HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

Vánoční Galicie II.

Vánoční Galicie II.

Minule jste se dozvěděli o našem počínání v první části zájezdu. O skvělém startu, který naplno potvrdil pravidlo, že první vyhrání z kapsy vyhání. O útrapách s místními staviteli vodních elektráren naprosto všude. Dnes se přesuneme do Portugalska a zjistíme, zda se tady situace změnila.

Po obtížně procházce na rio Vergudo začíná být špatná nálada a všichni vyžadují nějakou jistotu. Přeci jen už bychom zase mohli smočit pádla a ne jen chodit suchými koryty. Po krátké výměně názorů padá rozhodnutí na přesun do Portugalska k rio Mouro. Doufáme, že poučka jiný kraj jiný mrav se vyplní a Portugalsko nám dopřeje. K Mouru dorážíme v noci. Z mostu u vysedání není nic vidět. Jdeme tedy navštívit poprvé místní hospůdku. Všichni jsou ale nějak unavení a návštěva rychle přechází v hledání spaní a ulehnutí. Ráno zjišťujeme, že Mouro je totálně suchý. Nedaleko tekoucí Vez je na tom podobně a o kus jižněji tekoucí Cavado jakbysmet. Celý den strávený v autě a viděli jsme jen suchá koryta. Začínám se bát, že už toho moc nesjedeme.

Portugalská krajina

Voláme našemu kamarádovi Leonelovi, že ho přijedeme navštívit do města Fafe. Leo slibuje vodu a ubytování, což nás u něho skutečně čeká. Je to místní učitel angličtiny a portugalštiny a guru a každýho tady zná. Má načerno klíče od přehrady, která je na místní řece rio Visela, a kdykoliv si muže pustit vodu do přírodního koryta WW IV, kde s kámošema trénuje na extreme kayaking. Fakt místní boss. Po exkluzivní večeři v místní exkluzivní restauraci předvádíme místním exkluzivní českou párty. Místní se nestačí divit, protože tady je prý zvykem zajít do hospody na jedno až dvě piva a jít zase domu.

Ráno nás Leonel vyzvedává a společně s ním a jeho bratrancem jedeme na río Cavado. Prší a prý bude dobrá voda, aspoň to teda řikal nějakej jinej místní guru. Cavado na nasedání nevypadá, že by něco mělo ale věříme místním a nasedáme. Po dvou kilometrech brutální šutrovačky přijíždíme k místům, pro která se na tuto řeku jezdí. Řeka teče žulovým masivem a v krásných slidech a skocích padá do údolí. Sjízdné za každé vody a krásné. Leonel říká: „Californian style.“ Na vodě máme trochu strach o Leonelova bratrance, protože nám prozradil, že neumí zvedat. Celkově moc netuší co a jak by měl dělat, ale nakonec se mu daří všechno úspěšně přežít. Po California section nás čeká ještě další šutrování, ale už ne nijak dlouhé. Na vysedání z řeky se klasicky vrací voda z trubek. Tak i Portugalci přehraděj co se dá. Leonel vypráví, že na Cavadu by, nebýt přehrad, bylo asi 30 km podobných kalifornských úseků, jaký jsme jeli dneska. Stále prší a začíná se blýskat na lepší časy.

Rio Cavado

Na druhý den vyrážíme na řeku, kvůli které jsme sem přijeli, na Castro Laboreiro. Leonel zůstává doma. U nasedání potkáváme dalšího místního odborníka jménem Rabico (Rebjuso) a ten říká, že je nižší střední voda, ideální na seznámení. Nastupujeme tedy na horní úsek a těšíme se co nás čeká, protože kilometráž slibuje vysoce kvalitní zábavu WW V – VI hodně z kopce.

Castro Laboreiro

První kilometr je, jako na ostatních řekách tady v Galicii, volej. Náhle ale řeka mizí někam do údolí a není vidět kam. Jsme u prvních těžkých míst. Hned na úvod je tu snad každému vodákovi známá série slidů. Nikdo jsme však netušili, že je zakončená dvoumetrovým dvojskokem, který umí potrápit když nestihnete boof. Následuje super slajd a poté již další vyhlášené místo – vodopád Backbreaker.

Castro Laboreiro - Backbreaker

Nájezd po slidu a potom skok dolů asi z pěti metrů. Rabico říká, že musíme na meltdown, že vodopád nese svoje jméno právem. Česňa si tady místo zlomení zad vyhazuje rameno a nuceně se dělíme na dvě skupiny. Jedna ho s Rabicem odvádí do vesnice a dojede později, první vyráží na další plavbu ihned. Zamáváme klukům a pokračujeme sami. Ihned pod Backbreakerem nás čeká sakra úzká a dlouhá ulička. Tady si trochu zazvedáme a pokračujem k dalším překvapením.

Ulička - Castro

Po pár stech metrech přichází skvělý slajd zakončený dva metry vysokým skokem a pak už dvojité přenášení. První přenášení se řeší tak, že z hrany obnášeného vodopádu skočíte do laguny za lodí a druhé obnášení je taková horolezecká vložka. U druhého přenášení nás dojíždí záchranná skupina a říkají, že Honza by měl být v pořádku. Pod přenášením nás čekají tři kilometry čtyřky mezi obrovskými balvany, které by snesly více vody, ale i tak jsou super. V cíli nás čeká Honza s nahozeným ramenem, takže vše je v pořádku. Rabico nám tvrdí, že na spodní Castro je málo vody a doporučuje jiné možnosti. Jsme trochu posmutnělí, že nám uniknou pověstné vodopády, ale co se dá dělat. Castro Laboreiro

Cestou z Castra nám vypovídá službu spojka na autě, abychom se náhodou nenudili a jen tak tak dojíždíme do Fafe za Leonelem. Ten naštěstí ihned dojednává servis. Prý to opraví za dva dny a vejdou se do 500 euro. A aby nám Leonel dokázal, že je neskutečnej borec a guru, tak nám dohaduje náhradní dodávku abychom zbytečně nezevlovali. Pojedeme s ním a jeho kamarády na rio Paíva, úsek Big Gorge.

Paiva - Big Gorge

Na vodu nás je i s místními asi dvanáct. Leonel tahá další eso z rukávu a jedním z těch dvanácti lidí je místní princezna a skvělá slalomářka Marta. Udiveně zíráme jak je krásná a potom na řece i jak pádluje. Řeka je krásná v hlubokém skalnatém údolí, s pětkovými místy střídanými příjemnou trojkovou vodou.

Paiva - peřej Tři schody

Lokálové v jednom místě předvádějí trojkrysu, když zkoušejí zachránit prvního plaváčka a hlavně jeho loď navázáním se hopšňůrou. Vylovíme je a pak už plavba probíhá bez problémů. Peřeje jsou výživné a oproti místním creekům je to i trochu vodnatější svezení, což vítáme. Po sedmi kilometrech této nádhery jsme u cíle a jdeme s místními na tradiční kávu po pádlování.

Paiva - Čívova cesta na peřeji The Drop

Druhého dne je silvestr a Leonel nám slibuje, že pustí vodu do jejich tréninkové tratě, abychom se svezli než nám dodělají auto. Tréninkový úsek mají super a trávíme na něm celé odpoledne, dokonce došlo i k malému portugalsko – českému kayakcrossu. V něm zvítězil Číva, druhá byla Marta, třetí Vojta a čtvrtý skončil s krysou a zlomeným pádlem Voranžovej. Vymlouval se, že prý ho holčička natlačila do kamení nebo něco podobného.

Vojta, Plukovník, Leonel

Po pádlování máme opravené auto. Slavíme dva silvestry, jednoho českého a druhého portugalského. Ráno na Nový rok se loučíme s Leonelem a vyrážíme na brutálně dlouhou cestu směr domov. Řeky v okolí máme vyčerpány tak co tady. Cesta domů trvá dlouho předlouho, dokonce tak dlouho, že si slibujeme, že už nikdy tak daleko nepojedeme. Ale hned si někdo vzpomíná, jak jsme to samé říkali první rok a vloni si to kluci vlastně řekli taky. Takže už se začínám těšit na Galicii 2009.

Předchozí I. díl.

Zkušenosti čtenářů

Prdoch

Hele proč jste tam nedali foto te krasné portugalské princezny vodačky ??? Nebo že by nebyla zase až tak krásná 🙂

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: