Slalom a sjezd

Ve svém posledním článku jsem slíbil, že si v dalším pokračování povíme něco o pořádání závodů ve vodním slalomu a sjezdu v 60. letech minulého století, tedy ve „středověku“ vodního slalomu.

Tři české trenérky úspěšně zakončily svou stáž ve španělském klubu Cadí, která se uskutečnila díky programu Erasmus+ Sport – Mobilita pracovníků v oblasti sportu (KA182-SPO).

V předchozích návratech do historie vodního slalomu na Čertovce jsme si povídali především o tom, jak byl objeven prostor pro loděnici oddílu vodního slalomu Slavia VŠ Praha u ústí Čertovky do Vltavy. V tomto volném pokračování se vrátíme ještě kousek hlouběji do historie a podíváme se na to, co to je Čertovka a jak vznikla.

V roce 2022 jsem přijel na pozvání pořadatele na mistrovství světa ve vodním slalomu, které se konalo na umělé slalomové dráze v Augsburgu, kde proběhla před více než 50 lety první soutěž ve vodním slalomu na olympijských hrách a zároveň první závod na slalomovém kanále. Pořadatel zde zorganizoval setkání veteránů (pamětníků) – účastníků závodu ve vodním slalomu na OH 1972.

I v letošním roce se uskuteční tradiční český divokovodní svátek na vltavských Čertových proudech pod Lipnem. Ale letos bude tahle velká akce ještě větší a zajímavější než obvykle!

O velikonočním víkendu se budou na Labi konat tradiční vodácké závody. V neděli 20. 4. bude klání okořeněno boji o mistrovské tituly v dlouhém sjezdu. Sobotní sprint je současně Evropským pohárem ve sjezdu. Na Labi po oba dny svedou souboje také raftaři. A bude prostor i pro volné splutí.

Minulé pondělí jsme sledovali vzpomínky Karla Nováka na události, které předcházely objevu a pronájmu loděnice na pražské Čertovce. V roce 1954 se Karel přestěhoval z Brna do Prahy a záhy vstoupil do oddílu vodního slalomu Slavia VŠ.

V padesátých až osmdesátých letech minulého století existovala na pražské Čertovce slalomová tréninková trať, na které trénovali prakticky všichni pražští vodní slalomáři. Pro trénink byla důležitá také legendární loděnice Slavie VŠ u ústí Čertovky. Mnozí vodáci loděnici dobře pamatují, ale nánosy času její historii a hlavně význam pro vodní slalom pomalu zakrývají. Pojďme si ji připomenout ve vzpomínkách Karla Nováka, objevitele loděnice a dlouholetého předsedy oddílu Slavia VŠ Praha.

Když jsme se s Ondrou Cviklem, olympijským trenérem vodní slalomářky Gabči Satkové, vydávali na dovolenou do jihovýchodní Asie, netušil jsem, že se ani tentokrát neobejdeme bez pádla v ruce. I když jsme původně vyrazili jen s malým batohem prozkoumat Vietnam, monzunové podnebí nám, jak to tak bývá, nečekaně změnilo plány. A tak teď sedíme v Thajsku u piva s partou českých slalomářů v jednom z nejmodernějších tréninkových center pro vodní sporty. Za takové zařízení by se nemuseli stydět ani evropské velmoci jako Francie, Německo nebo Velká Británie. A co na tom, že je to jen kousek od asijského města neřesti jménem Pataya?

Když se řekne Kráťa, hned se mi vybaví několik krásných vzpomínek na juniorská léta. Obecně ráda vzpomínám na časy u vody strávené se skvělou tréninkovou partou. Nikdy nezapomenu na zážitkový kurz aneb celkem drsné soustředění, které organizoval právě Kráťa s Pavlou Kneblovou. Jejich přístup k tréninku mi otevřel oči a ukázal opět trochu jiný pohled na svět. Živě si pamatuji na to, jak Kráťa za volantem krosil silnice v Atlantě, div nám lodě ze střechy neuletěly – no dobře vlastně nám jednou i uletěly. S odstupem času jsem si uvědomila, jak velké má Kráťa srdce. Je to člověk, který věnuje maximum času a úsilí práci s dětmi. Je to jeden z nejlepších trenérů, kterého znám, a doufám, že poznám víc takových, jako je on!

V roce 1959 se dokončovala na Vltavě lipenská přehrada, jejíž vzniklé jezero o rozloze 48,7 km2 a délce 42 km je stále největší u nás. Dalo se tušit, že tato stavba určitě bude mít velký vliv na rozvoj vodních sportů. Dnes, když se mezi vyznavači divoké vody řekne Lipno, každý ví, o čem je řeč. Je to vodácký svátek.

I v letošním roce se uskuteční tradiční český vodácký svátek na vltavských Čertových proudech pod Lipnem. Termín připadnul na 23. – 25. 8.

Letošní mistrovství Evropy juniorů musela kvůli zdravotním problémům vynechat. V rukou nedokázala udržet ani kartáček na zuby, natož aby mohla pádlovat. S náročným obdobím se vodní slalomářka Klára Kneblová nakonec zvládla vypořádat a mezi světovou juniorskou elitu se vrátila silnější, především mentálně. „Když jsem seděla na kajaku ve startovních blocích, poprvé v životě jsem se na tom startu smála a radovala se z toho, že tu jízdu můžu jet. Že můžu ukázat, co umím,“ popisuje své dojmy ze světového šampionátu 18letá odchovankyně olomouckého oddílu. V Krakově nakonec vybojovala pět cenných kovů, z toho tři zlata, což se na jedné vrcholné akci dosud nikomu nepodařilo.

V dobách, kdy ještě nebyl jediný umělý slalomový kanál, se zraky milovníků divoké vody upíraly na přírodní tratě. Cestovat do zahraničí byl velký problém, na závody v kapitalistické cizině každoročně vycestovalo jen několik vybraných jedinců. Trénink nebo vodní turistika v alpských zemích byly pro většinu vodáků jen snem.

Během závodění ve slalomu i sjezdu jsem zažil řadu situací, které byly někdy k smíchu, jindy k zamyšlení. To samozřejmě mohou prožít i vodáci jezdící takzvaně pro radost. V 70. a 80. letech minulého století se většinou pouštěli do souboje s divokou vodou lidé, kteří chtěli svoji výkonnost měřit, takže museli závodit.