RECENZE KNIHY: Moje vodácké holky

Autor: Tomáš Hlavica
Ilustrace: Adam Burian
Vazba: pevná
Rozměry: 212 x 153 x 18 mm
Hmotnost: 390 g
Počet stran: 215
Rok vydání: 2021
ISBN: 978-80-7551-220-8
EAN: 9788075512208
Nakladatel: Jonathan Livingston
Infocena: 329 Kč

Popravdě. Nedokázal jsem uvěřit, že by si někdo „jenom tak“ napsal a vydal knížku, obzvlášť z vodáckého prostředí, v němž dlouhodobě vychází knih jako šafránu. O to větší bylo moje potěšení, když jsem zjistil, že se jedná o skutečnou knihu, skutečného autora a že bude moc rád, když si ji přečtu a něco o ní napíšu.

Domluva o zaslání šla hladce a za pár dnů mi kniha přišla i s vlastnoručním autorovým podpisem, za který moc děkuji. Hned po vyndání balíčku jsem náhodně otevřel, přečetl pár odstavců a seznal, že tohle se mi nejspíš bude líbit. Vždycky když čtu o kánoích, pádlech, letním slunci, táboráku, kytarách a podobných věcech, je to jako balzám na duši.

Kniha má formát A5, takže ji člověk v pohodě přibalí s sebou do batůžku nebo třeba loďáku a nebude nějak extra překážet. Já jsem se do knihy rychle začetl, takže jsem nečekal, až přijde čas přečíst si jí v nějaké pěkné zátoce na písečné pláži u řeky, ale začal jsem si ji brát na cesty vlakem.

Docela mě překvapilo, že kniha neobsahuje řadu krátkých povídek, což jsem tak nějak očekával, nejspíš kvůli zvyku číst v posledních letech knihy z edice Kenyho volej, ale že se jedná o pár dlouhých povídek, jež jsou ovšem o to pečlivěji a detailněji sepsány. Hned od prvních řádků se mi moc líbilo, jak autor pracuje s textem, kolik vtipných, a klasicky vodáckých, průpovídek používá a hodně mě bavilo sledovat, jak odlišně s vodáckým slovníkem pracuje oproti tomu, na co jsem zvyklý. Tedy jsem se i něco přiučil.

Hodně se mi taky líbilo, jak podrobně autor popisuje i zdánlivě banální věci, jak si dokáže všímat detailů, u jejichž popisu jsem si kolikrát ťuknul do čela a řekl si: „no jo, to jsem si vlastně nikdy neuvědomil / nevšimnul“. Díky za upozornění. Příště musím být všímavější. Místy jsem se trochu obával, aby se kniha nezvrhla v erotický román, ale autor vždy zavčasu vezme „zpátečku“, nechá člověka s jeho vlastní fantazií a sune se v příběhu dál. Na druhou stranu, bylo by velice smutné, kdyby se v knize o vodáckých holkách nic s erotickým nádechem neobjevilo.

Kdo by čekal, že jsou všechny příhody jenom vodácké, ten by se mýlil. I já jsem byl překvapený, když jsem četl jednu povídku z prostředí cyklistické výpravy a jednu dokonce z prostředí pracovního. Nicméně i tyto dva příběhy mají v knize své místo a na ostatní dějově i logicky navazují. Autor totiž v knize sepsal své vzpomínky a autentické zážitky a je pravda, že bez těchto dvou nevodáckých vsuvek by byly neúplné.

Závěrem musím zhodnotit, že jsem se u knihy dobře pobavil, odpočinul si, zavzpomínal na „staré vodácké časy“ a na závěr jsem byl hodně zklamaný, že je konec a musím čekat, až se osmělí další odvážlivec a něco vodáckého napíše. Udělejte to, prosím, někdo brzy! Číst novou vodáckou knihu byl zase velmi pozitivní zážitek.