Vodácké centrum ve Znojmě není jen obyčejná půjčovna lodí, jde o komplexní vodácké centrum, které se zabývá bezpečností na řekách, pořádá kurzy pro různé věkové kategorie i úrovně vodáků, produkuje vodácký podcast „S proudem“, natáčí edukativní videa a mnoho dalšího. Eliška, která stojí za vodáckým podcastem, si pro své rozhovory hledá různé zajímavé vodáky a tentokrát přináší zajímavý rozhovor s Petrou Grosovou o WW rescue-semináři chystaném na duben příštího roku.
Ahoj Peťo, co přesně ve vodáckém centru Znojmo děláš?
Ahoj Eliško. Jak už bylo naznačeno, ve vodáckém centru pořádáme spoustu vodáckých aktivit a akcí. Já mám na starosti hlavně tu vzdělávací část. To znamená kurzy pro budoucí instruktory a kurzy na divoké vodě různých úrovní. Celkově se hodně věnuji metodickému konceptu našeho vodáckého centra a vlastně čemukoli, co souvisí s pádlováním na divoké vodě. Poslední dobou také dost času a sil věnuji rozšíření a otevření vodáckého rescue-semináře, který pořádáme každé jaro a který, aspoň si to myslím, může být pro spoustu lidí velice zajímavou příležitostí, jak se dozvědět nové věci nebo se jen potkat s lidmi s podobným nastavením.
Co to ten WW rescue-seminář vlastně je?
Je to třídenní program, který si účastníci tvoří pro sebe navzájem, a má za cíl trénovat a zopakovat si před vodáckou sezónou základní záchranné techniky, plus se dozvědět něco nového, sdílet zkušenosti z uplynulých sezón, zkrátka vzájemně se obohacovat na téma vodácké bezpečnosti, záchrany a první pomoci.
Jak dlouho už touto formou trénink záchrany pořádáte?
Poprvé jsme ho uskutečnili v roce 2021 v užším kruhu kamarádů. A od té doby jsme zrealizovali zatím tři, řekněme testovací ročníky.
Proč testovací?
Zatím jsme testovali, zda celá ta myšlenka a koncept funguje v praxi. Takže jsme se scházeli v užším kruhu vodáků a vodáckých organizací a každý rok jsme si vytvořili pro sebe navzájem smysluplný program zaměřený na záchranu a první pomoc. V podstatě se každý rok zúčastnili instruktoři našeho vodáckého centra, pár lektorů první pomoci ze ZDrSEMu, raftový průvodce z Norska, členové (vodní skauti) z našeho přístavu Neptun Znojmo a pak pár kamarádů – aktivních vodáků. Celý ten model se nám osvědčil a přijde nám obohacující pro všechny zúčastněné strany. I proto bychom ho rádi otevřeli i dalším instruktorům, průvodcům z různých půjčoven, vodáckých firem, oddílů a podobně. Zkrátka rádi bychom se začali takto obohacovat v širším kruhu, protože čím víc lidí, tím víc zkušeností a názorů, které se dají sdílet, a díky tomu také víc informovaných vodáků. Takže je to takový pěkný uzavřený pozitivní kruh.
To zní super. Říkala jsi, že jste testovali, jak to funguje prakticky. Jak to teda vlastně celé probíhá?
Program rescue-semináře je poskládaný z bloků na různá témata. Bloky pro sebe chystají účastníci navzájem. Tedy účastník se předem přihlásí o realizaci nějakého tématu, které pak pro ostatní zpracuje.
Navíc je to tak, že určitá část témat je brána jako fixní – ta by se měla objevit na každém ročníku a jedná se o takové ty zásadní věci, které vnímáme, že je potřeba opakovat každoročně (práce s házečkou, signalizace a podobně). A pak je zde větší skupina témat tzv. vybraných, která si vlastně vymyslí jednotliví účastníci, třeba proto, že se zrovna v tomto tématu cítí jistě a chtěli by jím obohatit ostatní zúčastněné. Jedinou podmínkou je, že se to téma musí týkat vodácké záchrany, bezpečnosti na vodě nebo první pomoci, ale to je asi jasné. Abych uvedla konkrétní příklad – když někdo pracuje jako raftový guide, přijede s tématem bezpečného flipování raftu a vede pro ostatní na semináři nějaký workshop, nácvik, trénink této techniky a dělá to tak, jak on uzná za vhodné. Někdo třeba pracuje s kajakáři a jejich tréninkem, a připraví si tedy téma významu rozpádlování a rozcvičky. Když se nad tím tak zamýšlím, ta témata mohou být hodně různorodá a vlastně jsem zvědavá, čeho všeho se dočkáme. Myslím si, že taková možnost sdílení znalostí, zkušeností a dovedností napříč „vodními světy“ je hodně unikátní, a měl by to být hlavní přínos celého semináře.
A ten člověk, který si připravuje daný blok, musí dodržet nějakou osnovu, nebo to téma může pojmout opravdu jakkoli?
