Dlouho jsem o Stvořidlech slýchal a měl je za vodáckou Mekku zahalenou jakýmsi tajemstvím, snad pro lehkou podobnost se Stínadly, zkrátka místo, které je potřeba alespoň jednou za paddle život navštívit.
Tento týden by se dal bezpochyby nazvat týdnem řeky Vláry.
Vodáckého čtení není nikdy dost. Dnes si představíme hned čtyři knihy, které by neměly uniknout pozornosti milovníků vodácké literatury.
Nejnovější díl rozhlasového pořadu o cestování Casablanca, který vysílá český rozhlas Radio Wave, byl vodácký.
Proplouváme Vlárský průsmyk a ocitáme se na Slovensku. Přemýšlím, která jiná relativně divoká voda nás může takhle spláchnout do zahraničí…
V minulém dílu se Milan a John dostali přes několik jezer až k výtoku z jezera Angikuni, kde na ně čekalo přenášení velkých peřejí. Právě tím dnes začínáme.
Val Sesia je jedno z nejkrásnějších údolí v Itálii. Při jízdě po strmých horských silnicích přes krásné vesničky s kamennými kostely zastrčenými pod Monte Rosou, druhou nejvyšší horou Evropy, zahlédnete první záblesky peřejí na řece Sesii a pochopíte, proč by se Valsesii mělo říkat „údolí řek“. Pro zkušené i středně pokročilé vodáky nabízí Valsesia všechno. Od úseků řeky Sesia naplněných balvany až po hlubší kaňony a slidy jejích přítoků, jako jsou Gronda a Sorba. Těžko budete hledat lepší místo, kde byste mohli posouvat své limity nebo ladit techniku a ještě si při tom dát šálek perfektní kávy.
Nejen v Čechách, ale i na Moravě se v poslední době urodily pěkné vodní stavy, které vodáci náležitě využili.
Co má společného kanoistika s během na lyžích? Hodně. Když vodákům zamrznou řeky, všude se válí hromady sněhu, tak přeci nemohou být bez vody. Sníh je jen jiné skupenství, a tak běžky jsou ideální náhradou.