.

Den 3, Orlík – Husárna

Dnes jedeme směr Jeptiška. Z kempu, kde jsme nechali věci, to dáváme cca za 15 minut pod krásnou skalní věž Jeptišku, která je nyní asi o 10 metrů vyšší než normálně. Nastupujeme jen pár centimetrů nad hladinou. V cestě jsou dva nýty. Beru to přes ně, i když logicky by to dalo spíš spárami, které vedou až na samotný vršek. Na vršku jsou dva nýty na slanění a jištění. Parádní linka nad pahýly stromů, které jsou normálně pod vodou. Po malé přestávce jsme si dali nějakou starou nebo úplně novou cestu z druhé strany. Kdo ví? Netuším, jestli skoba s kroužkem je lezecká nebo pro přivazování lodí a pramic. Linka ale úžasná a opět vršek.

A protože je ještě dost času, přesouváme se pár desítek metrů po proudu a vylezeme ještě jednu spárovou parádu. Úvodní spára jedna veliká krása. Vymytá linie – normálně pod vodou, a pak systémem spár a sokolíků na vršek. Tak tohle musel být zaručeně prváč jak lahváč! Po této cestě už máme dost a jsme vysušení na troud. Tekutiny doplňujeme z filtru. Vracíme se do kempu spokojení a s prosoleným oblečením tak, že se dá lámat nebo drolit do polívky.

S vypuštěním Orlíku zůstalo krásné pádlování a přibyly skály vhodné k lezení.
S vypuštěním Orlíku zůstalo krásné pádlování a přibyly skály vhodné k lezení.

Den 4, Husárna – Kovářov

Dneska by to ještě něco chtělo, ale je toho tady tolik! Přivstali jsme si, abychom během dopoledne ulovili nějaké skalpy. Vracíme se na místo činu. Vyhlídnul jsem si jednu širočinu a pak převislou linku. Přece to tady nenechám! Parádní lezení a už jenom vymyslet nějaké názvy. A taky se sem někdy vrátit.

V poledne stahujeme lano. Házíme kompletní matroš do lodě. Balíme kemp na Husárně a první kosmickou prolétáme pod Žďákovským mostem, kde jsme si to rozdali i s plachetnicí na motor, které ukazujeme záda. Na Kovářově to začalo a tady to taky končí. Expedice je u konce. Bylo to krásné a nejsme tady určitě naposledy!

Tam nahoře za chvíli budeme.
Tam nahoře za chvíli budeme.

Technické info – lezení

Lezení probíhalo malinko živelně. Hlavně první den. Očima jsme si vybrali lokalitu či sektor na dohled od zámku Orlík naproti Kovářovu. Po vylodění a zajištění lodí jsme teprve lépe viděli sklon a kvalitu skály, která je normálně pod vodou. Důležité je zajistit lodě tak, aby ani při průjezdu parníku či motoráku netrpěly na vlnách o skálu. A aby vás neopustily. Lezli jsme takzvaně „on sight“ (vodácky by se dalo říct bez prohlížení, tedy na oči) a štandy na koncích cest jsme tvořili převážně na stromech, ze kterých jsme i slaňovali. Někdy bylo nutné pro jističe vytvořit i štand těsně nad vodou. Pro absolvování všech cest stačilo zvládnout přelezení obtížnosti cca 5–6 UIAA. A samozřejmě umět jistit prvolezce a samostatně slaňovat.

Co s sebou

Loď, pádlo (doporučuji i náhradní), vestu a helmu. Dále se mi osvědčilo skládací nádobí Sea to Summit, která zabere málo místa. A tak si můžete do lodi naložit dost lezeckých cajků. Já si dopřál i komfort skládacího křesílka. Plachta Sea to Summit pro pohodlné spaní, ale i sezení v suchu, díky rozměru 3 x 3 m. Spacák + karimatka. A hodil se filtr na vodu, abyste s sebou nemuseli tahat tolik pitné vody. Filtrovali jsme opravdu hodně.

Lezecké vybavení: sedák, nějaké karabiny, odsedka, jistítko. A do party lano, smyčka a hromada friendů a vklíněnců. Měli jsme s sebou i pár skob, které jsme nakonec nepoužili. To je asi tak v kostce všechno.

Expedice Orlík 2023

Během první expedice Orlík 2022 jsme měli vypuštěnou přehradu cca o 8–10 metrů. Jak to bude v roce 2023, nevíme. Možná opět bude podstav, protože se bude pracovat na hrázi. I kdyby však nebylo upuštěno, lezení bude! V případě zájmu nám napište a můžete se k nám přidat.

Jedinečná akce, která nemá v Česku obdoby! Jediná seakayaková škola v Česku. Srdcem + pádlem = to zvládnem!

www.seakayakovaskola.cz

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: