HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

Pádlování a záchrana aneb nerozlučná dvojka na každou řeku

Pádlování a záchrana aneb nerozlučná dvojka na každou řeku

Určitá míra nebezpečí je nedílnou součástí pádlování. Pokud riziko umíme rozeznat a vhodně na něj reagovat, stává se kanoistika relativně bezpečným sportem.

Bezpečnost na vodě má tři základní pilíře: příprava před akcí, bezpečný pohyb na řece a první pomoc. Všechny tři aspekty je nutné znát, aby se spojily v automaticky fungující celek.

Co s tím? Nacvičovat? Studovat? Dívat se na YouTube? Každý den hodit stokrát házečku? Dávat sousedce cvičně umělé dýchání?

Trénink techniky pádlování a bezpečnosti patří k sobě. Nelze umět pouze zachraňovat a prostupovat řeky sérií kritických situací končících záchranou, ani výborně pádlovat a doufat, že strážní andělé si nikdy neberou volno. Ideální je spojit trénink jízdy na divoké vodě a záchrany do zábavného celku.

Každé jaro na začátku sezony probíhá povinné víkendové školení na kanále pro všechny účastníky náročnějších kajakářských kempů vodácké školy Padluj.com. Probírá se záchrana, první pomoc, signalizace na řece, program je intenzivní, ale na kanále to není ono. Za zády je cítit civilizace, řeka není reálná a ke stanu je to pár metrů. Proto vznikl Soča kemp záchrana a bezpečnost, který trvá pět dní a je zaměřen na bezpečný pohyb na řece. Spojuje pádlování a záchranu. Uvědomíš si, že na prvním místě musíš používat hlavu a ruce a následně nezbytné minimum záchranářského materiálu. Staré heslo KISS (Keep It Simple Stupid), je nejpravdivější v náročných situacích, kde není prostor na složitá řešení. Musíš reagovat rychle a podle přesně naučených schémat. To se naučíš jen praxí a opakováním.

Pojďme se tedy podívat, jak takový kemp vypadá den po dni a co vše si na něm člověk uvědomí a procvičí. Není toho málo.

Den 1: Zevlování na řece a kolem ní

Stavíme si vlastní řeku. Malý model, na kterém je vidět, jak vzniká válec, odkud táhne sifon, jak profil dna mění charakter řeky. Miniaturní kajaky se drží ve válcích a mizí v sifonech. Hrajeme si s řekou a učíme se podle charakteru koryta předvídat, co můžeme očekávat, kde je vhodné místo pro přistání a jaké body jsou důležité při prohlídce úseku.

Přistáváme prohlížet obtížnější místo, všichni intenzivně vnímají sebemenší podemletí, diskutují o liniích. Nemotorný trenér se protáhne mezi loděmi, které zvolna kloužou do řeky. Zapomněli jsme je zajistit a následný lov nám bere síly i čas. Stavíme bezpečné stanoviště v obtížném terénu, mocně chřestí karabiny a upevňují se smyce. Ovšem uvědomíme si i zdánlivou banalitu, že loď otočená dnem vzhůru je na břehu podstatně stabilnější.

Nácvik transportu lodí do strmého svahu za pomoci lana a kladek
Nácvik transportu lodí do strmého svahu za pomoci lana a kladek

Převracíme se hlavou dolů a v poloze spících netopýrů simulujeme bezvědomé kajakáře. Věřit, že parťák v kajaku nás převrátí zpět, chce pořádný kus důvěry. Naštěstí většinou jsme za okamžik hlavou nahoru.

„Máš patnáct záběrů, tak je nevyplýtvej hned na začátku peřeje!“ Tahle informace nás celkem zarazila, ale dobrá linie vyžaduje minimum korekčních záběrů a my chceme jezdit jen ty čisté linie. Po několika pokusech dokonce pár záběrů zbývá, styl se pomalu mění, stává se klidnějším a čistějším. Poslední linie prvního dne končí u grilu a tu všichni zvládáme s bravurou.

Den 2: Rybaříme a vymetáme tišinky

„Boof měl být až zítra!“ „Tohle je boof do vracáku a vracáky jsou dnes!“ Jedna loď za druhou skáče do vracáku, po počátečních skrumážích si začínáme dávat přednost. Jízda je plynulá a ve vracáku si nepřipadáme jako kuželky na bowlingu. Trénujeme jízdu větší skupiny do jednoho vracáku, jak se v něm srovnat a nepřekážet kamarádům. Zábavný je rychlý postup, kdy ve vracáku mohou být jen dva kajakáři, kteří si rychle vymění informace o úseku následujícím. Po pár vystřídáních chytneme to správné „flow“ a letíme s řekou dolů.

Základní výcvik s házečkou a záchrana nezraněného kajakáře se nejprve nacvičuje v méně exponovaných místech, později se dostaneme i do peřejí
Základní výcvik s házečkou a záchrana nezraněného kajakáře se nejprve nacvičuje v méně exponovaných místech, později se dostaneme i do peřejí

Na příjemné oblázkové pláži začíná tradiční rozepře, jak má vypadat správná házečka. Během pár okamžiků každý sám zjišťuje, že oko na konci lana nemá co dělat, že 15 metrů je málo, že jádrové lano je lepší a že žádné lano neumí plavat proti proudu… Všechno zkoušíme na konkrétních situacích a nemusíme o ničem dlouho diskutovat. Nikdo nezapomene na okamžik, kdy mu při dynamickém povolování plavce přijde do sevřené dlaně smyčka na konci lana, strhává jej po proudu a on letí ze skály do vody. Sledovat zachraňovaného i druhý konec lana prostě nejde a bezpečí záchranáře musí být na prvním místě!

