Kdo z vodácké veřejnosti by jméno Dana Stacha neznal. Bývalý český reprezentant ve vodním slalomu od vody nikdy neodešel a vedle práce pro vědeckou redakci České televize, komentování různorodých sportovních akcí pod hlavičkou MaD speakers, dlouhých běhů i jiných sportovních aktivit a oddaným drbáním kocoura Pana Rozárky si i dnes najde chvíli času na trénink s kamarády v pražské Troji.
Právě to, že se Amálka narodila do slavné vodácké rodiny, ji zásadně ovlivnilo a formovalo. Přestože ji rodina nikdy do ničeho netlačila, možnost bojovat ve vodnímu slalomu o stupně vítězů přemohla lásku ke koním a zlákala mladou reprezentantku, která se tak jízdě na kajaku věnuje již deset let.
Pod záštitou ICF (mezinárodní kanoistická federace) se v termínu 25. – 29. října konalo vůbec první mistrovství světa v SUP – paddleboardingu. Celý šampionát hostilo čínské Qingdao, kde se odehrávala i část disciplín OH 2012.
Milan Bílý byl prvním člověkem, který mi před zahájením rozhovoru řekl, že by se na to nejradši vykašlal, že vlastně není moc o čem povídat. Musel jsem ho trochu přemluvit, protože moc dobře vím, že v jeho případě by byla škoda nepředat pár slov dál. Milan je totiž (mimo jiného) excelentní trenér vodního slalomu, dlouholetý pedagog na FTVS UK v Praze a rukama mu už prošlo tolik sportovců a studentů, že to ani sám nesvede spočítat. Pojďte se s ním seznámit.
Přestože je Kristýně pouhých 17 let, již stačila dosáhnout na spousty sportovních úspěchů a svou sílu a vedoucí postavení v ženském závodním paddleboardingu neustále potvrzuje.
S Bobrem se okolo vody sem tam vídám už přes 15 let a dlouhou dobu jsme také v kontaktu pracovním – kvůli vodáckým akcím na Doubravě a Chrudimce, které pořádá už pořádnou řadu let. Naše setkání proběhlo tematicky u klubovny skautů v Ronově nad Doubravou, kde jsme poseděli na schodech (na kterých jste už možná někdy z Doubravy vystupovali) u řeky za krásného jarního dne. Franta se rozpovídal o sobě a svém vodáckém životě a také o pořádání vodáckých akcí, kterých by dělal ještě víc, kdyby to jenom trochu šlo. A samozřejmě jsme nemohli vynechat ani letošní zrušené odemykání Doubravy, který bylo první v celé historii této akce!
Honza Bašta je mezi českými vodáky zavedenou firmou a nejspíš na něj narazíte pod přezdívkou Chobotnice nebo Chobotničák. Proč jsem si vybral pro rozhovor právě jeho? Protože se mi zdálo, že jeho stavění lodí, styl, jakým se vydává na vodácké výpravy, i názory na vodáckou scénu prostě stojí za zveřejnění. Pojďme tedy Chobotničáka poznat společně…
Tomáš Ščepka, autor myšlenky PET kajak projektu, je rodák z Bratislavy, na vodě jezdí již přes 20 let. Začínal na sjezdovém kajaku, dalších 10 let reprezentoval Slovensko v raftingu na divoké vodě, ale rád má jakékoliv pádlování – od ježdění norských fjordů na mořském kajaku po divoké řeky v Gruzii. Hodně toho napádloval i v pražské Troji, na Trnávce, v Českém Vrbném, na Čerťákách… Například letos byl poprvé na Cetině v Chorvatsku nebo Prielomu Hornádu ve Slovenském Ráji. Bydlí při Dunaji a Dunaj je jeho srdcovkou.
Když jsem loni v létě s partou vodáků nastupoval do lodi pod znojemskou přehradou, abych zahájil čtyřdenní plavbu po řece Dyji, netušil jsem, jaké příjemné chvíle pohody a klidu mě budou čekat. Při poznávání řeky Dyje nás provázel David Gros, vedoucí zdejšího vodáckého oddílu a šéf Vodáckého centra Znojmo, kde jsme si půjčili lodě a vybavení na vodu. Při smáčení pádla na prvních říčních kilometrech s historickými dominantami města Znojma za zády jsem začal Davidovi klást otázky…
S Tomášem Rakem jsem se setkal těsně před jeho odletem na soustředění ve Spojených Arabských Emirátech. Když jsme po hodině a čtvrt rozhovor ukončili a já si veškeré sdělené informace začal sumírovat v hlavě, bylo mi jasné, že tohle bude oříšek sepsat. Když je totiž někdo vrcholový vodní slalomář, malíř, podnikatel… Však si to přečtěte.
S Cedníkem jsem se potkal v loňském roce, když mě požádal o pomoc při tvorbě Vodácké příručky. Během pár chvil bylo jasné, že s tímhle člověkem se bude spolupracovat na výbornou a že to není spolupráce poslední. Na rozhovor jsme se sešli v jeho pracovně a bylo to jedno z těch setkání, která jsou příjemná od začátku až do konce. Kdyby nemusel odejít na zápočty, žvanili bychom klidně celý den…
Olympionik, dvojnásobný Mistr světa a několikanásobný Mistr Evropy. Obrovský suverén s nevídanou touhou bojovat a vítězit a zároveň charismatický sympaťák, který život profesionálního sportovce bere s pokorou. Pětadvacetiletý rodák z Nymburka slaví obrovské úspěchy na poli rychlostní kanoistiky a v posledních letech si tak podmanil celou fandovskou obec. Poznat Martina rozhodně stojí za to!
Dělat rozhovor s Fantomasem, to jde prostě samo. Nejen, že je to legrace, člověk si navíc díky jeho barvitému vyprávění udělá taky reálný obrázek o tom, jaké to je, být guidem. Mluví z něj víc než dvacetiletá zkušenost i opravdový zápal pro tohle zaměstnání. Ideální kombinace.
Vášnivý cestoval a vodák, který nepohrdne žádným plavidlem, na kterém se může dostat do divoké přírody za dobrodružstvím. Zároveň také cestovatel, rybář a v neposlední řadě ředitel cestovní kanceláře Adventura. To vše je Petr Novotný zvaný Gándhí, kterého jsme dnes vyzpovídali v krátkém rozhovoru.
Kdo z vodácké obce by neznal jméno Martina Satková? Všestranná a velice úspěšná závodnice. Vodě se věnuje od osmi let, úspěšně kombinuje vodní slalom a sjezd na divoké vodě, a to jak v kategorii C1, tak i K1. Letošní rok Martina hodnotí jako svůj nejlepší – stala se Mistryní světa dospělých ve sjezdu na divoké vodě a ze šampionátu si odvezla neuvěřitelných sedm medailí (pětkrát zlatá, stříbro, bronz). Jak Martina sama říká, kanoistika je její život, hobby a radost. Co dalšího na sebe Martina práskla?