Minule jsem slíbil, že se pustíme do technické záchrany, a tak se do toho dáme bez zbytečných průtahů. Stále platí pravidlo od jednoduchého k složitému. Když už ale vyhodnotíte, že je potřeba kladkostroj, sestrojte rovnou takový, kterým vyvinete dost síly, aby se kýžený výsledek dostavil hned na první pokus. Různé kladkostroje totiž mají různý převod, tedy různě znásobí vaši sílu.
Jako výchozí situaci použijme zaklíněnou loď. Abyste jí mohli začít vytahovat, musíme:
1. připevnit loď na konec lana buď uzlem (osmičkovým, lodním s pojistkou), nebo šroubovací karabinou
2. vyhodnotit, kterým směrem budete loď tahat, a najít v daném směru dostatečně pevný kotvicí bod (či více slabších) – strom, keř, kořen, kamen, mostní konstrukci…
3. vytvořit „štand“ a upevnit k němu lano, aby nám během stavby vyprošťovacího systému loď neodplavala
Až do této fáze je postup vždycky víceméně stejný. Navíc (pokud nás je dost) je víc než vhodné, aby jeden zajistil bezpečnost, tedy aby nad místem vyprošťování zastavoval ostatní vodáky, popřípadě je navigoval, ať místo objedou.
ad 1: Zvolíme na lodi takový úchyt (špička, záď, bok…), který nejlépe koresponduje se směrem vyprošťování. Pokud očekáváme velké síly (silný proud, vytahování raftu …), použijeme víc úchytů tak, aby se mezi ně síla rovnoměrně rozložila (obr. 10 a 11).
ad 2: Loď je nejlepší vytahovat cestou nejmenšího odporu, takže není univerzální rady. Jednou je to do strany, jednou proti proudu a jindy zase po něm. Kotvicích bodů nebývá neomezeně, a proto je výběr směru a kotvení snahou přiblížit se ideálu.
ad 3: Štandu věnuju trochu víc prostoru, protože na něm to doslova všechno visí. Je-li v dosahu tlustý strom, je to hračka (obr. 2 a 3). U kamenů obecně je potřeba, aby nám lano (smyčka, popruh) nesklouzlo a aby se nerozřízlo o nějakou ostrou hranu. U všeho ostatního je potřeba zvážit pevnost v potřebném směru zatížení.
Kombinujeme-li víc slabších kotvicích bodů, musí být štand sestrojen tak, aby se kvůli selhání jednoho z bodů celý nerozpadl (obr. 4 až 9 a 12 a 13). Je také žádoucí, aby úhel mezi jednotlivými kotvícími lany (smyčkami…) byl co nejmenší (obr. 1). Tím se vyhneme přetěžování kotvicích bodů i vlastního materiálu.
Nejlepší je, když budujeme štandy „plovoucí“ (obr. 14 a 15), které zajišťují rovnoměrné zatížení kotvicích bodů i při změně směru zatížení. Změníme-li totiž směr zatížení neplovoucího štandu (obr. 16), všechna váha se přenese pouze na jeden kotvicí bod (obr. 17). Je-li štand hotový, upevníme k němu lano vedoucí od lodě Machardovým prusíkem, popř. kladkou s blokantem (obr. 18).
Z-drag – kladkostroj s převodem 3:1
Jde o velmi jednoduchý kladkostroj vyžadující minimální množství vybavení. Lano vedoucí od lodi skrz prusík vedeme kladkou, která je karabinou připnuta do stejného, popř. nezávislého štandu (obr. krok 1). Na lano vedoucí od lodi uvážeme druhý Machardův prusík co nejdál od štandu (obr. krok 2). Do něj upneme další karabinu s kladkou, kterou povede volný konec lana (obr. krok 3). Při napínání systému musíme první prusík neustále posunovat po laně směrem k lodi. Když se druhý prusík přiblíží štandu natolik, že není možné loď dále vléct, posuneme ho do původní polohy. Systém bude zatím viset na prusíku prvním. Pro urychlení je možné použít namísto prvního prusíku a kladky kladku s blokantem, což ale sníží nosnost hlavního lana a znemožní případné uvolnění systému.
Švýcarský kladkostroj s převodem 5:1
Jednoduchou nadstavbou o jednu dlouhou smyčku (popruh, kus lana) a jednu karabinu můžeme z kladkostroje Z-drag udělat lépe zpřevodovaného pomocníka. K první kladce upneme do karabiny smyčku. Tu dále vedeme karabinou, kterou upneme do druhého prusíku. Do konce smyčky upneme karabinu s kladkou a volným koncem lana (obr. 22). Stejně jako u minulého systému je třeba posouvat prusíky. Jak Z-drag, tak švýcarský kladkostroj může obsluhovat jeden člověk, má-li dost síly. Jednou rukou systém napíná a druhou současně posouvá první prusík.
Pig-rig kladkostroj s převodem 4:1
Pig-rig se od ostatních odlišuje nejen převodem, ale také použitím dvou nezávislých lan. Použití tedy najde minimálně tam, kde je loď zaklíněná daleko od štandu a jedna házečka (lano) vám už na kladkostroj nestačí. Prvním krokem bude uvázání druhého prusíku co nejdále od štandu (obr. fáze 1). Do něj upneme karabinu s kladkou, kterou vede druhé lano, na kterém je na konci uvázán osmičkový uzel (obr. fáze 2). Vyměříme vzdálenost od druhého prusíku ke štandu a na druhém laně uvážeme osmičkový uzel, který karabinou upneme do štandu (stejného či nezávislého, obr. fáze 3). Volný konec druhého lana vedeme kladkou, kterou upneme do prvního osmičkového uzlu (obr. fáze 4). Na rozdíl od minulých dvou kladkostrojů musí pig-rig obsluhovat alespoň dva lidé, protože jeden nemůže zároveň napínat systém a posouvat hlavní lano prvním prusíkem (pokud nepoužíváme kladku s blokantem či blokant, který je obslužný jednou rukou).
Pár rád závěrem
Při využití technického vybavení udržujte pořádek, ať vybavení neztratíte či nepoškodíte a ať ho rychle najdete, když je třeba. Nezašroubovaná karabina může napáchat hodně škody. Při manipulaci s kladkostrojem vždy stůjte proti proudu od něj, aby vás lano nesmetlo, až se loď uvolní a popluje s proudem. Pracujete-li v týmu, dělejte to efektivně a koordinovaně. Dbejte na bezpečnost svou i ostatních projíždějících vodáků. Kladkostroj je někdy potřeba i k záchraně člověka a pak není času nazbyt a musíte jednat okamžitě, efektivně a s jistotou.
Tak se to koukejte naučit. Pro sebe!!! Příště už jen pár vychytávek a základy teorie budou za vámi. S praxí vám pak rádi pomůžeme v go-outdoor.si.
Seriál VODÁCKÁ ZÁCHRANAČást první – Když to nevyjde, aneb jak správně zaplavat Část druhá – Hydrodynamika aneb jak, kam a proč teče voda Část třetí – Zachraňujeme! Část čtvrtá – Kontaktní záchrana Část pátá – Pár slov o vybavení a uzlech Část šestá – Karabina, nůž, kladka… aneb železo, které na vodě nesmí chybět! Část sedmá – Kladkostroje aneb trocha praktické fyziky (právě čtete) Část osmá – Vektorový tah krok za krokem Část devátá – Improvizovaný sedák a vytažení zaklíněného plaváčka |