„Vytáhl ho z válce přímo do sifonu, a když ho proplaval, v rámci záchrany mu skočil na hlavu.“ Historka nám cuká koutky, ale začínáme se dívat, nejenom odkud zachraňujeme, ale i kam se dostane zachraňovaný. Úsměv na rtech rychle zmizí, protože upoutaný záchranář již není upoutaný, ale plave si sám. Použít v tomto případě karabinu bez zámku je hazard a tato ukázka nám to vryla do paměti. Po předchozím drilu nám záchrana z válce připadá jako příjemná bublinková koupel.

Večerní grilování vkusně doplňuje tahání automobilu kladkostrojem do kopce. Během večírku usínáme s lanem, na kterém se objevují všechny uzly světa kromě těch pár povinných, které musíme zvládnout.

Kajakářská škola PADLUJ.COM

Komplexní přístup k tréninku jízdy na kajaku. Od úplných začátečníků až po zkušené kajakáře. Pravidelné tréninky na klidné vodě a umělých kanálech. Zdokonalovací kempy v nejlepších evropských lokalitách. Individuální tréninkové plány pro všechny kategorie kajakářů. Kurzy záchrany na tekoucí vodě.

Podrobnosti na www.padluj.com

Den 3: Prcháme! (nahoru i dolů)

„Proč jsi skočil do šutrů?“ „Protože jsi mi to ukázal!“ „Ukazoval jsem ti, že tam nemáš jezdit!“ Učíme se komunikovat. Předáváme informace slovy i gesty. Skupina se postupně sehrává a věří si. Proplétáme se řečištěm jako kompaktní skupina. Řeka se mění na sekvenci jasně popsaných úseků, zastávky jsou rychlé a náš postup také.

Jsme již celkem vyčerpaní po předchozí části, stojíme pod skalnatým srázem a čeká nás transport lodí vzhůru a jejich následné spouštění k řece. Lodě taháme mírně šikmo, aby případné padající kameny či kajaky nezasáhly skupinu pod námi. S každou další vytaženou lodí se postup stává více automatickým a méně namáhavým. Lana se přestávají zasekávat, lodě lahodně visí na štandech a mezi funěním si dovolíme trochu černého humoru. Jsme spokojeně zpět u řeky, plácáme si a těšíme se na večerní grilování. Trenér ale nerad griluje a loď zaklíněná pod kamenem si vyžaduje naši pozornost. Musíme se k ní spustit, připravit vyproštění a vytáhnout loď na břeh. Jsme unavení, ale jedeme jako stroje, bez diskuzí. Loď je na břehu a kverulant volá: „Konec? Už je konec?“ „Konec ti oznámí bůh, ale pro dnešek končíme!“

Bezpečný transport raněného trénujeme ve vodě i v náročném terénu
Bezpečný transport raněného trénujeme ve vodě i v náročném terénu

Den 4: Jak sbalit kajakáře

Ideální dopoledne na řece, ze které taháme jednoho kajakáře v bezvědomí za druhým. První pomoc je samostatnou kapitolou, ale základní přístup ke kajakáři v bezvědomí by měl znát každý. Správné vytažení z vody, kontrola dechu, sundání helmy a vesty, zahájení resuscitace a zajištění profesionální záchrany. Více opakování nám dává šanci, že budeme správně reagovat i v krizové situaci. Zároveň si uvědomujeme, že signál mobilní sítě najdeme jen na málo místech a chystáme scénáře, jak by skupina postupovala dál.

Po psychicky náročném nácviku resuscitace dopádlujeme k nácviku transportu zraněného kajakáře. Začínáme jednoduchými transporty na krátkou vzdálenost, ale nechat se svázat do lanových nosítek a věřit kamarádům, že budou plavat, chce kus odvahy. Nosítka fungují, zraněného transportujeme v náročném terénu i lehkých peřejích.

Přistáváme v soutěsce, stanoviště pro kajaky je dílem okamžiku a lehkou cestou stoupáme nahoru. Dostáváme základní informace o pohybu na skalách. Sedák ze smyce je jednoduchý a funkční a všichni si na závěr několikrát slaní ze skály. Cítíme, že se začínají otevírat nové možnosti.

Soutěska pod Napoleonovým mostem je hluboká a stěny kolmé. Most je v obležení turistů, kteří s překvapením sledují dvojici kajakářů, z nichž jeden uprostřed soutěsky krysí, druhý mu vylévá loď a pomáhá nastoupit do kajaku. Příjemně osvěženi končíme den u grilu.

Upoutaný záchranář nacvičuje záchranu kajakáře v bezvědomí
Upoutaný záchranář nacvičuje záchranu kajakáře v bezvědomí

Den 5: Vydechni a zeptej se

Po čtyřech dnech dřiny je pátý den volnější. Většina z nás si užívá řeku a nechá hlavou plynout minulé intenzivní dny. Občas si něco zopakujeme nebo upřesníme. Poznali jsme za těch pár dní mnohem lépe sebe i své kamarády. Narazili jsme na své limity, ale víme na čem zapracovat. Strach ani riziko nikdy nezmizí, ale jsme připravenější jim čelit.

Zkušenosti čtenářů

michal

Hezká reklama- článek by měl být placené PR.
A mmj. za běžných podmínek (za jakých bych na Soče realizoval kurz), je pod Napoleonovým mostem tišinka, ale určite ne místo ke krysení 🙂

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: