Mačeta. Poprvé jsem ji viděl živě na podzim, když jsem se pro něco stavoval v HG sportu a na prodejně to byla čerstvá novinka. Nikdo pořádně nevěděl, co od téhle loďky čekat. Dozvěděl jsem se jen, že si loď vypůjčil někdo ze slalomářů a byl nadšený. Sám jsem se k testu nedostal, protože Troja už tou dobou byla dávno uzavřená. No a přes zimu… Jsem na to spokojeně zapomněl.
Dodává: HG sport, www.vodacky-obchod.cz
Údaje výrobce:
Testovali: Petr Snížek, Pepíček Beneš
Materiál: polyetylen
Délka: 270 cm
Šířka: 65,5 cm
Kokpit: 92 x 84,5 cm
Hmotnost: 21 kg
Nosnost: 120 kg
Infocena: 32 900 Kč
Jsem rád, že na recenzi nezapomněli v HáGéčku. Když jsem se v březnu viděl se Stanďochem, tak nenápadně naznačil, že je u nich ta „Mačeta“, jestli by mě nezajímala. Pár lidí už na ní prý jezdilo a ohlasy jsou nadšené. Souhlasil jsem a jal se vymýšlet co nejdřívější termín testu.
Na testování jsem se sešli ve dvou lidech na kanále ve Veltrusech. Na lodi jsem jezdil hlavně já, takže mým pohledem bude z velké části psaná i recenze.
Nejdřív ale trochu popisu.
Mačeta se představuje
Lettmann Machete 85 je plastový kajak dnes velmi populárního tvaru half-slice – tedy objemná a nosná příď s rockerem, která loď podrží na divoké vodě zejména při přímé jízdě, a nízká záď s malým objemem, která lodi umožňuje dobře manévrovat, prořezávat vodu při boofu a dává jí i potenciál na pořádné hraní.
Dno kajaku je ploché a plynule prohnuté od přídě po záď, přičemž prohnutí je logicky nejrazantnější v přední části – rocker. Hrany jsou velmi dlouhé (začínají už před nohami a končí pár centimetrů od zádě) a poměrně ostré. Když jsem to poprvé viděl, obával jsem se, že loď bude agresivní a bude hodně trestat chyby, ale hned prozradím, že tomu tak vůbec není.
Na palubě najdeme trojici plastových madel. V zadní části lodi poměrně divně umístěný vylévací špunt, který jsem na rozdíl od hran odhadnul dobře – díky jeho umístění se vám z lodě nepovede vylít zdaleka všechnu vodu a dost jí tam zůstane, ale beru to spíš jako nepovedený detail, protože, ruku na srdce, kam chcete v té placaté zádi ještě narvat špunt. Rozhodně je lepší, že loď „výpušťák“ má, než aby v ní nebyl vůbec. To člověk pochopí, když má v lodi hodně vody a nechce se mu jí vylévat složitým převracením.
Kokpit tvoří jednoduchá plastová sedačka s polstrováním, která na první pohled působí poměrně lacině, ale když se usadíte, tak zjistíte, že je řešená opravdu dobře. Aspoň pozadí obou testerů seděla. Zádová opěrka se utahuje klasickými ráčnami, u kterých oceňuji, že jsou vedené vně límce. Přiznám se, že opravdu nesnáším, když se mi ozubený pásek vyvlíkne z ráčny, zmizí někam do límce a já ho musím složitě lovit, ideálně na jarní vodě se zmrzlýma prstama. O výměně ani nemluvím. Choulostivým místem možná bude styk plochého popruhu od zádovky s otvorem v sedačce, do které je veden, ale tohle ukáže až čas. Opěrky kolen mi dobře sedly (což se mi u mnoha lodí nestává) a oceňuji, že jsou potažené tkaninou a ne jenom pěnové, které dokážou pěkně klouzat a nejsou tak příjemné na holé nohy při letním ježdění.
Opěrky nohou tvoří masivní plastová zrcadla umístěná na masivních perforovaných profilech a přijde mi, že tahle komponenta dává lodi zbytečnou hmotnost navíc (rozuměj určitě by šla odlehčit). Na druhou stranu jsou ale lettmanní opěrky jedny z nejpohodlnějších s jakými jsem se kdy setkal, takže vyšší hmotnost je rázem odpuštěna.
Okolo sedačky je umístěno několik ok na uchycení házečky, lékárny, houbičky (tu v téhle lodi určitě využijete) a dalšího nezbytného vybavení, za mě super!
Jdeme na vodu
První seznámení jsem provedl na klidné vodě. Při točení mě chvíli zlobilo, jak se tenká část dokáže snadno zatopit, ale stačilo si malinko pohrát s polohou těžiště (předklon / záklon) a rázem šla loď točit krásně na plocho bez zadrhávání. Naopak, když jsem chtěl záď dostat rychle pod vodu, tak to nebyl extrovní problém. Co se týká rychlosti, ohodnotil bych ji na klidné vodě jako lepší průměr.
Pak už hurá do kanálu. I na tekoucí vodě platí, že si člověk může velice jemně hrát s těžištěm a jen drobnými změnami pozice trupu dostává od lodi úplně jinou odezvu. Na tohle mě i spolutesterovi přišla Mačeta opravdu hodně citlivá.
Co se týká práce s hranami, tak nejsou zdaleka tak agresivní, jak jsem se obával (už jsem o tom psal výše) a výborně fungují při carvingu na vlně i vymetání vracáků. U vracáků je ale dobré podotknout, že je nemusíte vůbec vyjíždět jenom po hraně, Machete totiž umožňuje i průjezd na odhoz (široký záběr od přídě) se zatopením zádě velmi podobný tomu, jaký používají slalomáři. Ano, nedokáže to každý (já taky ne a musel to zkoušet hlavně Pepa, který zkušenosti ze slalomky má), ale když se to umí, tak to jde a je to nádhera.
Při nejrůznějším hraní si s vodou je loď tak obratná, ovladatelná a poslušná až jsem z toho byli oba překvapení a padlo i ono magické „je boží“. Při záměrném bydlení ve válci si člověk opět může snadno a citlivě pohrát s předozadní stabilitou a zmírnit tak mnohdy nepříjemné ujíždění tenké zádě do pěny. Kdejaká vlnka s čepicí nebo drobný váleček se dá využít k točení, prostě radost.
Přímá jízda je rychlá, svižná a zejména boofování je díky tenké zádi opravdu snadné. Člověk si musí zvyknout, že ve větších válcích se po pořádném boofu loď staví na zadní, na což je třeba včas reagovat předklonem, ale je to jen o zvyku a možná i trochu o pohodlnosti získané z creekových lodí s objemnými záděmi.
Resumé
Oba jsem se shodli, že jsme se na Mačetě úžasně povozili a že bychom, kromě toho zmíněného vylévacího špuntu, jen sotva hledali nějaké mouchy. Opravdu hodně povedená loď, která umožní i větším chlapům usednout do half-slice lodí a užít si tak jinou dimenzi pádlování. Na našich řekách, kde to v drtivé většině případů není až tak o extrémní vodě, ale spíš o tom si ježdění na středních obtížnostech pořádně užít, bude Mačeta jasná a velmi dobrá volba.
Líbí se mi:
- opěrky nohou
- obratnost
- reakce na polohu těžiště
Mohlo být lepší:
- vylévací špunt
