HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

TRÉNINK: Bojíš se? Měl bys! Aneb než začne nová sezona…

TRÉNINK: Bojíš se? Měl bys! Aneb než začne nová sezona…

Fotbal mě nebaví. Buď čeká na štěstíčko, nebo si hraje svoji hru. Ovšem rozhovory se špičkovými trenéry mne vždy zajímají. Jindřich Trpišovský, úspěšný trenér Slavie, prohlásil, že fotbalisté mají největší problém s tím, co jim tři týdny nezopakujete. Myslím, že ani kajakářům nebude po roce vadit malé opakování a rozšíření loňských informací. Navíc budu přidávat pár tipů k zvýšení bezpečnosti na řece. Tentokrát proběhneme obecnou přípravou před jarními klasikami, zlepšíme dopředný záběr, ale hlavně se budeme bát!

Strach, nejlepší kámoš

Voda je mocný a silný živel. I v mírném proudu máš problém udělat pár kroků proti proudu, je proto přirozené, že se jí bojíš. Strach je naší součástí, je naším obranným mechanismem i poslední pojistkou před průšvihem. Dokáže nás stejně motivovat, jako brzdit ve výkonu. Naší obrovskou konkurenční výhodou je schopnost se strachem pracovat. Strach se tak stává naším dalším smyslem, který nám pomáhá se orientovat v neznámém prostředí.

Nadechnout a vzhůru do další peřeje
Nadechnout a vzhůru do další peřeje

Ve vrcholovém sportu se používá termín předstartovní úzkost. Je to stav mysli, který se přenáší na celé tělo. Překvapivě je správná míra předstartovní úzkosti výzvou k aktivitě, k tvrdému tréninku a výkonnostnímu růstu. Šťastný a spokojený závodník, který se culí na startu, bude jen těžko hledat motivaci jít na hranice svých schopností. Stejné je to se strachem při pádlování na divoké vodě. Potřebujeme jej, aby nás hnal vpřed, ale nesmí nás paralyzovat.

Poznávej svůj strach

Strach je stejnou emocí jako radost. Je nakažlivý. Určitě si vybavíš situaci, kdy jste přijeli ke známé řece s ideálním stavem, ale byla mírně zakalená. Někdo prohlásí, že je o hodně víc vody než minule a strhne se lavina. Strach se přenáší na celou skupinu, hledají se toaletní papíry, někdo mluví, jiný mlčí a skoro všechny začne něco pobolívat. Tohle je akutní strach, strach z odchylky od normálu. Vnímej ho jako zesílené rádio hrající dechovku. Co s ním uděláš? Zeslabíš. A strach zeslabíš poznáním skutečnosti. Zkontroluješ vodní stav (údaj na vodočtu je stejný), oznámíš to nahlas ostatním a začneš se věnovat důležitým věcem před pádlováním, jako je kontrola materiálu nebo rozcvička (mimochodem pečlivé rozcvičení uvolní svalové napětí a zmírní stresovou reakci). Strach tu byl, je, ale ty o něm víš a už tě neohrožuje.

Na řece člověk zažije rozličné situace. Je dobré být připraven!
Na řece člověk zažije rozličné situace. Je dobré být připraven!

Přijíždíš k náročnému místu, které tě trápí v podvědomí skoro celou cestu a při prohlídce se zdá ještě horší, než jsi předpokládal. Strach se ti pomalu uhnízdil v celém těle. Z řeky neutečeš, nikdo neuvažuje o přenášení. Prohlídneš, nasedneš, odpálíš na hraně a dole to nějak dopadne. Právě ses nechal sežrat vlastním strachem. Se strachem bojují všichni, kdo se bojí o život. Strach tě ochromí a nedovolí ti využít vše, co umíš.

Jak takový ochromující strach poznáš? William Nealy doporučuje zkusit si odplivnout. Neplivneš, nejedeš. Mě se osvědčil jazykolam… Pokud neřekneš některý svůj oblíbený jazykolam, měl bys na svůj strach pohlížet s velkým vykřičníkem, protože mozek je pohlcen situací a není schopen vnímat širší vztahy kolem.

