Zajímavosti

V norském kraji Hordaland leží vodákům velmi dobře známé, a hlavně zaslíbené městečko Voss. V jeho okolí je řada velice zajímavých řek a říček s obtížností pohybující se v té druhé, těžší polovině stupnice. Jednou z nich je půlhodinu jízdy z Vossu vzdálená říčka Brandsetelvi.

České Vrbné se stalo o minulém víkendu dějištěm již třetího Youngsters Campu rodea na divoké vodě. Účastníků se tady sešlo přes tři desítky a pod svá křídla si je rozdělilo podle jejich dovedností několik zkušených pádlerů a pádlerek.

Kdo jiný by patřil na vodu víc, než děti? Alespoň na tu nerozzlobenou vodu. Děti a voda jsou živly, které se shodnou. Vodáctví přináší spolupráci, zvládnutelné dobrodružství, soužití s přírodou, akceptování nepohodlí a přírodních rozmarů, schopnost se o sebe postarat. To jsou zkušenosti a návyky, které by se měly vyvažovat zlatem. A co se v mládí naučíš…

Říká se, že začátky jsou vždycky těžké. Jak to tedy udělat, aby se dětem na vodě líbilo, vybudovaly si k ní pozitivní vztah a jednou třeba samy, dobrovolně a rády, rozšířily vodáckou rodinu? Požádali jsme o radu ty nejpovolanější: vodáckého guru Vojtu Jančara, dlouholetého vedoucího vodáckého oddílu Bohemky Ešuse, mladého a zapáleného Zajíce ze Zlíchova, šéftrenéra slalomu Jirku Pulteru, šéftrenéra sjezdu Roberta Knebela a předsedu rady raftingu Standu Hájka. Takže: co radí vodácké kapacity pro start vodáckého potěru?

Již několik let co jezdíme na Slovenskou Belou, a mě pořád ležela v hlavě říčka pramenící pod Roháčem – Studený potok. Neplést si se Studeným potokem ve Vysokých Tatrách a stejně nazývaným vodopádem. Hrubé informace byly na webu, ale žádné fotky a nic, co by pomohlo bratru vodákovi. Ještě jsme něco odkoukali ze satelitu, ale jak říká kamarád Marek, nebudu jezdit něco co vidím z výšky 10 km.

Pádlování má mnoho podob. Většina z nich má ale jedno společné: objevování nepoznaného a krásná příroda optikou vodního živlu. Na světě jsou tisíce pádlistů, kterým je nejbližší klidnější vodácká turistika, ale zároveň by si občas si rádi dopřáli i něco ostřejšího. V Česku jde o nejrozšířenější druh vodáka. Tisíce turistů, ale jen málo kajaků, které by se hodily pro obě příležitosti.

Začínáme! CNAWR pro vás letos připravuje seriál instruktážních článků a videí(!), které vám pomohou zvládnou moderní freestylové figury. První díl napsal PePe z Pluta. Takže přejeme příjemnou zábavu a hodně vytrvalosti při tréninku. Všichni jste už asi Tricky Woo viděli. Takovej ten přetočenej a nedotočenej splitwheel následovanej otočkou na zádi zvanou wingover a zakončenou cartweelovým endem, případně následovanej dalšími cleany. Ha, přetočenej nedodotčenej splitwheel, co je to za blbost? (Si z nás zase utahuje, to bude nějaká plutonština!)

13. června se koná další ze závodů Českého poháru vodáků. Start závodu je pod hrází vodního díla Vír I a jede se k mostu ve Štěpánově. Trať je dlouhá 14 km a obtížnost je klasifikována jako WW I – III+. Voda vytékající z přehrady má 4 °C, což je dobré nepodceňovat.

Milé HYDROčtenářky, milí HYDROčtenáři. V těchto dnech pro vás testujeme horkou novinku v nabídce Gumotexu, všestrannou nejen rodinnou nafukovací kánoi [b]SCOUT[/b]. Mezitím, než tuto loď důkladně otestujeme můžete si vy o ni na našich stránkách zasoutěžit. Zánovní kánoi Gumotex Scout totiž po ukončení redakčního testu získá jeden z vás úplně zdarma!

Přinášíme poslední díl našeho zimního seriálu, v němž jsme hledali nejkrásnější a nejoblíbenější řeky v ČR. Díky za vaše maily i hlasování v anketě, podle které má mezi čtenáři HYDRA nejvíce příznivců zlatonosná Otava pod Čeňkovou pilou. Přečtěte si, co o svých oblíbených řekách napsali další ostřílení vodáci.

„Modrá je dobrá“ tvrdí náš kamarát a predseda Hajnej. My traja (teda Víťa, Pavel a ja) ovšem vieme svoje: modrá možno je dobrá, ale Černá…Černá, tá je skvelá. V utorok dopoludnia prišiel mail: sú povodne, treba ísť na vodu. Už-už som držala prstíky nad klávesnicou a smutne odpisovala, že v lete a v týždni to pri mojom zamestnaní proste nejde, keď sa ten chrobák v hlave nespokojne zavrtel a tichúčko nadhodil: „A prečo nie?“ A ajhľa, stačilo trošku organizačného zmyslu, trošku konšpirácie a trošku drzosti a voľný deň bol zrazu na svete…

Nabídkou na konzultaci ve věci zvýšení bezpečnosti pro vodáky na sázavských jezech Černé Budy a Šternberk, která je výsledkem aktivity Pavla Šálka, pověřeného člena výboru SVT ČSK, dostala sekce VT Českého svazu kanoistů hozenou rukavici, kterou se Pavel, zvaný Ešus, rozhodl zvednout. Tady je jeho námět k další vodácké diskusi a spolupráci.

V dubnu jsem dostal na základě své výzvy o pomoci při hlídání úředních desek obcí s rozšířenou působností foto jezu od svého kamaráda Martina. Byl to jez na Sázavě – Černé Budy. Ve šlajsně bylo cosi nainstalováno, v podstatě traverza, za ní druhá a na koze šlajsny rozvaděč s kabelem, jehož instalace ve mně spíš budila dojem nebezpečí úrazu.

Před časem se na HYDROwebu objevil článek o [redir=http://www.hydromagazin.cz/clanek/47-reissbach-dracice/]Dračici[/redir]. Již dlouho jsem si pohrával s myšlenkou Dračici splout. Zajímal mě právě úsek od Františkova dolů na soutok. Protože článek končil právě ve Františkově, rozhodl jsem se první květnovou neděli prozkoumat úsek do Klikova, kde máme chalupu.

7. – 9. května pořádá Loděnice Vltava spolu s D.O.S. závod ve sjezdu a vodácké všestrannosti pro dětské vodácko-turistické oddíly. Tentokrát zvolili jako téma „Jako za starých časů….“ Tak vezměte šusťáky a číny, spravte kování a oblepy na pádle a pojeďte to všem natřít!