Vojtěch Dvořák

Na horách jsou ještě zbytky sněhu, které živí Jizeru, a tak to z hor pěkně teče. Co takhle to na „síčku“ natáhnout až na soutok s Labem do Mělníka?

Tak ještě vloni došlo na dokončení tuzemské expedice z Pěkné do Hřenska. Tam, kde jsem v říjnu skončil, tam jsem 1. prosince začal. Přesně na tom stejném mole kousek od mostu Inteligence. Celkem se mi podařilo urazit přes 460 km a pomyslně tak spojit jih naší krásné země s jejím severem, Šumavu s horou Říp a dopádlovat do nejníže položeného místa v Česku. „Takže to vlastně bylo celé z kopce!?“

Co se mi při slově VO306 vybaví? Prvně si vzpomenu na úsloví, které jsem si řekl každé ráno, když jsem sedal do lodi: „Tak jdeme na to!“. Během výpravy jsem se přepnul do expedičního módu a navodil si divočinu i na české řece. Každý den jsem se snažil dopádlovat co nejdál tak, abych do tmy zakempoval. Samozřejmě, že pro lidstvo jsem nevykonal vůbec nic, ale sobě jsem si nadělil outdoorovou akci roku! Úžasné byly první kilometry z Pěkné, noční Lipno, spaní na ostrovech nebo 8 km dlouhé přetahování Čerťáků… Ale popořadě. Než budou dojmy, tak nějaké pojmy.

Nízká hmotnost, minimalistické balení, absolutní volnost při stavbě… A dalo by se pokračovat. Tohle všechno je totiž inovativní plachta Shelter Tarp od českého výrobce Warmpeace, kterou na vodě i při pěšárnách testoval horský vůdce a seakajakář Vojta Dvořák.

Strava, která už asi nebude nikdy lehčí, ale pomocí vakuování zabere méně místa a díky pečlivému výběru surovin a promyšlené technologii, výborně chutná. Vše možno ohřát i bez vařiče a ešusu. V nabídce Adventure Menu naleznete momentálně 11 druhu (9 hlavních jídel + 2 polévky (Gulášovka a Čočkový Dhal) a to vše ve dvou velikostech STANDARD a BIG PORTION. Co nejvíce chutnalo nám?

Nevěřte doktorovi, který vám při zákroku řekne: Teď to trochu štípne. Všichni víme, že to bude bolet jako ku***. Tak stejně nevěřte instruktorovi na seakayaku, který vám řekne: „Teď se trochu zhoupne“. Přesně tohle se mohlo stát účastníkům seakayakového semináře na německé Rujáně. Nicméně všichni byli tak nadšení na pádlování a cvičení na vodě, že nějaké to pádlování hlavou dolů nebo zhoupnutí nemohlo nikoho rozhodit. A nerozhodilo. Co se tedy na semináři doopravdy dělo?