tedy nevík kde kdo hledal, ale výbava je uvedená ve vyhlášce 334/2015 Sb.
příloha 2 část 6. VYSTROJ PLAVIDLA
Jak napsal Ante, je to vyhláška 334/2015 Sb. Povinná výbava je různá podle toho, zda se jedná o plavidlo podléhající či nepodléhající evidenci, také podle výtlaku nebo délky plavidla. Pro úplně všechna plavidla společně platí, že
Plavidlo s výtlakem Dmax nejvýše 500 kg je vybaveno nádobkou pro vylévání vody nebo ruční pumpou, vyvazovacím lanem nebo řetězem delším 5 m a pádlem s výjimkou plavidla vybaveného vesly.
Plavidlo s výtlakem Dmax nad 500 kg je vybaveno vyvazovacím lanem s délkou minimálně 15 m, bidlem s háčkem, nádobkou pro vylévání vody nebo ruční pumpou a vědrem s lanem, není-li vybaveno drenážní soustavou. Plavidlo s délkou L menší než 6 m je vybaveno nejméně dvěma pádly nebo vesly.
Plavidlo s délkou L 6 m a více má ještě nejméně jedno další vyvazovací lano, jehož délka je minimálně 2/3 délky prvého lana, a dostatečný počet odrazníků, nejméně však dva odrazníky.
Plavidlo s výtlakem Dmax nad 500 kg je vybaveno zařízením pro podávání zvukových signálů a funkčními návěstními svítilnami.
Plavidlo s délkou L 6 m a více je vybaveno vyhledávací svítilnou odolnou proti stříkající vodě vhodnou pro použití při manévrování, záchranných akcích a dávání signálů, a prostředky pro tísňové signály.
Plavidlo je vybaveno záchrannými vestami, jejichž počet odpovídá počtu osob při maximálním obsazení plavidla. V případě plavidla provozovaného pouze pro vlastní potřebu k rekreaci a sportu postačuje počet záchranných vest podle aktuálního počtu osob na plavidle.
Vodu jsem pověsil na hřebík po velké povodni v roce 2002, týden před katastrofou jsem jel s bratrem Blanici a bylo málo vody.... ve Strunkovicích pod mostem jsme křičeli ať nám do řeky načůraj... kdybychom věděli.... Pak byly jiné starosti ale kolem vody jsem se motal pořád, ale do lodi z pověrčivosti nesedl.... na baráku byla škoda skoro za meloun...V loni jsem si koupil nafukovací kanoi a zkusil Salzu.... už v tom zase jedu a často vzpomínám na kamarády od vody, řada z nich je již na druhém břehu ale jak vidím Zdenek je pořád na svém místě. Přeji hodně nápádlovaných kilometrů a pořád čistou vou pod lodí. Standa
Hm je to 3X
Měl jsem možnost tenhle potrat zkusit na seakajakovém sympoziu na Lipně a musím konstatovat, že pro tuzemské poměry je to nepoužitelné. Vystouplý kýl je na řekách zranitelný, pevná paluba se stupidně řešenými zipy udělá z nakládky a vykládky noční můru a trubkové šprajcy považuji za zhovadilost už jako konstrukční princip. Rychlost a ovladatelnost je stejná jako u Solaru 410C a horší, než u Swingu. Takže tenhle výplod nechci ani v případě, že bych za používání dostal zaplaceno.
Zdá se, že kombinování špatných řešení je nějaká moravská epidemie bez ohledu na obor - je jedno, jestli jde o zbraně (Cz805), příslušenství k modelové železnici (plasto-papírové stavby a vagóny od Malé železnice), nebo poslední dobou o produkci Gumotexu.
Incept má svoje vzducholodě stejné kategorie daleko vychytanější, byť tvar trupu nemá optimální. Řešení šprajců jako laminátových či snad plastových "kostic" a umístění průběžného(!) zipu po celé délce paluby je taky o několik řádů uživatelsky příjemnější. Pokud je ale jejich řešení chráněno patentově, proč nebyla použita paluba na sucháč (případně komplet "stavebnicové" řešení), jako u Seawave? Základ by zlevnil, odlehčil a zvýšil by se uživatelský komfort...
Ty procenta složek sportovního výkonu mě zaujaly. Jak se to počítá? Jak se zjistilo, že výkon je tvořen z 35% technikou? Jak se vlastně kvantifikuje "technika"?
To je dobré. Tady je to přehledně. Článek v časopise byl trochu chaotický a pro začátečníky ne moc vhodný.
První pomoc a bezpečnost patří k neodmyslitelně k pádlování. Všichni doufáme, že je nikdy nebudeme potřebovat, přesto je pečlivě trénujeme. Situace při záchraně na divoké vodě, v místech vzdálenných od civilizace vyžaduje pěčlivé dodržování Guidelines a přidání dalších bezpečnostních faktorů. Tento článek příliš zjednodušuje problematiku resuscitace v terénu a všem doporučuji, aby volili zdroje informací, které mají zkušenost s záchranou na divoké vodě a poskytují širší pohled na celou problematiku.
Pardon, nedá mi to, ale tohle je opravdu špatná práce. Chápu, že za tím možná stojí odborník, který neumí psát a neumí vyhodnotit, které informace jsou pro laiky přínosné, ale zbytek redakce by to snad mohl doladit.. První dva odstavce jsou možná zajímavé, ale naprosto nepodstatné. Když vám kamarád zaplave, znalost rozdílu mezi tonutím a utonutím mu kejhák nezachrání. Dokonce ani znalost, že když vyplave do 10 minut, má daleko vyšší šanci na přežití (jaké překvapení...). A vlastní postup resuscitace - nerozumím větě "řekni jen tři slova a NIC víc!". To by vás operátorky 155 opravdu neměly rády, tohle je hrubá obsahová chyba v článku. Stejně tak kontrola dechu - přiložením ruky na hrudník (na vestu??) je zcela špatně a neodpovídá žádným mezinárodním doporučením. Mačkání hrudníku má být do hloubky 5-6 cm, ne méně, ne méně. Dřív jsme do Hydra (ještě tehdy...) psali fotočlánky o první pomoci, resuscitace tam byla též. Pokud by byl požadavek, rádi vypomůžeme znovu. Zvažte tento článek stáhnout a upravit. Nicméně díky, že to téma otevíráte, určitě je dobré ho přinášet a upozorňovat na něj zas a znovu.
No autor má rozhodně smysl pro dramatično. Výsledke je, že jeho povídání o Ploučnici je i není :-)). Já tam jezdím tak dvakrát ročně už dost let, je to hezká řeka. Ne tak špinavá jak píše autor, podle mne o dost hezčí, než jo popisuje ... Každej jsme holt jinej, zajeďte se podívat sami :-))
je ze všeho nejvíce (subjektivní) literární konstrukcí reality, v níž lehká nadsázka tvoří nutný dramatický prvek, který má za úkol vyvolat nějaké emoce čtenářstva. Z ondater se stávají krysy, z utopeného zajíčka plouvoucí mršiny, z pšouknutí kolegy u ohně zápach kafilérky, z auta pozorně prohlédnutého sociálně slabými spoluobčany auto vykradené atd. atd. Co také čekat od tak zavedeného autora .... :-) :-)
p.s. Každý si tu Ploučnici holt užije po svém....