Jak správně regulovat objem a intenzitu tréninku? Co je dlouhodobě udržitelné a povede ke zlepšení? A jak s tím vším souvisí tepová frekvence? Tento příspěvek přímo navazuje na minulý díl našeho seriálu, ve kterém jsme se věnovali významu správně provedené lékařské prohlídky a který by měl čtenáře navést k optimalizaci vytrvalostního tréninku na vodě i na suchu.
Mým původním záměrem bylo v tomto článku vysvětlit, jak prostřednictvím tepové frekvence regulovat objem a intenzitu vytrvalostní zátěže. Nedávno jsem ovšem byl se dvěma sportovkyněmi na komplexní lékařské prohlídce a fyziologickém vyšetření u MUDr. Jiřího Dostála, sportovního lékaře pečujícího o celou řadu vrcholových českých sportovců, mezi které patří i kompletní špička českých vodních slalomářů. Rozhodl jsem se čtenářům Pádlera popsat svou zkušenost z opravdu precizně provedené lékařské prohlídky. Cílem je ukázat, jak by profesionální sportovní prohlídka měla u sportovců na výkonnostní a vrcholové úrovni vypadat a co vše nám kromě lékařského razítka opravňujícího ke startu v soutěžích může přinést.
V tréninku dětí a mládeže můžeme v zásadě rozlišit dva modely: ranou specializaci a trénink odpovídající vývoji.
I jednoduchý plán je lepší než geniální nesoustavnost. Tímto tvrzením bych zahájil tento článek, protože dokonale vystihuje jeho podstatu. Zaměřuji se v něm na zásady, které stojí u tvorby dobrého tréninkového plánu a které skutečně vedou k dlouhodobému růstu trénovanosti a výkonnosti.
S postupně převládajícím sychravým počasím se nám po vodě začne stýskat čím dál méně. V takové chvíli je vhodné zamyslet se, co lze do příští sezóny zlepšit. Na čem zapracovat tak, abychom loď na jaře vytáhli a téměř hned se cítili dobře? Odpovědí snad pro všechny amatérské pádlery je kondice. V tomto díle si povíme něco málo o účinné zimní přípravě.
V redakci se tématu vodačení s (malými) dětmi věnujeme vcelku pravidelně, ale pravda, vždy zejména v rovině turistického pádlování, při kterém se děti vezou v lodi. Mnoho rodičů – aktivních vodáků ale určitě přemýšlí nad tím, jak k samostatnému pádlování (při)vést svoje děti. V redakci nás proto napadlo oslovit rodinu Kodadových, která své děti vede k jízdě na kajaku od opravdu útlého věku, a trenéra vodního slalomu Michala Buchtela, který je několikanásobným otcem, se svými dětmi samozřejmě pádluje a díky dlouholeté práci v Hiku se navíc skvěle vyzná i ve vodácké výbavě, včetně té dětské. Vizí bylo sesbírat zkušenosti těchto lidí z více hledisek a předat rodičům malých pádlerů cenné poznatky, zkušenosti a doporučení.
Výživa má ve sportovní přípravě nesporný význam. Správně (racionálně) pojatá výživa pomáhá sportovci k rychlejší obnově sil po náročném fyzickém výkonu, zlepšení tělesné stavby (nárůst svalové hmoty) i tělesného složení (snížení procenta tělesného tuku). Prostřednictvím stravy lze také významně zvýšit sportovní výkon. V hektické době, kdy nemáme vždy přístup ke kvalitním potravinám a živinám, které by sportující organismus potřeboval, je naštěstí možné sáhnout po suplementech.
Svazuje vás na startu nervozita? Nejste schopní se výkonem při závodě přiblížit tomu, co běžně dokážete předvést v tréninku? Anebo máte pocit, že jste fyzicky na vrcholu a váš výkon lze posunout už jen z hlediska rozvoje psychiky? V každém případě vám může pomoci psychologická příprava.
Regenerace je ve sportovním prostředí často skloňovaným tématem. Většina sportovců i hobíků si pod ní představí různé sauny, masáže, vířivky, kryosauny… To vše jsou ovšem pouhé regenerační procedury, které sice neurazí, ale zároveň samy o sobě ani nespasí – skutečná podstata regenerace tkví úplně jinde, a my si teď řekneme kde.
V případě, že se chcete zúčastnit pádlovacích soutěží skvěle připravení, neobejdete se bez stimulace speciální vytrvalosti. Speciální vytrvalost vás totiž v případě dobré dostatečné výchozí obecné kondice hodí na úplně jiný výkonnostní level. Nic ale není zadarmo a vykoupením za zlepšení bude bolest protrpěná v tréninku.
V minulých dílech jsme se věnovali rozvoji silových schopností. Síla je nejvýznamnější kondiční schopností pro výkon v kanoistice, nicméně obejít se nelze ani bez schopností vytrvalostních. Proto se v tomto i následujícím dílu budeme věnovat rozvoji vytrvalosti.
Jak jsme slíbili v prvním díle seriálu o kondičním tréninku, dnes se budeme věnovat rozvoji speciální síly. Speciální síla je rozvíjena vždy při sportovně-specifickém pohybu, v našem případě při pádlování. Pokud vám stále tak trochu chybí síla do záběru, níže je návod, jak to napravit.
Pokud vás už unavuje se na vodě jen tak „plácat“ a rádi byste se někam posunuli nebo dokonce uvažujete o účasti v závodech, pak je tu právě pro vás nový seriál článků o rozvoji kondice. V nich vám postupně představíme problematiku rozvoje kondičních schopností, resp. silového, vytrvalostního a rychlostního tréninku.
Vodácké centrum Znojmo a s ním spojenou řeku Dyji pod královským městem s půjčovnou lodí, tábořišti a se všemi nádherami, které řeka Dyje a město Znojmo nabízí, už zná skoro každý vodák.
Stojíš u první jarní řeky, svítí slunce, vodní stav je ideální a nemůžeš se dočkat, až skočíš do kajaku, natáhneš šprajdu a vyrazíš po proudu. Trochu tě chytla záda cestou v autě, rameno bolí i přes oranžovou tejpu. Tesou dolaďuješ sezení, které jsi vytrhl na podzimním Ötzu. Lékárnička chybí, protože zůstala v batohu na skialpy, a splasklým vakům se díry přes zimu nestačily zahojit. Vypadá to na další sezonu ve stylu tří T (Tejpa, Tesa, To nějak půjde).