Honza Hocek je cestovatel, profesionální průvodce a fotograf, který se při focení zaměřuje zejména na krajinu, přírodu a divoká zvířata. Je autorem knih Nejhezčí túry světa a Nejhezčí místa světa a vydání třetí autorské knihy už pomalu klepe na dveře. O polárních oblastech Honza mimo jiné říká, že jsou silně návykové. Pokud byste se o Antarktidě nejen z kokpitu seakajaku rádi dozvěděli více, zajděte v listopadu na Honzovu přednášku v rámci cestovatelského festivalu Obzory (www.festivalobzory.cz).
Na moře do Chorvatska se dá jet kdykoliv během roku a vždycky to bude stát za to. Snížák a Bouzíno tam vyrazili hned po Štědrém dnu na rychlou otočku a zklamaní rozhodně nebyli. Část ostrova Krk jim přichystala nejeden zajímavý zážitek.
Lipno je naší největší přehradou (48,7 km2). Proto je rájem (nejen) pro seakajakáře. Pokud není zamrzlé (na bruslích je to taky mazec), můžete na ně vyrazit v každou roční i denní dobu a vždycky vám nabídne pěkný zážitek. Pojďme si společně ukázat malý návod, jak si Lipno co nejlépe užít.
Vášnivý cestoval a vodák, který nepohrdne žádným plavidlem, na kterém se může dostat do divoké přírody za dobrodružstvím. Zároveň také cestovatel, rybář a v neposlední řadě ředitel cestovní kanceláře Adventura. To vše je Petr Novotný zvaný Gándhí, kterého jsme dnes vyzpovídali v krátkém rozhovoru.
Pro mnoho aktivních sportovců jsou prázdniny strávené v Chorvatsku spojené s představou velmi intenzivního utrpení. Opalovat se celý den u moře, večer se procházet po promenádě a pojídat zmrzlinu? Hrůza. Na většinu sportů jako je běh, kolo nebo lezení je horko. Plavání taky brzy omrzí. Naštěstí je tady i jiné řešení.
Je ešte na svete čo objavovať? A to aj pre nás, bežných vodákov, ktorí majú len 4 týždne dovolenky na celý rok? Bratislava je pre vodákov veľmi dobrou lokalitou: mohutný Dunaj s čarovnými ramenami na slovenskej, maďarskej i rakúskej strane, čunovská divoká voda a rieky Morava a Leitha. Najbližšie „takmer more“ – 30 km dlhé Neusiedler See (či po našom Neziderské jazero) tiež nie je ďaleko.
Vodáctví je velmi široký pojem. Vodákem se může nazývat každý, kdo se vlastní silou pohybuje na nějakém plavidle po vodní hladině. Sportů, které můžeme do této kategorie zařadit, je mnoho. Nechci určovat, kdo se může za vodáka považovat, a kdo ne. Letos jsem ale o tom začal vážně uvažovat, protože jsem se setkal s vodáctvím, které u nás, ale i jinde na světě, vlastně vyhynulo.
No jasně, na Moravě moře není. Ale když se to tak vezme, moře má na Moravě velkou tradici. V minulých 700 milionech let tu totiž bylo několikrát a naposled se zdrželo víc než 10 milionů let. Podle druhů zkamenělin, které se na Moravě nacházejí, to bylo zřejmě mělké moře plné řas, podobné dnešnímu Sargasovému moři. Nedávno se tu ale našly zkameněliny světélkujících hlubinných ryb. Takže kdo ví, jak to s tím pradávným výběžkem oceánu Tethys vlastně bylo.
Už dlouho jsem toužil uskutečnit výpravu na seakajacích do Rumunska, do delty Dunaje. Byl jsem v této oblasti už dvakrát, ale tenkrát jsme se plavili jako „paďouři“ na raftech, vybavených přívěsným motorem Tumler. Obě expedice jsem absolvoval jako doprovod na plastovém kajaku a právě tehdy jsem začal pomýšlet na týdenní akci na seakajacích.
Začíná zima, já sedím v teple obýváku a vzpomínám, co všechno jsme se ženou tento rok podnikli. Jedna velmi vydařená akce byla červnová návštěva Chorvatska, kde jsme strávili krásný týden pádlováním okolo ostrova Krk.
Do Miami na jižní Floridě jsem se nastěhoval v létě roku 2001, poté co jsem tuto část naší planety několikrát navštívil. Vyrůstal jsem spíše v hornatém prostředí, a tak na mě rovinatost floridské krajiny působila docela nudně.
Začátkem listopadu proběhl v Týně nad Vltavou třetí ročník závodu na seakajacích. Tomu, že se listopadové závody O Vltavotýnskou kremroli pomalu stávají tradicí, nasvědčuje stále se rozrůstající startovní listina.
Ahoj, nejspíš už víš, že příští víkend se v Praze zase koná festival Obzory, kde se objeví i vodáci. Nepřijdeš se podívat? Já tam určitě jdu, protože to, co slibuje program, se v Česku jen tak vidět nedá. Mě samozřejmě bude nejvíc zajímat část pro vodáky.
Ve čtvrtek třicátého dubna vyzvedávám ve Svésedlicích ve firmě Havel Composites nové uhlíkové pádlo a v Břeclavi v Gumotexu lodě. Ke kajaku Seawave, který výborně sloužil při loňském pádlování po Bajkalu přibírám ve druhém pytli ještě Framuru – novinku minulého roku. Má být ještě rychlejší a díky jiné konstrukci užší z venku, a přitom širší zevnitř… Tak uvidíme!
V dnešním díle štafetového rozhovoru vyzpovídáme českého seakajakáře Standu Chládka. Pokud by o tom snad stále ještě někdo pochyboval, následující řádky dokonale přesvědčí o tom, že Standa je nejen vodákem tělem i duší, ale především velkým dobrodruhem. Z nejedné jeho vzpomínky Vám bude běhat mráz po zádech.