Komentáře k článkům

Přidat nové téma
Policejní kontroly lodí a člunů na Vltavě
Komentáře k článkům

tedy nevík kde kdo hledal, ale výbava je uvedená ve vyhlášce 334/2015 Sb.
příloha 2 část  6. VYSTROJ PLAVIDLA

Jak napsal Ante, je to vyhláška 334/2015 Sb. Povinná výbava je různá podle toho, zda se jedná o plavidlo podléhající či nepodléhající evidenci, také podle výtlaku nebo délky plavidla. Pro úplně všechna plavidla společně platí, že

Plavidlo s výtlakem Dmax nejvýše 500 kg je vybaveno nádobkou pro vylévání vody nebo ruční pumpou, vyvazovacím lanem nebo řetězem delším 5 m a pádlem s výjimkou plavidla vybaveného vesly.
Plavidlo s výtlakem Dmax nad 500 kg je vybaveno vyvazovacím lanem s délkou minimálně 15 m, bidlem s háčkem, nádobkou pro vylévání vody nebo ruční pumpou a vědrem s lanem, není-li vybaveno drenážní soustavou. Plavidlo s délkou L menší než 6 m je vybaveno nejméně dvěma pádly nebo vesly.
Plavidlo s délkou L 6 m a více má ještě nejméně jedno další vyvazovací lano, jehož délka je minimálně 2/3 délky prvého lana, a dostatečný počet odrazníků, nejméně však dva odrazníky.
Plavidlo s výtlakem Dmax nad 500 kg je vybaveno zařízením pro podávání zvukových signálů a funkčními návěstními svítilnami.
Plavidlo s délkou L 6 m a více je vybaveno vyhledávací svítilnou odolnou proti stříkající vodě vhodnou pro použití při manévrování, záchranných akcích a dávání signálů, a prostředky pro tísňové signály.
Plavidlo je vybaveno záchrannými vestami, jejichž počet odpovídá počtu osob při maximálním obsazení plavidla. V případě plavidla provozovaného pouze pro vlastní potřebu k rekreaci a sportu postačuje počet záchranných vest podle aktuálního počtu osob na plavidle.

Praktické oživování, resuscitace, KPR + použití AED
Komentáře k článkům

První pomoc a bezpečnost patří k neodmyslitelně k pádlování. Všichni doufáme, že je nikdy nebudeme potřebovat, přesto je pečlivě trénujeme. Situace při záchraně na divoké vodě, v místech vzdálenných od civilizace vyžaduje pěčlivé dodržování Guidelines a přidání dalších bezpečnostních faktorů. Tento článek příliš zjednodušuje problematiku resuscitace v terénu a všem doporučuji, aby volili zdroje informací, které mají zkušenost s záchranou na divoké vodě a poskytují širší pohled na celou problematiku.

Pardon, nedá mi to, ale tohle je opravdu špatná práce. Chápu, že za tím možná stojí odborník, který neumí psát a neumí vyhodnotit, které informace jsou pro laiky přínosné, ale zbytek redakce by to snad mohl doladit.. První dva odstavce jsou možná zajímavé, ale naprosto nepodstatné. Když vám kamarád zaplave, znalost rozdílu mezi tonutím a utonutím mu kejhák nezachrání. Dokonce ani znalost, že když vyplave do 10 minut, má daleko vyšší šanci na přežití (jaké překvapení...). A vlastní postup resuscitace - nerozumím větě "řekni jen tři slova a NIC víc!". To by vás operátorky 155 opravdu neměly rády, tohle je hrubá obsahová chyba v článku. Stejně tak kontrola dechu - přiložením ruky na hrudník (na vestu??) je zcela špatně a neodpovídá žádným mezinárodním doporučením. Mačkání hrudníku má být do hloubky 5-6 cm, ne méně, ne méně. Dřív jsme do Hydra (ještě tehdy...) psali fotočlánky o první pomoci, resuscitace tam byla též. Pokud by byl požadavek, rádi vypomůžeme znovu. Zvažte tento článek stáhnout a upravit. Nicméně díky, že to téma otevíráte, určitě je dobré ho přinášet a upozorňovat na něj zas a znovu.