Vodácká záchrana, část pátá: Pár slov o vybavení a uzlech

Lana a ostatní tkané výrobky
V tomto dílu seriálu o záchraně si povíme něco o konstrukci a nosnosti házečkových lan. Aby házecí lana plavala, musí být vyrobena z polypropylenu (u házeček s opletem se můžeme setkat alespoň s částečným použitím polyamidu), který má velmi nízkou teplotu tání a rychle se může poškodit třením.

Většinou je házečkové lano spletené z osmi či šestnácti pramenů. Je lehké, ale méně pevné a poměrně zranitelné. Podle průměru a konstrukce se jeho nosnost pohybuje od cca 700 do 1100 daN (dekanewton).

Házečky z lan s opletem jsou větší, těžší a dražší. Máte pak ale k dispozici lano s nosností 1300 až 2400 daN, na kterém můžete beze strachu slaňovat a které při záchraně jen těžko přetrhnete.

1. Oplet lana
2. Jednotlivá vlákna opletu
3. Barevná vlákna (jedno nebo dvě) nebo značící páska (někdy už i čip) s informacemi
4. Jednotlivé prameny, které tvoří jádro lana
5. Pramen je tvořen souborem vláken (několik částečně stočených multifilů)
6. Jádro (duše) lana

Pomocné (reep) šňůry jsou konstrukčně podobné lanům s opletem. Mají menší průměr a méně pramenů jádra. Vejdou se do každé kapsy a jejich použití je velmi univerzální (kladkostroje, prusíkování – šplh po laně, připevnění věcí, atd.). Dělají se v průměrech 4 až 8 mm a prodávají se v metráži. Podle norem má reep šňůra o průměru 5 mm nosnost 500 daN a nejčastěji používaná 6 mm 720 daN (kontrolujte specifikace výrobce).

Polyamidové popruhy mají nosnost podle šířky (10 až 25mm). Většinou jí značí počet proužků, přičemž každý proužek představuje 500daN (kontrolujte specifikace výrobce). Z popruhu rychle vytvoříte improvizovaný sedák, použijete ho v kladkostrojích a ke kotvení, na raftu může sloužit jako flip-line (k otáčení raftu).

Sešité ploché smyčky mají nosnost uvedenou na etiketě (obvykle 2200daN). Využijeme je na kotvící body, k prusíkování, v kladkostrojích, atd. Dynema smyčky jsou lehčí a skladnější. Jejich slabá stránka – zatížení rázovou silou (téměř nepruží a prasknou při mnohem menší rázové síle než smyčky polyamidové) – nás na vodě nemusí příliš trápit, protože je zatížíme téměř výhradně staticky.

Uzly
Uzel může snížit nosnost lana klidně i o více než 60%. Proto si povíme o uzlech víc, než jen to, jak vypadají.

Většina výzkumů se shoduje, že:
Čím má uzel více závitů, tím méně sníží nosnost lana (osmičkový je nosnější než vůdcovský).
Uzel je pevnější, když zatížený pramen lana opisuje v uzlu co největší poloměr.
Nosnost u smyček se mění v závislosti na směru zatížení (normální či anomální).

Očko:
– Používá se jako pojistka proti povolení či posunutí lodního uzlu. Aby dobře plnil svou funkci, musí být hodně utažený a blízko pojišťovaného uzlu.

Lodní uzel:
– Rychlý na uvázání, dobře se povoluje a málo snižuje pevnost lana. Můžeme zatížit každý konec lana zvlášť nebo oba najednou. Nezatížený konec je třeba pojistit. Lodní uzel můžeme na fixním bodu posunout, aniž bychom ho museli rozvázat a opět vázat. Není vhodné ho vázat na nic, co se může otáčet (žerď pádla, volná kláda) – odvázal by se.

Poloviční lodní uzel:
– Manipulační uzel, na kterém můžete jistit či spouštěl lidi i věci, slaňovat. Aby se přestal posouvat, je možné ho zablokovat blokovacím uzlem. Změníme-li směr pohybu, uzel se sám překlopí do nového směru.

Blokovací uzel:
– Slouží k zablokování polovičního lodního uzlu, aby se neposouval. Blokovací uzel buď musí být dvojitý (dva za sebou), nebo vzniklou smyčku připneme karabinou k zatíženému lanu či štandu.

Osmičkový uzel:
– Používá se k navazování na lano a ke kotvení. Řadí se mezi velmi bezpečné uzly. Prameny lana je třeba vést úhledně, aby uzel co nejméně snižoval pevnost lana a aby se lépe rozvazoval. Existuje mnoho variant (inline, protisměrná, dvojitá).

Vůdcovský uzel:
– Používáme ke spojení dvou lan či konců pomocné šňůry při vázání prusíků. Jeho protisměrná podoba je vhodná ke svazování popruhů.

Motýlek:
– Přímo určený k anomálnímu zatížení. Je ideální pro navazování na střed lana. Dobře se rozvazuje.

Prusíkovací uzly
– Při zatížení mají schopnost sevření lana a při odlehčení se po něm mohou posouvat. Podle průměru lana a pomocné šňůry je třeba upravit počet závitů prusíkovacího uzlu.

Machardův prusík:
– Je možné ho vytvořit jak z pomocné šňůry tak z ploché smyčky. Zatěžovat ho můžeme pouze jedním směrem, ve druhém prokluzuje.

Francouzský prusík:
– Univerzální prusikovací uzel, který můžeme zatížit oběma směry. Je možné ho vytvořit jak z pomocné šňůry tak z ploché smyčky. Můžeme ho sesunout po laně i v případě zatížení.

Distel hitch:
– Tento prusík je vhodný pro šplhání po laně vzhůru i tvorbu kladkostrojů. Můžeme ho sesunout po laně i v případě zatížení (počet závitů zde hraje velkou roli). Zatížitelný je pouze jedním směrem, druhým klouže.

V příštím díle se budu věnovat karabinám, kladkám a jiným kovovým pomůckám a následovat bude technická záchrana. A nezapomeňte: „Jedině praxe z vás udělá mistra!“ takže trénujte vázání uzlů, ať nemusíte v případě, že je budete potřebovat tápat, jak to vlastně mělo být.

Seriál VODÁCKÁ ZÁCHRANA Část první – Když to nevyjde, aneb jak správně zaplavat Část druhá – Hydrodynamika aneb jak, kam a proč teče voda Část třetí – Zachraňujeme! Část čtvrtá – Kontaktní záchrana Část pátá – Pár slov o vybavení a uzlech (právě čtete) Část šestá – Karabina, nůž, kladka… aneb železo, které na vodě nesmí chybět! Část sedmá – Kladkostroje aneb trocha praktické fyziky Část osmá – Vektorový tah krok za krokem Část devátá – Improvizovaný sedák a vytažení zaklíněného plaváčka