HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

Vyhřezlé ploténky a jak na ně? – Dopadlo to dobře, ale…

Vyhřezlé ploténky a jak na ně? – Dopadlo to dobře, ale…

Ahoj vodáci, hlásím se vám v poslední, čtvrté části seriálu, kde jsem vám postupně popisovala svoje problémy se zády a to, jak jsem si s tím poradila. Od mého zranění uběhl víc než rok. Uvědomila jsem si, že až zdravotní problémy vám ukáží, jak je zdraví důležité, a přinutí vás se na věci dívat jinak. V něčem mě to posunulo dopředu, ale přiznávám, že v některých věcech mě to přibrzdilo a stále se s tím snažím vyrovnat.

Nastudovala jsem si množství materiálů o rehabilitačních metodách, potkala velké množství lidí s podobnými problémy a získávala informace, kde se dalo. Prošla jsem různými cviky a vyzkoušela několik fyzioterapeutů. Zjistila jsem, co mi dělá největší problémy, snažila se odbourat špatné pohybové návyky a zařadit do tréninkového plánu kompenzační cvičení. Stálo mě to hodně sebezapření, občas nějaké slzy a moje freestylové sebevědomí též utrpělo. Hlavně tím, že jsem méně trénovala, tolik si nevěřila a bála se soutěžit. Naštěstí jsem stále měla oporu v Peťovi a po nějakém čase jsem si uvědomila, že není důležité, na kterém místě skončím, ale jestli si užiji kajakování a čas strávený na vodě a s kamarády, zabavím se a překonám samu sebe.

Takže, co všechno se za poslední rok stalo?

  • březen 2018 – vyhřezlé a poškozené ploténky, velké bolesti a doporučení doktora na operaci
  • duben–červenec – intenzivní rehabilitace pomocí cviků, které jsem si navrhla, ústup bolesti
  • srpen – start mistrovství Evropy v Čunově (5. místo)
  • září–únor – rehabilitace pomocí cviků s menší intenzitou, kdy už jsem necítila bolest a necvičila tak pravidelně
  • nová sezóna 2019

Začala nová sezóna a já věděla, že budu muset znovu pravidelně cvičit, jinak budu trpět. Kajakovat jsme začali v březnu. Na Peťův podnět jsem absolvovala konkrétní vyšetření MRI a on se též přidal, aby věděl, jak na tom je. Byla jsem opravdu zvědavá, jak to dopadne, a zároveň jsem se bála. K našemu velkému překvapení byly výsledky nad naše očekávání. Ploténky se vrátily zpět do polohy, která už nebyla tak alarmující, a nebyl zaznamenán žádný sekvest – vytečení. Samozřejmě to ještě nebylo na 100 % a myslím, že už ani nikdy nebude, ale v porovnání s minulým rokem to bylo o velký kus lepší. O to větším překvapením pak bylo zjištění, že Petrovi výsledky nejsou vůbec dobré. Nebyly sice tak špatné jako ty moje z minulého roku, ale byly předzvěstí stejného problému. Takže následný plán byl pokračování v cvičení rehabilitačních cviků ve dvojici.

Pokud se toho o zranění Niny Csonkové a následné cestě k uzdravení chceš dozvědět víc, podívej se také na seriál Divoká cesta Niny Csonkovej, který obsahuje i zajímavá videa…

Já však byla povzbuzená dobrými zprávami a vrhla jsem se do tréninkového procesu, protože tento rok nás čekaly mistrovství světa. Přesvědčená dobrými výsledky jsem do toho skočila naplno a na odhodlání pravidelně cvičit na záda jsem jaksi zapomněla. Samozřejmě bolesti zad na sebe nenechali dlouho čekat a tak rychle jako jsem začala, jsem i skončila. Tehdy jsem se ptala: Proč? Když jsem měla být už relativně v pořádku, tak jak je možné, že už po dvou týdnech mám zase bolesti, které mi nedovolí se narovnat?

