Zajímavosti

Italská Ivrea v sobotu (2. 9.) nadělila českým vodním slalomářům hned dvě medaile. Vít Přindiš byl nejrychlejší mezi kajakáři, Tereza Fišerová vybojovala třetí místo v kategorii C1 ženy. Deblkanoisté Kašpar se Šindlerem skončili čtvrtí. V nedělním závodě vybojoval Lukáš Rohan sedmé místo.

Má láska k vodáctví se započala někdy před deseti lety, kdy jsem jakožto dítko přibližně desetileté poprvé usedla do lodě. Pamatuju si, jak jsem celá u vytržení seděla v obrovské Barace na zadákovi a měla pocit, že ta Morava teče nějak děsně rychle. Hodně vody už od té doby uteklo, Morava už mi nepřipadá jako nejdravější tok světa a také jsem se za tu dobu už mnohokrát zamilovala do jiných a jiných řek.

Žiji v Bělé pod Bezdězem a jsem tak trochu regionální patriot. Plavit se po vodním toku Bělá mě lákalo již od útlého dětství, ač tehdy jsem ještě nevěděla co je to kánoe.

Malebná krajina, jeskyně, vodopády, průzračné řeky i kousek moře na vás čekají, pokud se rozhodnete vydat do Bosny. My jsme tam vyrazili začátkem června, s cílem zdolat nejvyšší horu, Maglić (2386 m.n.m.). Ale protože jsme zarytí vodáci, kajaky jsme samozřejmě přibalili s sebou.

Ve čtvrtek třicátého dubna vyzvedávám ve Svésedlicích ve firmě Havel Composites nové uhlíkové pádlo a v Břeclavi v Gumotexu lodě. Ke kajaku Seawave, který výborně sloužil při loňském pádlování po Bajkalu přibírám ve druhém pytli ještě Framuru – novinku minulého roku. Má být ještě rychlejší a díky jiné konstrukci užší z venku, a přitom širší zevnitř… Tak uvidíme!

Šest medailí, z toho dokonce čtyři v olympijských disciplínách. Dva tituly mistrů světa. Čtvrté místo v medailové tabulce národů. Česká rychlostí kanoistika zažila v Račicích sportovně nejúspěšnější mistrovství světa v historii samostatné České republiky.

Už je to dlouho, co mi Bobík Sušánka říkal o svém výletu do Maroka. Jeho vyprávění mě nadchlo a tak jsem sehnal od kamaráda kilometráže místních řek, v únoru zaslal do Maroka lodě a jednoho pátečního březnového odpoledne jsme tak mohli vyrazit za africkým dobrodružstvím.

Kajakářka Kateřina Kudějová má k dispozici automobil na rok zdarma. Právo užívat vozidlo Škoda Octavia v hodnotě půl milion korun od společnosti Autotreid si v dramatickém finále Českého poháru skupiny ČEZ pod lipenskou přehradou vybojovala díky nedělnímu vítězství. Oba poslední závody seriálu v sobotu i v neděli na nejtěžších peřejích v České republice vyhrál kajakář Vít Přindiš a dokázal, že má před blížícím se mistrovství světa na konci září v Pau výbornou formu.

Starší vodáci si jistě pamatují, že v dobách socialismu bylo obtížné zorganizovat jiná splouvání řek, než byly tradiční prázdninové Vltavy, Lužnice či Otavy. Ještě větší problém nastal, pokud se parta lidí pokusila o takovou akci bez záštity nějaké oficiální organizace a k tomu ještě netradičním způsobem…

Před zahájením sezony jsme dostali na testování a vzájemné porovnání tři kajaky od britského výrobce Pyranha. Modely Burn, 9R a Machno jsme zkoušeli na kanále v Troji za stálých podmínek, aby bylo srovnání vypovídající a pak i v jízdě na různých řekách.

Když nepočítám splutí Belé cestou na Ukrajinu před sedmi lety, v Tatrách na vodě jsem byl naposledy v roce 2000. Je načase s tím něco udělat. Loňská mizerná zima bez sněhu byla i v Tatrách, ale program sestavil a celý cirkus řídí Petr a to je jistota, že se nudit nebudeme.

Jsa majitelem dvou malých dětí a jedné manželky, musel jsem si na konci zimy nerad přiznat, že můj soukromý outdoorový život je v troskách. A já to tak nenechám! Bouchl jsem pěstí do stolu, raději když byla manželka pryč.

V dnešním díle štafetového rozhovoru vyzpovídáme českého seakajakáře Standu Chládka. Pokud by o tom snad stále ještě někdo pochyboval, následující řádky dokonale přesvědčí o tom, že Standa je nejen vodákem tělem i duší, ale především velkým dobrodruhem. Z nejedné jeho vzpomínky Vám bude běhat mráz po zádech.

Pamatuju si, jak jsem jako malej špunt uviděl na stole složenou pruhovanou látku a ptal se, na co to je. Máma odpověděla, že přece překvapení. Za pár týdnů nás naši vzali s bráchou do garáže, že prý tam máme každý svoji hromádku. No ale! Místo oblečení, který jsem si otráveně představoval, tam byly přichystaný dva zbrusu nový laminátový kajáčky s pruhovanou palubou. A tak jsem si do vlastního kajaku sedl dřív než do školní lavice…

Objevujete – li rádi známá místa z netradičních perspektiv, pak má pro vás Petr Marek zvaný Žralok jeden tip: prohlídku Jindřichova Hradce z lodi. S rodinou vyrazil na krátkou plavbu po řece Nežárce z Jindřichova Hradce k jezu Cupkův mlýn.