V minulém týdnu jsme putovali proti proudu řeky Snare a po jezeře Winter až k Fort Enterprise a odtud potom dále proti proudu řeky Winter do jezera Big Lake. U něho jsme překročili nejvyšší bod výpravy a poté se vydali po jezeře a řece Starvation až k soutoku s řekou Coppermine. A po této řece nyní vyrážíme k Arktickému oceánu.
Po napoleonských válkách se britská admiralita začíná zaměřovat na teoreticky rychlejší propojení s Indií než kolem jižních cípů Afriky a Ameriky. Kapitán Ross v roce 1819 proplouvá severně kolem Baffinova ostrova, kde neobvykle daleko na severozápadě pluje, proti očekávání, na volném moři prostém ledu. Přes protesty podřízených se za skvělých podmínek obrací a bezpečně vrací do Anglie. Další expedice po vodě se dostane dál až za 10 let…
Výchozím bodem našeho poznávání je Vavřinecký rybník. Jedná se o největší rybník na Kutnohorsku, jehož rozloha je 72 hektarů a je využíván zejména pro chov ryb. Rybník napájí potok Výrovka, kterému se na horním toku říká Vavřinecký potok, na středním toku Kouřimka, ještě níže Plaňanka a teprve u ústí do Labe Výrovka. Už od roku 1974 je rybník využíván také vodáky.
V minulém týdnu jsem vám popsal své putování po Visle od Smolice za Osvětimí až po Varšavu a dnes začneme prohlídkou polského hlavního města. Budeme pokračovat přes Płock, Włocławek a Toruň až k Baltskému moři a na chvíli se zastavíme i v krásném baltském přístavu Gdaňsk, kde jsem svoji vodáckou anabázi ukončil.
Cesta na mořském kajaku ze Slezských Beskyd do Baltského moře po nejdelší polské řece Visle mi trvala 17 dní (24. 6.–10. 7. 2022). Pádloval jsem ze Smolice u Osvětimi přes Krakov, Tarnobřeh, Sandoměř, Dęblin, Varšavu, Płock, Włocławek, Toruň, Bydhošť a Grudziąc až do ústí Visly na Baltu. Odtamtud jsem se vydal ramenem Mrtvé Visly do Gdaňsku. Celkem jsem ujel přibližně 900 km.
Před týdnem jsem vás navnadil na trojici řek tekoucích v národních parcích v nejvzdálenějším polském vojvodství od našich hranic a dnes už se na jednu z těchto řek podíváme.
Nebudu vám mazat med kolem huby a rovnou vám napíšu, jaké to tam je a na co se můžete těšit. A tři navštívená místa seřadím do totálně subjektivního žebříčku jako TOP 3 pádlera Vojtěcha Dvořáka. V každém případě se u všech popisovaných míst připravte na neuvěřitelnou romantiku a takovou karpatskou atmosféru. Je to totiž krajina, kde žijí lidé, které obklopuje řeka, mokřady a rákosí.
Když se podíváte na mapu na konci článku, tak jasně vidíte, že většina řek ve Slezském vojvodství není nějak extra dlouhých, a navíc jsou rozeseté po jeho obvodu. Znamená to, že velká část zdejších řek je určených spíše na jednodenní splutí. U větších řek je to potom tak, že ve Slezském vojvodství začínají, ale jejich dlouhý úsek už bychom nalezli v dalších oblastech. Pojďme si zdejší řeky postupně představit.
Pojďme si představit několik řek, které jsou vhodné k celoročnímu splouvání a zvládnou je sjet i vodáčtí začátečníci.
Řeka Berounka má své zastánce i odpůrce. Je to krásná romantická řeka, kde místy nevede žádná silnice, a vodák si tak užívá klidu pravé nedotčené přírody. Ale také je to řeka, která, co si budeme povídat, na spoustě úseků moc neteče a výraz „volej“ nebo „pádluj“ se tady užívá hodně často. Je to prostě něco za něco. Zlé jazyky dokonce tvrdí cosi o „Spojených rybnících berounských“, ale to bychom křivdili rybníkům. Berounka, budete se divit, opravdu občas místy i teče.
Ve facebookové skupině vodáci se často objevují velmi podobné dotazy přibližně tohoto znění: „Poradíte kam vyrazit v létě na vodu? Máme sjetou většinu českých turistických řek a rádi bychom zkusili něco nového.“ Je jasné, že by tito lidé měli vyrazit za pádlováním do některé z našich sousedních zemí, a je až s podivem, že se v doporučeních velmi málo objevuje Polsko, ačkoliv pro vodní turistiku nabízí skoro nekonečné možnosti. Dlouho jsem přemýšlel, jak Polsko z vodáckého hlediska přiblížit, a nakonec jsem se rozhodl, že lepší než jen průlet tak velkým územím bude zaměřit se na jednu konkrétní oblast. Vybral jsem si Slezské vojvodství, s jehož řekami mám několik osobních zkušeností.
Vodáctví ve středních Čechách má nezaměnitelné kouzlo a Sázava patří mezi nejkrásnější řeky, které region nabízí. Klidný tok, krásná příroda a historické památky podél břehů vytvářejí ideální podmínky pro pohodovou plavbu, která potěší začátečníky, rodiny s dětmi i zkušené vodáky. Trasa z Kácova do Českého Šternberka je dlouhá přibližně 13 km a nabízí vše, co si může správný vodák přát – sjízdné jezy, útulná tábořiště, občerstvení a na závěr majestátní hrad tyčící se nad řekou.
Ne, opravdu nechci zmást zkušeného vodáka, který navštívil obě dvě tyto krásné řeky. Našli bychom zde opravdu hodně rozdílů. Ale mám ještě v paměti svoji plavbu po této úžasné americké řece, a proč se nepodělit o několik podobností s naší západočeskou Ohří. Třeba to někoho inspiruje k tomu vyrazit za oceán nebo si více vážit českých řek.
Vodáctví ve středních Čechách má dlouhou tradici a řeka Berounka je jednou z nejoblíbenějších vodáckých destinací. Její klidný tok, nádherné přírodní scenérie a historické památky podél břehů lákají každoročně řady vodáků, ať už zkušených, nebo úplných začátečníků. Trasa z Berouna na Karlštejn je ideální jednodenní výlet, který nabízí přibližně devět kilometrů plavby pohodovým tempem. Tento úsek je vhodný pro rodiny s dětmi, skupiny přátel i jednotlivce, kteří hledají klidnou a bezpečnou plavbu.
V Česku máme celou řadu řek, které jsou vhodné pro vodácké výlety, ale pouze několik z nich je známých opravdu notoricky a dalo by se říci, že o nich má nějaké povědomí téměř každý. Je to dáno i tím, že se jedná o naše hlavní a největší řeky. Potom je tu ale řada menších řek, které jsou také vodácky přívětivé a velmi často dokážou nabídnout zajímavé zážitky a zavést nás na méně známá místa. Pojďme si je tedy představit.