Prohlédněte si všechny fotografie k článku…

Tehdy jsem to pochopila. Moje záda drží pohromadě jen díky cvičení a správnému poměru tréninku a rehabilitace. To, že jsou výsledky dobré, neznamená, že mohu na všechno zapomenout. Důležitá je pravidelnost a vytrvalost. Smířila jsem se s tím, že už nikdy nebudu do freestylu tlačit tak jako doposud a raději si budu šetřit svoje zdraví a jezdit více pro radost. Freestyle miluji, ale v posledních měsících mi přinesl více utrpení než radosti. Bylo načase udělat si pořádek v tom, co vlastně chci, a upravit si žebříček hodnot. Možná se tomu smějete – taková banalita jako kajakování – ale když tomu obětujete půlku života, stane se to součástí vašeho já.

Nově jsem se našla také v horské cyklistice. Záda zmírnění tréninků na kajaku ocenila.
Nově jsem se našla také v horské cyklistice. Záda zmírnění tréninků na kajaku ocenila.

Přesto jsme se na MS připravovali, ale nepřeháněli to s tréninky. Naplánovali jsme si výlet za divokou vodou do Gruzie (best trip ever!), jezdili jsme po okolních řekách a našli si zálibu v novém sportu – v horské cyklistice. Záda zmírnění tréninků ocenily a přestaly bolet. Velkou zásluhu v tom však mělo cvičení, které jsem znovu začala brát vážně a našla si na něj čas každý den. Hodně času jsme trávili i na kolech, kde záda trpěly mnohem méně než na kajaku. Na druhou stranu jsme byli celí dobití a pro změnu nás boleli jiné části těla.

Tento článek vyšel také ve vodáckém časopisu Pádler 4/2019, který je podobných super článků plný. Více informací o časopisu lze zjistit a předplatné lze snadno sjednat přes náš eshop.

Ve Španělsku na mistrovství světa jsme jezdili freestyl skoro každý den během celého měsíce. K mému překvapení to moje záda vydržely. Trochu mě mrzelo, že nemohu jezdit tak dlouho jako ostatní, ale mělo to i svoje výhody, nebyla jsem tak unavená. Zbytek sezóny jsme střídali kajakování – dlouhé loďky a krátké loďky – a bajkování. Dokonce jsme poprvé za 16 let jeli na dovolenou bez kajaků, místo toho jsme si s sebou vzali downhillová kola. Cyklistika mi připomněla tu radost z freestylu, když jsem začínala jezdit. Tehdy jsem přemýšlela jen o tom, kdy a kam půjdu na vodu. A víte co? Zvolnění tempa mi znovu přineslo radost do ježdění. Dělám to, co mám ráda a raduji se z toho. Nový sport vyplnil mezeru mezi volnějšími tréninky a naráz to do sebe vše zapadlo. Na příští rok máme v plánu mistrovství Evropy a světové poháry ve freestylu. Jestli mi to záda dovolí? Uvidím, ale už teď vím, že bez cvičení to prostě nepůjde.

Závodění na Trnávce během Trnava X Race
Závodění na Trnávce během Trnava X Race

A co jsem se za ten rok naučila? Vše je možné, jen je potřeba držet se jednoduchých zásad. Čím víc sportu, tím více kompenzačních cvičení. Oddech je důležitý, ale pravidelný sport ještě více. Bolesti zad umí potrápit, ale není potřeba se vzdávat. I když bolest zmizí, neznamená to, že je po všem. Nikdy nepřestávejte cvičit, sport je lék na všechny problémy (ne ten vrcholový, ale to je snad jasné). Takže tolik o mně. Doufám, že jsem vás trochu inspirovala a vezmete zdraví svých zad do vlastních rukou a hlavně nepřestanete kajakovat. Vidíme se na vodě!

Nina Csonková

Nina Csonková

Je profesionální kajakářka (Jackson kayak team a Adidas Terrex outdoor team), jezdí kajak freestyle a divokou vodu. Byla dvakrát stříbrná a dvakrát bronzová na ME, jednou vyhrála světový pohár a několikrát evropský pohár ve freestylu. Vystudovala trenérství kanoistiky na Fakultě tělesné výchovy a sportu UK a nedávno si dodělala i doktorát. Na vodu jezdí s celou rodinou – Nina, muž Peter Csonka a pětiletý syn Peťko. Více najdete na www.csonka.sk a jejím Facebooku či Instagramu.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: