Komentáře k článkům

Ahoj všichni,
asi mne budete chtít za můj názor ukamenovat, ale já se jim nedivím.Pokud budu mít na svém pozemku něco zajímavého na co se občas někdo přijde podívat a zdvořile se mne zeptá jestli může,sám mu otevřu branku.Pokud se mi tam budou hrnout stovky lidí,ani se nezeptaj jestli můžou a navíc někdo za moji zajímavost bude vybírat pro sebe peníze, tak to asi také zpoplatním a obeženu to ostnatým drátem.Za celou tuto situaci si myslím můžeme děkovat těm, kteří nejvíc křičí protože poplatky navíc jim zmenší zisk z jejich výdělečné činnosti.Je jedno, jestli jsou to půjčovny na Vltavě nebo cestovky venku.Navíc se tito lidé občas chovají jako h......da.Příklad:jistá cestovka rozebrala dálniční oplocení nad Imstem, aby mohla dát rafty na vodu a nemusela platit na klasickém nástupním místě.Pokuta je přišla tenkrát na asi 30 000 šilinků a museli se na ni skládat účastníci, protože delegát neměl tolik peněz.Osobně jsem to viděl když jsme projížděli okolo a pak s nimi mluvily na vodě. Bohužel takových historek s veselícími se účastníky zájezdů, kteří mi např. málem zničily markízu u auta v kempu (Isel Ainet) a vedoucí zájezdu se divila proč mi to vadí , vždyť oni jsou na dovolené a chtějí se bavit (jedna nejmenovaná ck z Pardubic) .Pak se nemůžete divit místním, že jim lezeme krkem. Pokud se podíváte na Taru, tam se platí dle lodě asi 40 až 50 E na hlavu, ale jste na vodě sami a za  tu pohodu a klid když se nemusím vyhýbat opileckým posádkám raftů mi to stojí. Až do Černé hory budu mít cestu, tak si to znova sjedu a nebudu litovat E protože v celém nákladu na cestu to zas není až tak zásadní položka.Pokud někdo nechce jezdit k sousedům a ctít jejich pravidla, může sedět doma, to ho nic nestojí.Doufám že jsem Vás moc nenas.....l ale pouze jsem projevil svůj názor.S pozdravem Zdeněk Princ.

Tak to dopadá, když firmy pořádají svoje "teambuildingy" a cpou se kam nemají.
Vltava OUT, parkovné na Salze, teď Soča. To se nám ta komercionalizace a vydělávání na vodáctví začíná pěkně obracet vodákům. Jen tak dál.

Polská řeka  Parseta,kterou Michal  s klucima sjíždějí

Hmm ... principiálně určitě správně, funkční to také nejspíš bude. Ale to řemeslné provedení je hanebné, dávat něco takového na odiv jako příklad veřejnosti bych se styděl ... Kamaráde studuj (tu FTVS), rukama by ses asi živil špatně.

S použitím šmirglu 40 za 5 minut by ten výtvor na fotkách vypadal na pohled mnohem lépe .

"Na cestu po vlastní ose není třeba žádných povolení či víz, prostě sednete do auta a jedete." - jen pokud jste majitel auta - jinak turci (někdy i bulhaři) vyžadují potvrzení majitele, že s cestou souhlasí (přeloženo, že nevyvážíte ukradené auto). Navíc pokud se celník na vstupu do schengenu při návratu špatně vyspí tak může požadovat clo za zpětný vývoz u zboží nad tuším 600 euro (ano to už se mi taky stalo).
"Bezpečnostní situace na místě i cestou je bezproblémová" - Ano, s vyjímkou občasné šikany turecké policie.
"Offroad není nezbytně nutný, ale doporučuje se. Dodávka nebo SUV to ale taky zvládne." - Gruzijské cesty se v posledních letech pronikavě zlepšují, ale stále to není Evropa. Hlavní cesty (s vyjímkou Akhaltsikhe - Batumi) jsou v létě sjízdné čímkoli u čeho vám nevadí, že s tím sem tam projedete dírou. Důležitější něž náhon na 4 kole je světlá výška a brzdy (po silnicích chodí hodně dobytka, krávy v létě rády odpočívají ve stínu v tunelech ). Lokální cesty mezi malými obcemi jsou často nezpěvněné  a po deštích v podstatě nesjízdné.
"Ceny potravin jsou podobné jako u nás." - v supermarketu jo, na trhu nebo v malých lokálních krámcích je cena o 20 - 30% nižší, zvlášť pokud člověk gruzínsky pozdraví akupuje místní produkty.

