V roce 2020 vznikly první dvě trasy Via Czechia – Severní stezka a Jižní stezka. Tyto dvě páteřní trasy jsou nejdelšími turistickými a poutními dálkovými trasami v České republice a jsou důkladně popsány ve dvou stejnojmenných knihách.
Stezka Středozemím doplňuje dvě výše zmíněné stezky třetí trasou, která propojuje další krajní místa České republiky, a sice nejsevernější a nejjižnější body. Namísto hřebenů hor na ní poznáte krásnou českou přírodu doplněnou o četné architektonické skvosty a také zelená údolí řek.
A to je právě zajímavé pro vodáky nebo vyznavače packraftingu, protože značnou část trasy lze urazit na lodi. Ve směru od severu k jihu můžete splout úsek Lužnice mezi Táborem a Týnem nad Vltavou, v opačném směru Vltavu od Vyššího Brodu do Českých Budějovic a na mořských kajacích případně pokračovat dál po vltavské kaskádě do Prahy a případně až do Mělníka. Na severu pak lze část trasy splout po Ploučnici.
Po stopách plavců, básníků i šífařů
Trasa Stezky středozemím propojuje nejenom nejsevernější a nejjižnější body, ale ve své podstatné části sleduje tok naší nejdelší řeky, Vltavy. Na své pouti tak můžete dobře pozorovat, jak se tato řeka mění, a část trasy vede podél jejich přítoků, Lužnice a Sázavy. Mezi Doksy a Mělníkem vede trasa po Máchově cestě, pojmenované po básníku Karlu Hynku Máchovi, který tudy několikrát šel. V oblasti Toulavy z Tábora do Týna nad Vltavou pak vede souběžně s první certifikovanou turistickou trasou v ČR – Stezkou údolím Lužnice.
Stezka Středozemím rovněž vede po některých přirozených historických trasách – ať už je to keltská obchodní stezka na linii hradišť od Závisti přes Hrazany až k našemu nejjižnějšímu oppidu Třísov, nebo prastará plavecká stezka, po které se ještě před nějakými sto lety vraceli voraři z Prahy zpět na Šumavu.
Milovníky putování po vodních cestách jistě zaujme i úsek z Týna nad Vltavou k Českým Budějovicím vedený po naučné Potahové stezce, kde se můžete seznámit s historii vorařství a plavby šífů po Vltavě. Potahové stezky byly budovány podél vltavských břehů mezi Prahou a Českými Budějovicemi a sloužily pro koňské potahy, které po nich vytahovaly prázdné šífy proti proudu řeky.
Kudy trasa vede
Základní pěší varianta Stezky Středozemím měří 569 kilometrů a je rozdělena na osm úseků a 27 jednodenních etap s průměrnou délkou 20 – 25 kilometrů, vždy s možností ubytování pod střechou. Cyklistická varianta měří 540 km a lze ji absolvovat přibližně za 10 dní.
Cílem autora při tvorbě stezky bylo vytipování nejzajímavějších tras a navštívených míst s ohledem na pěkné cesty, přírodní krásy, místní zajímavosti nebo kulturní a duchovní odkaz. Stezka prochází čtyřmi chráněnými krajinnými oblastmi (Lužické hory, České středohoří, Kokořínsko – Máchův kraj a Blanský les) a bezpočtem přírodních rezervací a památek.
Důležité byly také praktické aspekty, jako je například ubytování nebo veřejná doprava. Každá etapa tak začíná a končí v místě s možností ubytování v penzionu, hotelu nebo horské chatě a více než polovina etap umožňuje v cílovém místě nocovat pod stanem. Začátek i konec každého úseku je vždy dobře dostupný veřejnou dopravou, aby bylo snadné v daném uzlovém bodě putování zahájit, ukončit, případně na několik dní přerušit.
VIA CZECHIA
Via Czechia představuje ucelený, důkladně zmapovaný a popsaný systém nejdelších turistických a poutních dálkových tras v České republice. Celkem čtyři trasy jsou vyznačeny samostatně pro pěší turistiku, cykloturistiku nebo zimní turistiku na lyžích. Celková délka všech tras činí 7 170 kilometrů.
Trasy Severní stezka a Jižní stezka přecházejí celou Českou republikou od nejzápadnějšího po nejvýchodnější bod, sledují převážně státní hranici a překračují nejvyšší vrcholy pohraničních hor. Stezka Slezskem nabízí alternativu Severní stezky v oblasti českého Slezska. Příhraniční trasy doplňuje Stezka středozemím, která spojuje nejsevernější a nejjižnější body ČR.
Každou stezku lze projít celou najednou nebo po částech, pěšky, na kole, případně na lyžích, spát komfortně v penzionech a horských chatách, případně stanovat na krásných místech. Každý si tedy může vybrat oblíbenou formu putování nebo kombinovat jednotlivé aktivity podle reliéfu krajiny či ročního období.
Cestovatel Jan Hocek, který všechny stezky prošel, projel na kole nebo na běžkách, je podrobně zmapoval a také o nich napsal několik knih. Autorské publikace detailně popisují každou stezku Via Czechia; letos v březnu vyšla třetí z nich: Českem od severu k jihu – Stezka středozemím.
Více na www.viaczechia.cz
Vodácké putování po Stezce středozemím
Pokud se rozhodnete pro vodácké putování po Stezce středozemím, je lepší zvolit směr od jihu k severu.
Vodácky asi nejzajímavější část Stezky středozemím najdete na samém jihu trasy. Jde o oblíbený úsek po Vltavě z Vyššího Brodu do Boršova, případně až do Českých Budějovic. Z Vyššího Brodu do Boršova vás čeká 69 kilometrů příjemného splouvání, což lze podle tempa zvládnout za 3-5 dní. Pod Českými Budějovicemi začíná dlouhá vltavská kaskáda s mnoha přehradními jezery a stojatou vodou. Tady se mohou vyřádit milovníci mořských kajaků a pokračovat až do Týna nad Vltavou.
Nedaleko pod Týnem nad Vltavou leží soutok Vltavy s Lužnicí a obě řeky zde připomínají rovnocenná dvojčata – zatímco Lužnice měří celkem 208 kilometrů, Vltava má v místě soutoku větší průtok a jen o pár kilometrů více – přesně 222. Lužnice ale nad Vltavou překvapivě vyhrává v ploše povodí!
Pádlovat proti proudu Lužnice sice možné je, ale mírný proud zadržovaný jezy vás pustí jen do Bechyně. Odtud se můžete vláčkem svézt do Tábora a splout si Lužnici pěkně po proudu, jak je ostatně u vodáků obvyklé. Od Tábora až k ústí do Vltavy protéká Lužnice hlubokým lesnatým údolím, jež lemují četné skály. Řeka zde teče balvanitým korytem přehrazeným na mnoha místech starými jezy s historickými mlýny.
K Vltavě se stezka opět přimkne v Davli, přičemž předtím ještě projde kolem posledních kilometrů Sázavy. Pro vodáky začíná zajímavý úsek ve Zbraslavi, odkud lze proplout celou administrativní oblastí Prahy, a poznat tak naše hlavní město z neobvyklé perspektivy. Celodenní plavbu můžete ukončit v Tróji nebo pokračovat až k Mělníku.
Těsně před soutokem Vltavy s Labem odbočuje ve Vraňanech z Vltavy 10 kilometrů dlouhý Vraňansko-hořínský plavební kanál představující bezpečný průplav pro lodě, které se tak mohou vyhnout peřejím na posledních kilometrech Vltavy. Kanál využívají nejenom nákladní šífy a jachty, ale také vodáci, kteří se z Vraňan vydávají na okruh po Vltavě do Mělníka a po vyzvednutí zdymadlem se vrací po kanále zpět do Vraňan. Posledním vodáckým úsekem na stezce středozemím je splutí Ploučnice. Úsek mezi Borečkem a Brennským mlýnem protéká územím, které až do roku 1992 bylo uzavřeným vojenským prostorem, dnes toto údolí spadá pod CHKO Kokořínsko – Máchův kraj. Díky tomu tu nenarazíte na žádnou infrastrukturu a celé údolí je víceméně prosto chat. Jedná se asi o nejhezčí jednodenní vodácký úsek Ploučnice, mezi trempy se tady Ploučnici pro její meandry, tůně a divokou vegetaci přezdívá krokodýlí řeka.