Bojovník nesmí být ve svém těle, tam zranění bolí. Proto i ty vystup ven a prohlížej peřej, jako bys ji chtěl popsat kamarádovi. Pečlivě prohlédni nájezd, nejtěžší místo i odjezd z peřeje. Vyhledej si nebezpečná místa, protože laguna na konci, která odtéká pod skálu se stromy je občas větší riziko než samotný sjezd. Najdi si bezpečnou linii A, záložní linii B a uvažuj i o linii C (Crysa). Parťáci budou lamentovat, machrovat, natahovat sucháče. Zůstaň u jasných faktů, které vidíš, zhluboka dýchej a vizualizuj si stopu. Zkus se usmát a strach pomalu zmizí. Nasedni do kajaku, zavři oči, projeď si v duchu vybranou stopu. Otevři oči, jsi to zase ty a jediné, co máš v hlavě, je jasná stopa.

Nejhorší je plíživý strach, který tě nahlodává celý výlet. Pomalu tě prostoupil, ani si jej nevšímáš. Vlastně tě ty řeky ani nebaví, celý pádlování se těšíš na večírek. Jak jej poznáš? Projevuje se podobně jako velká psychická únava. Trpíš nespavostí, bolí tě záda, nemáš chuť jíst, snadné věci ti trvají dlouho, jsi nemotornější než obvykle. Bohužel nefunguje oblíbený lék – všemocný večírek. Po něm jsi na tom ráno nepoměrně hůř, nervová soustava je v ještě horší kondici. Prostě si potřebuješ odpočinout, fyzicky i psychicky. Při delším běhu se ti uvolní dostatek endorfinů, které tě vrátí do původní formy (ano, proto je tak fajn běhat pro auto). Dej si celodenní výlet, projdi si zajímavé město. Nezajímej se aspoň 24 hodin o pádlování. Vrátí se ti chuť k jídlu i zdravý spánek a řeky budou zase krásné!

S kajakem se podíváš na zajímavá místa, nejdřív ale musíš hodně trénovat
S kajakem se podíváš na zajímavá místa, nejdřív ale musíš hodně trénovat

Tři základní kameny

Na začátku jsme si řekli, že správná míra strachu je dobrá. Co ji reguluje? Je to naše sebevědomí. Mluvím o skutečném sebevědomí, ne o kecech. Skutečném sebevědomí, které cítíš v sobě, které roky buduješ, na které se můžeš spolehnout.

Má tři základní kameny. Fyzická kondice – jestliže jsi dobře fyzicky připraven snášíš lépe psychický stres. Výborný základní záběr – v celé soustavě kajakář, loď a řeka je jediným pevným bodem pádlo zasazené do vody. Když začneme rozebírat jakoukoli techniku jízdy na vodě, vždy začneme od něj. Nakonec, nikoli poslední, jsou zkušenosti.

Zkušenosti jsou široký pojem a bohužel se nedají získat během několika dní. Řítíš-li se divokou řekou, vyhlížíš vracák, kam zaparkuješ před těžkým místem, prostě bojuješ o „holej“, získáš určitou zkušenost, ale s tvým strachem ani technikou jízdy se nestane nic pozitivního. Pokud jedeš za někým, komu důvěřuješ a kdo ti ukazuje správnou stopu, máš spoustu času přemýšlet nad jednotlivými záběry. Čas se zpomaluje. Vnímáš jednotlivé části peřejí a začínáš se cítit bezpečně. Není ostuda vyrazit s dobrou kajakářskou školou, hodit starosti za hlavu a vědět, že se o tebe postarají a ty budeš mít čas pracovat na svojí technice a sbírat pozitivní zkušenosti.

Druhou nedílnou součástí je znalost záchrany a první pomoci. Investuj čas i peníze do kurzů, kterých se zúčastníš i s vodáckými parťáky. Sjednotíte si pohled na první pomoc, záchranu i taktiku jízdy. Parta, která postupuje ve vzájemném souladu, je skvělým zázemím. Nebudeš se bát, protože víš, že ti pomůžou v problémech a zároveň si uvědomují rizika.

Dost už strachu! Nechť pociťuješ u všech prohlídek jen separační úzkost od své lodi a touhu se do ní rychle vrátit.

Při opouštění kaňonu se dobrá fyzička hodí z několika důvodů
Při opouštění kaňonu se dobrá fyzička hodí z několika důvodů

Začátek nové sezony

Začátek sezony je vždycky náročný. Je chladné počasí, ledová voda, po zimě jsi nerozpádlovaný a jarní počasí tě neláká trénovat na vodě. Pokud si chceš jarní pádlování užít, musíš se trošku kousnout a začít s všeobecnou přípravou. Často máš tendenci si říct: „Musím pádlovat, abych byl rozpádlovaný!“ Ve finále ale posedáváš ve vracácích na kanále nebo ztuhle pádluješ od jezu k jezu. Tréninkový přínos je minimální. V týdenním plánu si stanov jeden tréninkový den na vodě, kdy si v klidu projdeš cvičení z minulých dílů a zároveň se příjemně svezeš. Tři tréninkové dny věnuj celkovému rozvoji kondice a síly. Ideální je cvičit venku, protože tělo zároveň otužuješ. Po rozcvičení stačí 40 minut venku, což jsou za týden jen dvě hodiny. Důležitá je pravidelnost tréninku.

Začni doma rozcvičkou a volným(!) tempem běž 15 minut. Po 15 minutách začni s lehkým posilováním s vlastní vahou. Je úplně jedno, jestli jsi na workoutovém hřišti nebo najdeš jen vhodnou větev. Posilování je vhodné doplnit o několik 50 m dlouhých sprintů, člunkový běh nebo skákání z pařezu na pařez. Důležité je „nedřít“, ale cítit se uvolněně, protože chceš tělo stimulovat, nikoli zničit. Vracej se volným klusem.

Tělo uvyklé na různorodý pohyb se lépe adaptuje na přechod do pádlovací sezony a lepší úroveň obecné vytrvalosti se ti bude hodit nejenom při vynášce lodi ze soutěsky.

Kajakářská škola PADLUJ.COM

Komplexní přístup k tréninku jízdy na kajaku. Od úplných začátečníků až po zkušené kajakáře.

Pravidelné tréninky na klidné vodě a umělých kanálech. Zdokonalovací kempy v nejlepších evropských lokalitách. Individuální tréninkové plány pro všechny kategorie kajakářů. Kurzy záchrany na tekoucí vodě.

Podrobnosti na www.padluj.com

Dopředný záběr

Dobrý základní záběr je alfou i omegou schopností dobrého kajakáře. Často za mnou přichází kajakáři s různými problémy v technice jízdy na řece. Boof neboofuje, rychlá loď není rychlá, špatně mi to zatáčí… Problém bývá v první části základního záběru a tím je „zasazení“. Možná si říkáš: „Co je vlastně těžkého na tom „zasazení“, prostě píchnu pádlo do vody a jedu!“ V moderním pádlování mluvíme o klíčovém záběru. Důležitém záběru na hraně stupně, který mě směruje do boofu nebo správného průjezdu peřejí. A tento záběr začíná zasazením.

Dobré zasazení pádla do vody nedovolí, aby se list utrhl. Utržení listu způsobuje vzduch na nezáběrovém líci pádla. Ztrácíš sílu v záběru, a to je špatně. Co s tím? Natrénovat při jarních projížďkách na klidné vodě.

V hlubokých soutěskách si odkázaný sám na sebe, své schopnosti a partu kamarádů
V hlubokých soutěskách si odkázaný sám na sebe, své schopnosti a partu kamarádů

Zasazení pádla je nejefektivnější s napnutým, nikoliv zamčeným loktem. V praxi to znamená, že ruku napneš podobně, jako když se natahuješ pro sklenku s vínem přes celý stůl. List musí být co nejblíže lodi a do vody plynule a tiše zajet. Teprve, když je celý ve vodě můžeš se do něj opřít. Budeš překvapen, kolik síly tvůj list najednou přenese. Hodně kajakářů dělá chybu, že pořizují pádla s většími listy, místo aby zapracovali na zasazení do vody. Začínej pomalými záběry. Výjimečně se nemusíš dívat na pevný bod v dáli, ale sleduj list ve vodě. Jestliže se za ním dělají bublinky, zmírni sílu a zkus zasadit znovu a lépe. Postupem času zvyšuj sílu záběru. Zkoušej rychlé starty, aniž bys cákal pádlem a na konec jezdi deseti záběrové rovinky, kde poslední záběr bude velmi silný. Musíš cítit, že loď doslova skočí dopředu, ale pádlo se nesmí utrhnout. Pokud to jde, uvidíš, o kolik se zlepšíš na divoké vodě.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: