HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

Štafetový rozhovor – Pavel „Ešus“ Šálek

Štafetový rozhovor – Pavel „Ešus“ Šálek

Dnešním dnem začínáme sérii takzvaných štafetových rozhovorů, tedy rozhovorů, v nichž si dotazovaná osobnost na závěr sama vybere, kdo bude tázán příště a vymyslí si i nějakou otázku. Pro první rozhovor jsme si vybrali dobře známého Pavla Šálka známého pod přezdívkou Ešus.

Jak bys popsal sám sebe?

Blázen, možná motivátor, škodič.

Proč škodič?

Protože prostě rád vymýšlím škoďárničky, které jsou pro mě takovým kořením. Třeba jednou, když jsme jednomu človíčkovi, který si uprostřed vleku zamykal loď, aby mu s ní nikdo nic neprovedl, naplnili vaky proti potopení vodou. Při sundávání byl velmi překvapen. A mně zase jindy v Itálii ráno visel singl na sloupu osvětlení místního fotbalového stadionu.

Jak jsi se k „vodáctví“ dostal? Kdo tě k vodě přivedl?

K vodě mě přivedl brácha a kdysi dávno vodácký dětský puťák. A pak taky ješitnost, když jsem si prvně pořádně nabil hubu na Otavě a řekl si, že tu Otavu přeci jednou dám a začal hledat cestu jak to dokázat.

V letošním roce jsi získal titul „Osobnost roku vodní turistiky“. Co pro tebe ocenění znamená?

Jsem rád, že sekce turistiky je vnímána v rámci ČSK tak, že vloni jsme se stali součástí vyhlašování. Ale beru to spíš jako ocenění kolektivu lidí, co začali s projektem bezpečnějších jezů, protože já na tohle moc nejsem. Víc mě těší, že na jezech které jsme navrhli na bezpečnostní úpravy, se přestali lidé topit.

V posledních pěti letech se snažíš o zlepšení bezpečnosti českých jezů. Čeho se ti za tu dobu už podařilo dosáhnout?

Podařilo se nám dát dohromady kolektiv 4 lidí, co se o to stará a podařilo se přesvědčit většinu státních podniků povodí o smysluplnosti instalace záchranných prostředků. Není to jen moje práce, sám bych nic nedokázal.
Podle statistiky HZS za rok 2010 utonulo 16 lidí, za rok 2014 u nás utonuli 3 lidé. Tendence je klesající a to díky varovným cedulím, medializaci atd.
Snad se nám povedlo i mezi lidi dostat povědomí o tom, které zákony řídí provoz na vodě. Vydali jsme desatero vůdce malého plavidla a veřejně říkáme, že voda a alkohol k sobě patří asi tak stejně, jako alkohol a silnice.

Jak je na tom aktuálně sjízdnost českých jezů?

Jak kdy a jak kde. Třeba na Ohři, Vltavě a Sázavě se povodí hodně snaží. Dostáváme k připomínkování rekonstrukce jezů, snažíme se nutit odbory životního prostředí ke kontrole dodržování minimálních průtoků na jezech. Sjízdnost nesouvisí se zabezpečením jezů. Jezy, kde necháváme instalovat záchranné prostředky, stále zůstávají nebezpečnými. Je třeba ale stále mít na paměti, že primárně jezy neslouží k radosti vodáka, ale k něčemu jinému. Například ke zpomalení rychlosti vody a k průmyslovým účelům.

Jak to do budoucna vypadá s pádlováním na Labi? Jakou funkci jsi během jednání o volném splutí Labe víckrát než jednou do roka sehrál ty sám?

Ledy tají, ale já jsem dostal kdysi stopku pro jednání na Labi. Chtěl jsem tam dojednat jednou za rok volné splutí se zajištěným průtokem. Teď tam jednal předseda sekce Jirka Hodic a vypadá to na dohodu o splouvání v úseku přehrada – Vrchlabí.

Kromě spousty dalších aktivit jsi dlouholetý pořadatel závodu Hamerského potoka. Co všechno organizace vyžaduje?

Je to zhruba 1500 hodin práce všech, organizace cca stovky pořadatelů. Musí se na to sehnat peníze, protože ze startovného se pokryje tak polovina nákladů, zajistit doprava, ubytování, projít trať a vyčistit, uklidit po akci atd. Znamená to zhruba za měsíc se poprvé nad Hamerákem sejít, dát dohromady rozpočet, poslat asi 30 žádostí o povolení, požádat sponzory o dary. No a potom vysvětlovat některým lidem, že za službu je normální zaplatit. Třeba vloni jsme museli nasadit revizory do námi pořádané dopravy a kontrolovat lidi. Chytili jsme docela dost lidí, co chtěli jet načerno. To je věc co mne štve a nechápu důvody. Taky jsme řešili udání místních lidí na omezování dopravy.

Jaká je tvoje nejoblíbenější řeka a proč?

Asi Sázava, zejména nahoře na Stvořidlech. Proč, tak to ví asi jen Melounek. Pak taky Vltava nahoře nad Lipnem, Hamerák kvůli setkání lidí, norské řeky kvůli přírodě. Je jich prostě víc.

Komu z řad zajímavých českých vodáků předáváš štafetu na příští rozhovor?

Já bych asi docela rád četl rozhovor s hercem Mirkem Vladykou, který také kdysi na vodě jezdil a měl vyjetou jedničku ve slalomu.

Jakou první otázku bys mu položil?

Rád bych se ho zeptal, zda ho jízda na seakajaku uspokojuje stejně, jako když jezdil divokou vodu.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: