V Polsku je na jednu stranu řek hodně, na druhou stranu mají velmi podobný charakter a jejich společný jmenovatel je, že jsou poměrně líné. Nicméně 8. května se na řece Kwise konala vodácká akce, kdy byla upuštěna přehrada, z níž teklo tak 15 m³/sec a my se proto na Kwisu vydali.
V neděli 6. června proběhlo první letošní splutí Jihlávky. Obvyklé potíže s nedostatkem vody se zvrátily v opak. Průtok byl před akcí přiškrcen z dvaceti na patnáct vteřinových kubíků. Super počasí, které bylo po celou sobotu a neděli, byl malý zázrak po dlouhotrvajících každodenních deštích a povodních.
Již několik let co jezdíme na Slovenskou Belou, a mě pořád ležela v hlavě říčka pramenící pod Roháčem – Studený potok. Neplést si se Studeným potokem ve Vysokých Tatrách a stejně nazývaným vodopádem. Hrubé informace byly na webu, ale žádné fotky a nic, co by pomohlo bratru vodákovi. Ještě jsme něco odkoukali ze satelitu, ale jak říká kamarád Marek, nebudu jezdit něco co vidím z výšky 10 km.
13. června se koná další ze závodů Českého poháru vodáků. Start závodu je pod hrází vodního díla Vír I a jede se k mostu ve Štěpánově. Trať je dlouhá 14 km a obtížnost je klasifikována jako WW I – III+. Voda vytékající z přehrady má 4 °C, což je dobré nepodceňovat.
Nabídkou na konzultaci ve věci zvýšení bezpečnosti pro vodáky na sázavských jezech Černé Budy a Šternberk, která je výsledkem aktivity Pavla Šálka, pověřeného člena výboru SVT ČSK, dostala sekce VT Českého svazu kanoistů hozenou rukavici, kterou se Pavel, zvaný Ešus, rozhodl zvednout. Tady je jeho námět k další vodácké diskusi a spolupráci.
V dubnu jsem dostal na základě své výzvy o pomoci při hlídání úředních desek obcí s rozšířenou působností foto jezu od svého kamaráda Martina. Byl to jez na Sázavě – Černé Budy. Ve šlajsně bylo cosi nainstalováno, v podstatě traverza, za ní druhá a na koze šlajsny rozvaděč s kabelem, jehož instalace ve mně spíš budila dojem nebezpečí úrazu.
Před časem se na HYDROwebu objevil článek o [redir=http://www.hydromagazin.cz/clanek/47-reissbach-dracice/]Dračici[/redir]. Již dlouho jsem si pohrával s myšlenkou Dračici splout. Zajímal mě právě úsek od Františkova dolů na soutok. Protože článek končil právě ve Františkově, rozhodl jsem se první květnovou neděli prozkoumat úsek do Klikova, kde máme chalupu.
Už v sobotu 1. května 2010 se koná 22. ročník sjezdu krásné Sázavy z Ledče do Pikovic. Sraz účastníků před první etapou do Zruče je v 11 hodin u bývalého kina. Jednotlivé etapy budou dlouhé podle sil a ostatních okolností, předpokládáme že se pojede asi 25 km za den.
7. – 9. května pořádá Loděnice Vltava spolu s D.O.S. závod ve sjezdu a vodácké všestrannosti pro dětské vodácko-turistické oddíly. Tentokrát zvolili jako téma „Jako za starých časů….“ Tak vezměte šusťáky a číny, spravte kování a oblepy na pádle a pojeďte to všem natřít!
15. května 2010 se koná již 31. ročník této akce. Sraz účastníků je v 11 hodin na louce u železniční stanice Bohousová a jede se do Potštejna, což je 9,5 kilometru o obtížnosti WW I–II. Pořadatel Kolumbus TOM 5912 a SK Týniště nad Orlicí srdečně zve vodáky na splutí tohoto krásného úseku Divoké Orlice.
Zdravím všechny vodáky a předkládám nabídku pro zpestření vodáckého jídelníčku od nás z Vysočiny. Jedná se o říčku, která je sice sjízdná jen ve velmi omezeně, buď po rychlém jarním tání a nebo po velmi vydatných deštích, takže většinou jen po několik dní, ale stojí za to. Povodí má krátké, tak i zásoba vody je velmi omezená. Proto je třeba na příležitost čekat připraven a jednat neodkladně. Tato šance nastala i letos.
Po sobotní relaxaci v nás dloube červík a řešíme kam? V Sasku toho moc neteče a tak připadá v úvahu Müglitz. Nemá přemrštěný stav, ale na proplutí to bude stačit. Sraz je v neděli ráno v 9:00. V 7:20 zvoní na mém nočním stolku mobil. „Už jsi vzhůru“? „Jo jsem“, odpovídám a na druhém konci se ozývá: „Tož nám pojď dolů otevřít“.
Konečně mám tento týden volněji a tak začínám šmírovat vodní stavy po netu. Všade teče vody habakuk a tak proč toho nevyužít, že? Chtělo by to něco kolem domova s včasným návratem před mojí drahou polovičkou. Co tak dát náš Bouřliváček? Je to kousek, dobrá vodácká úchylka a pokud se podaří složit malá partička…
Odemykání Doubravy, to je vlastně i takové odemykání sezony a k tomu i příchod jara. Navíc je to akce, která má skoro všechno, co by dokonalé pádlování mělo mít: krásnou přírodu, pěknou vodu, vlnky, jednu vyhlášenou peřej a většinou i spoustu kamarádů, na které narazíte. Takže: jak to bylo letos?
Po dlhočiznej zime sa konečne opatrne začala hlásiť jar a televízne rosničky, balkónové teplomery i čísla na hydrologických mapách sa zatvárili optimisticky. Bolo načase, pretože vodácky absťák už dosiahol priam obludných rozmerov – takže keď nám predseda naplánoval vodu len na druhý deň víkendu, začali sme s Vlastíkom po Skype zbesilo vymýšľať program aj na sobotu.