V podstatě ho může pojmout jakkoli. Už jsme měli různé workshopy, diskusní témata, kazuistiky, bloky, které probíhaly spíše teoreticky, nebo naopak bloky v hydru na vodě, proběhlo i spoustu nácviků, simulací, her a soutěží. Takže fantazii se meze nekladou. Důležité je, aby to splňovalo hlavní cíl a myšlenku celého rescue-semináře, což je vzájemně se obohacovat a opakovat si znalosti v oblasti vodácké záchrany a bezpečnosti na vodě.
Říkáš, že nějaká část probíhá na vodě, něco jsou přednášky uvnitř. Kde se to vlastně celé koná?
Seminář probíhá v našem vodáckém centru ve Znojmě, kde máme na takový program skvělé zázemí. Od spousty vnitřních prostor, přes veškeré vodácké vybavení naší půjčovny lodí, audiovizuální techniku, velký sál, místo pro přespávání, až po celý venkovní areál u řeky. Řeka je sice klidná, ale i tak na spoustu věcí stačí. Poslední rok jsme se na třetí den rescue-semináře přesouvali na kanál do Českých Budějovic, kde jsme si pak zrealizovali ty bloky, kde je nezbytně potřeba tekoucí voda. Každopádně většinu i pokročilých záchranných technik jsme zvládli u břehu Dyje a pro nácvik nebyla tekoucí voda potřeba.
Každý má při chystání svého bloku dost volnou ruku. Je nějak omezený třeba časem?
Dobrá otázka. V podstatě předem ne. Ale je potřeba, aby na semináři pak dodržel čas, který si on sám stanoví. Respektive, každý, kdo si bere na starosti nějaký blok – téma, musí dát dopředu vědět i info o tom bloku. Například co budou účastníci na jeho blok potřebovat (hydro, loď, záchranné pomůcky nebo jen tužku a papír), jestli je ten blok nějak omezen počtem účastníků, a krom toho samozřejmě avizuje i čas, který bude na svůj blok potřebovat. Délka bloků se většinou pohybuje od jedné hodiny do tří hodin. Možná jednou jsme měli blok na celé odpoledne, a to bylo hlavně proto, že šlo o praktické téma, kde se slaňovalo a spouštěly se lodě, tudíž bylo zapotřebí více času.
Takže hned s přihláškou se musí uvést i všechny tyto informace?
Ne hned s přihláškou. V první fázi se stačí přihlásit a zamyslet se nad výběrem tématu. No a v druhé fázi, když už je zastaveno přihlašování a ví se celkový počet účastníků, se pak musí do určitého termínu uvést i ty další informace, aby se mohl připravit celkový harmonogram, případně abychom mohli včas zaslat nějaké specifické info ostatním účastníkům.
Kdo se vlastně může na rescue-seminář přihlásit, je tam nějaké omezení?
Může se přihlásit úplně každý, kdo se vodáctví aktivně věnuje a koho tematika semináře zajímá. Je dobré, když má dotyčný pravidelnou zkušenost s vodou obtížnosti alespoň WW II. Nebo například vede skupiny na vodě v rámci oddílu, firem. Vhodné to je i pro vodácké instruktory, lektory, raftové guidy. Pak jim budou témata určitě vyhovovat.
Musí každý účastník připravit blok nebo téma pro ostatní?
Nemusí, není to povinnost. Ale je fajn se nebát a jít do toho, protože už tím, že nad tématem přemýšlím a připravuji ho pro ostatní, se vlastně posouvám a uvědomím si souvislosti, které by mě třeba normálně nenapadly. Zároveň celý koncept rescue-semináře je velmi otevřený a všichni účastníci jsou v podstatě na stejné vlně, takže navzájem dokážeme být hodně tolerantní a konstruktivní, a zatím se vždy podařilo vytvořit skvělé prostředí.
Už víš přesný termín, kdy se bude další rescue-seminář konat?
Termín už je v tuto chvíli známý, bude to 6. – 8. 4. 2024. Všechny informace najdou zájemci na našich stránkách www.centrumvodarna.cz. A taky už vím, že se poslední den semináře zase pojede na kanál do Budějovic, kde bude pro účastníky ježdění zdarma. Vodácké centrum České Budějovice seminář tímto podpořilo a moc za to Ondrovi (správci areálu) děkujeme.
Super, přeji, ať si i nastávající ročník užijete a máte hojnou účast. Díky za rozhovor.
Taky děkuji a těším se na setkání na semináři nebo jinde na vodě.
Petra Grosová
Jezdění na divoké vodě propadla před 12 lety. Ve vodáckém centru ve Znojmě vede vzdělávací vodácké kurzy, připravuje akce pro začínající kajakáře a dělá průvodce na „divokovodních“ výletech na alpské řeky. Lektoruje na kurzech první pomoci ve ZDrSEMu. S manželem ráda cestuje po světě, hlavně za pádlováním nebo do hor. V zimě pak společně učí lyže, věnují se dětem ve skautském vodáckém oddíle Neptun a vymýšlejí nové vodácké akce.
