Články

Jestli sledujete Čurův pohyb po planetě, tak jistě víte že právě pilně pracuje a pádluje na jižní polokouli, konkrétně na Novém Zélandu. Jak to tak vypadá, jeho hlava přejetá čtyřkolkou při kariéře honáka dobytka, je v pořádku a floutek si tam pěkně užívá svého „Homeless kayakingu“.

Přes veškeré usilovné pátrání se nám nepodařilo sehnat ani zmínku k úseku Čepinské řeky pod Velingradem. Podle map i satelitních obrázků se zde nachází nepřístupný kaňon. Po ranní přepršce strávené v hotelu přijíždíme k mostu pod úsekem. Řeka neuvěřitelně smrdí a vody je jen tak tak. Po chvíli okukování někdo přináší pozitivní správu. Nesmrdí řeka, ale chcíplej kůň na břehu pod mostem.

Dnes vám přinášíme tragickou a smutnou zprávu, která patři spíše do vodácké černé kroniky. Velká nehoda otřásla v noci z pátku 6.2. na sobotu 7.2. vodáckým klubem SK Jihlava. Již nadpis článku, myslím, dostatečně vypovídá o tom, jak velké neštěstí postihlo vodáky z SK Jihlava.

Po dlouhých přípravách konečně vyrážíme do krajů vodácky téměř nepoznaných. I přes usilovné shánění informací se nám nepodařilo sehnat téměř žádné důvěryhodné tištěné podklady a tak vyrážíme za vodáckými zážitky víceméně jen podle rad několika kamarádů vodáků kteří tyto toky navštívili před námi.

Každej přece ví, že ty nejlepší nápady vznikaj v hospě a to mezi prvním a třetím pivem, myslim alespoň ty trochu rozumný. Mluvit o tom může třeba můj kamarád Jirka Hlaváček ze Sušice, který se takhle přes pivo a jednu sázku dostal k zorganizování extrémního štafetového závodu – Bobikap.

Letošní vánoce jsem strávil pádlováním v Galicii. Opět jsem se nechal strhnout myšlenkou dobrého pádlování přes zimu a tak jsem 19. prosince nasedl do auta spolu s dalšími sedmi lidmi a vyrazili jsme na netradiční svátky do 2500 km vzdálené destinace.

Minule jste se dozvěděli o našem počínání v první části zájezdu. O skvělém startu, který naplno potvrdil pravidlo, že první vyhrání z kapsy vyhání. O útrapách s místními staviteli vodních elektráren naprosto všude. Dnes se přesuneme do Portugalska a zjistíme, zda se tady situace změnila.

Při počasíčku, který nám v těchto dnech panuje za okny, jsem si nemohl nevzpomenout na naší podzimní akci. Na přelomu září a října jsme se vydali s partičkou kámošů obeplout ostrůvek v Tyrhénském moři. Žádnej velkej krok do neznáma to nebyl, protože jsme mnozí okolo Elby už pádlovali…

Tak schválně. Kterej kalendář zdobí vaší zeď nad postelí, v chodbě a na záchodě. Letos jich zase vyšlo jako hub v okolí Jaslovskejch Bohunic. My jsme vám pár tipů před Vánocema dali, ale na jeden kalendář jsme trochu zapomněli. Na Dukelský hrdiny. Nafotil je pan Saudek a musím říct že někteří se „pěkně povedli“.

Tak si představte, kamarádi, že za půl roku bude HYDROmagazínu už šest a půl roku. To to letí co? A k vám do schránek a do prodejen letí první letošní číslo. Třicáté sedmé v pořadí. Když odečtete od čísla třicet sedm počet písmen názvu vašeho oblíbeného časopisu, tak tolik mi je právě let a… říkáte si že mi hrabe? To máte úplnou pravdu. Už potřebuju zase pádlovat. Naštěstí je tady to nové číslo, jak jsem říkal. HYDRO 1/09. Pojďme se tedy na něj podívat.