Přiznám se, že mě led před Mělníkem trochu překvapil, jezdím to z Kralup často, v lednu bylo mínus osm a nic, led žádný:) Vzducholoď není dobrý ledoborec. Zmíněná peřejka před Úporem je samozřejmě tím drsnější, čím méně je vody. Při průtoku třicet kubíků je to tobogán, ale lze jí přebrodit, při osmdesáti prakticky zmizí. Sucháč si na volej neberu, ale osvědčily se mi zateplené rybářské hollínky po kolena, dobře se s tím přenáší a noha je v teple:) Když už si beru sucháč, tak na něm mám zatepenou botu a do ní je jedno, jako ponožku si vezmu. Na Vltavě za Prahou je ale sucháč zbytečnost.

Chtěl bych poděkovat Míše, že je naprosto skvělá, že z tý modrý helmy koukaj tak ohromný parohy, který mu zabráněj zmizení i v těch největších sifonech. Skvělý, jen tak dál! Tomu se říká oboustrannej užitek :D
Heslo "Nikdy nekrysit" budeme muset předělat na "Krysit fčas" :) To on umí fakt dobře.
Zapijeme druhý narozeniny.
 

Zajímavý článek, ale prakticky jen pro pár lidí. S vývojem jdou nahoru ceny, ne každý si hi-tech vestu může dovolit. Navíc běžná veřejnost zná terény, kde se podobná technika využije, jen z televize. Běžný a potřebný standard jsou vesty vhodné na tuctovou turistiku na otevřenkách, do našich poměrů jsou tedy vhodnější jednoduché modely, nebo kousky z kategorie "záchranné oblečení", nabízené jachtařskými speciálkami (třeba Baltic Sandhamn nebo Flipper), nebo některými rybářskými obchody (Trapper Spin). Skutečným problémem je, že řada lidí neumí zacházet ani s těmi nejjednoduššími modely a u tradicionalistů přežívají letité polystyrénové Čochtany, které lze někde stále sehnat nepoužité v originálním socialistickém balení. Pokud se někdo z redakce účastní pravidelně Tří jezů, měl by znát realitu - ta je dost jinde, než obsah tohoto článku.

Obávám se, že je to dáno konsensem mezi možnostmi technologie a uživatelskou přívětivostí. U velikostí vest se občas udává i rozdílná nosnost vzhledem k velikosti. Považuji za důležité, že se utíká od spousty "úchytek" apod. , kterými byly svého času vesty dost doplňovány a bylo tro zdrojem potencionálního zachycení kdekoliv to šlo. Mám za to, že rozdíl mezi vestou na kajak a raft či kanoe bude vždy, protože ten pohyb při pádlování i posaz je prostě různý.
Většina vest mi vadí, protože je krátká a přes své "nepovolené břišní svaly" ji prostě neupnu. Nakonec hledání tvaru vest pro děvčata také není u konce.

Takto se chovají vodohospodáři po celém česku,to jsou voduodvaděči ,ne hospodáři.Tisíce zahrnutých túní které by zadržely miliony litrú vody,místo odbagrování břehových nánosú, jejich rozhrnutí po celé šířce řeky,což vede k rychlému odtoku vody z horských a podhorských řek,zničení dříve přirozené skladby živočichú,ryb rakú,žab,apod.Co je nejhorší,že se narušil prúsak vody do okolí a spodních vod,to má za následek vyschnutí studní po celém přilehlém příbřeží.Odborníci-skuteční vodohospodáři,rybáři,ornitologové marně usilují o zastavení těchto praktik,zatím marně!!!Jak dlouho??? nám zbývá čas na nápravu.???

Tohle je vyprávění o roce 1988. Zbytek Čechů s Matildou přijde až v květnu 1989.

A já jsem si říkal, že na nějakou podobnou akci jel Partigo. Chtěl jsem to napsat do diskuse a koho najednou nevidím jako autora... :-D