Po únorové a dubnové expedici si Martin naplánoval třetí moře – tentokrát s cílem obeplout chorvatský ostrov Rab za čtyři dny. Plán měl jednoduchý: 3 dny + 1 den rezerva pro všechny ty rozmarné větrné bohyně, které se v předpovědích objevují, jakmile se na radar dostane Velebit. Jak se termín blížil, předpověď začala černat jak páteční kafe a dvoudenní bora mu dělala vrásky, které by jinak sbíral až ve stáří.
Britská loď HMS St George uvízla na mělčině v Baltském moři a při pokusu o opravu trupu udeřila ohromná vlna a smetla do moře na 400 lidí. Poté se loď potopila a zachránilo se pouze 7 z celkových 738 členů posádky. To bylo v dobách, kdy Britové válčili s Dány. Do nás udeřila taky vlna, ale byli z toho tentokrát „jenom“ dva trosečníci. S odstupem dvou dní se tohle ještě v jiném stylu, ale se stejným výsledkem, opakovalo. Neopakovatelné jsou však vzpomínky na celou seakayakovou výpravu okolo dánského ostrova Bornholm!
Na útesu naproti už se rýsují polorozpadlé kovové konstrukce a v zátoce nalevo míjíme monumentální stavby a štoly bývalého železného dolu. V duchu se připravuju na zklamání, až za tím útesem na nádherné pláži s mořskými narcisy uvidím stát nový hotel s označením „Private Beach“.
V minulém týdnu jsem vám popsal své putování po Visle od Smolice za Osvětimí až po Varšavu a dnes začneme prohlídkou polského hlavního města. Budeme pokračovat přes Płock, Włocławek a Toruň až k Baltskému moři a na chvíli se zastavíme i v krásném baltském přístavu Gdaňsk, kde jsem svoji vodáckou anabázi ukončil.
Cesta na mořském kajaku ze Slezských Beskyd do Baltského moře po nejdelší polské řece Visle mi trvala 17 dní (24. 6.–10. 7. 2022). Pádloval jsem ze Smolice u Osvětimi přes Krakov, Tarnobřeh, Sandoměř, Dęblin, Varšavu, Płock, Włocławek, Toruň, Bydhošť a Grudziąc až do ústí Visly na Baltu. Odtamtud jsem se vydal ramenem Mrtvé Visly do Gdaňsku. Celkem jsem ujel přibližně 900 km.
Do Severního moře v průlivu Skagerrak na západní pobřeží Švédska se rozhodně nevydáváme poprvé. Tentokrát jsme zvolili oblast ostrova Orust. Je to ostrov tak velký a tak blízký pevnině, že se tu dá najít trasa na pádlování téměř za každého počasí.
Před několika lety jsem koupil seakajak pro dva. Šéf v práci mi říkal, že Chorvatsko je lepší jak Karibik, když víš, kam jet. Blbost, myslel jsem si, ale proč to nezkusit. Tak jsme ve dvou na kajaku objeli ostrov Rab. Dost z toho byla pravda, Chorvatsko je opravdu nádherné. Tou dobou mě napadla myšlenka, že by nemuselo být tak složité něco podobného naplánovat s našimi skauty. Ani ne půl roku nato už sedím na radě a ostatním navrhuju tábor roverů a vedení na seakajacích kolem ostrova Krk. Všichni jsou nadšení.
Při ležení na pláži ten nápad obepádlovat celou Rujánu nevypadá tak těžce. Teplo, klidné moře a vlahý větřík. Po plážích jezdí párky a zmrzlina. Proč to bylo však o měsíc později všechno jinak? A jak to vlastně bylo?
Příprava na rozhovor s Ondrou byla opravdu náročná, protože se o něm nedá vyšťourat skoro nic. Tedy krom několika vět, které o sobě má uvedené na webových stránkách, ale v těch jsem se zase dočetl jen to, co bych tak nějak očekával. No co, nezbývá než se pořádně vyptávat. Tak to pojďte udělat společně se mnou.
Na mořském kajaku jsem jel už na několik vícedenních výletů u pobřeží Andamanského moře Thajska, plánované delší trasy mi několikrát zkazilo špatné počasí, které je v posledních letech naprosto nepředvídatelné. Ale tentokrát to už určitě vyjde. Aspoň na dva týdny.
Nemusíš se harcovat až k moři, když si chceš zapádlovat na velké vodní ploše i s vlnami, rybami pod lodí nebo s hejny ptáků nad hlavou. Můžeš vyzkoušet pádlování na sladkovodním moři severu Polska – na Mazurských jezerech, která by mohla být něco přesně pro tebe. Tato polská jezerní oblast láká nejen krásnou přírodou a vyhlášeným sledováním ptactva, ale je taky rájem pro jachtaře, seakajakáře a na své si tu přijdou i rybáři nebo třeba cyklisté.
Jezero Toba je největší a nejhlubší zatopený sopečný kráter na světě. Jeho délka dosahuje 100 km, šířka 30 km, hloubka až 529 metrů a rozloha 1 264 km2. Největším ostrovem jezera je Samosir s rozlohou 530 km2, který je spojen s pobřežím mostem přes úzký průplav a je centrem kmene Bataků, kteří nezapomínají na svoji lidožroutskou minulost. Jezero Toba se nachází na severní Sumatře v nadmořské výšce 910 metrů. Tolik dostupné informace.
Pro někoho je jméno řeckého ostrova Kefalonie symbolem plážové dovolené, řeckých specialit a ouza. Pro naši partu to je posledních deset let jméno připomínající jednu z našich nejdramatičtějších seakajakářských historek.
Je půl třetí ráno středoevropského času. I tady na Floridě už je tmavá noc. Mělké moře Mexického zálivu nám šplouchá o boky přeložených kajaků. Při každém podezřelém zvuku sebou trhneme, protože z aligátorů máme docela strach.
„Jo, takhle fouká skoro každé odpoledne, ale teď v březnu by vítr neměl být skoro vůbec. Ráno je bezvětří, pak to trochu začne kolem poledne a postupně zesiluje, k tomu je odpoledne odliv, musíme se z moře vracet o hodně dřív,“ říká mi rybář v osadě kousek od místa, ze kterého chci vyjet.