Plovací vesta by měla být základním vybavením každého zodpovědného vodáka, ať už jezdí turistickou nebo nejextrémnější divokou vodu. Plovací vesty ale v poslední době zažívají obrovskou revoluci, a tak jsme se rozhodli základní trendy v jejich vývoji trochu zmapovat a poukázat na to nejzajímavější, co je v současné době k dostání.
Pokud jste vášnivými čtenáři a vaším oblíbeným žánrem je detektivka, potom pozorně zbystřete! Na pultech je nově k dostání kniha Případ pohřešovaného háčka od autora Jana „Hafrana“ Frány. Kniha se skládá ze dvou detektivních novel. První se jmenuje Afričan a je trampská. Druhá je vodácká a dala název celé knize. Jak říká sám autor, jsou to detektivky nejen pro trampy a vodáky.
„S prázdnikom, s prázdnikom“ ozývaly se hlasy všude okolo. Před chvílí jsem vstal do chladného rána na břehu sibiřské řeky Čuja, abych se také zapojil do zdravení, protože pro občany Sovětského svazu byl právě sváteční den. Byl totiž 1. květen – Svátek práce, jak jej označoval kalendář. A „prázdnik“ je ruské pojmenování svátečního dne.
Jakožto věčný vodák amatér, s teprve nedávno zlomenou fobií z vody, vám chci popsat pocity z vodáckého zážitku s mým synem. Pár slov na úvod. Od mala miluji kameny, skály, hory a výšky. Od mala jsem ale také měl panický strach z vody. V patnácti letech jsem pochopil, že by nebylo špatné se umět pro všechny případy „neutopit“. A tak jsem s velkým sebezapřením překonal sám sebe a jakž takž jsem se naučil základním principům udržení se na vodní hladině. Tvrzení, že umím plavat, by bylo vskutku odvážné. Zpravidla to formuluji tak, že se snad zvládnu „neutopit“.
Říká se, že když se dva perou, třetí se směje. Což v podstatě znamená, že když teče Hamerák, je na všech ostatních řekách prázdno. To platilo v minulých desetiletích a platilo by to dál, kdyby na všech ostatních řekách, kde netekla voda, nebylo prázdno celé léto.
Kamp jsem jel mnohokrát, ale tentokrát jsem se na tuto část vydal se skutečně zajímavou skupinkou. Skupinku tvořilo 10 Taiwanců, kteří přijeli do Česka na soustředění před Mistrovstvím světa v rychlostní kanoistice v Minsku v Bělorusku. Jak jsem se dozvěděl, tak mají zkušenosti i se slalomem a nebylo nutno se obávat, že to bude nemobilní jednotka.
Vášnivý cestoval a vodák, který nepohrdne žádným plavidlem, na kterém se může dostat do divoké přírody za dobrodružstvím. Zároveň také cestovatel, rybář a v neposlední řadě ředitel cestovní kanceláře Adventura. To vše je Petr Novotný zvaný Gándhí, kterého jsme dnes vyzpovídali v krátkém rozhovoru.
Po pár naťuknutích a rozvahách nad dalším výletem za vodou, kdy u nás byly vodní stavy už hodně tristní, padlo na zapíjení kamarádova prcka rozhodnutí, že opravdu vyrazíme. Datum jsme stanovili na víkend 12.-13.9. s tím, že k němu přilepíme ještě 2 dny.
Pro mnoho aktivních sportovců jsou prázdniny strávené v Chorvatsku spojené s představou velmi intenzivního utrpení. Opalovat se celý den u moře, večer se procházet po promenádě a pojídat zmrzlinu? Hrůza. Na většinu sportů jako je běh, kolo nebo lezení je horko. Plavání taky brzy omrzí. Naštěstí je tady i jiné řešení.
Aneb o tom, jak dlouhá byla cesta, než jsem si pro sebe vybral ten správný kajak…
Po letošním pádlování v Bulharsku a v Bosně jsme se rozhodli vydat za krásami jižní Francie, do dějistě části slavného etapového závodu Tour de France. Místo kol jsme ale přibalili kajaky a pozorovali tak panoramata Alp, levandulová pole a impozantní hrady z vln francouzských řek.
Před mnoha lety, daleko od nás, žil vysoko v horách obrovský drak. Hory pro něj přestaly být dobrým domovem, a tak se jednoho krásného dne vydal na cestu k moři. Obrovským ocasem mrskal ze strany na stranu tak silně, že nezůstal kámen na kameni.
Když napadne v Čechách sníh, my, vodáci, vždy zbystříme. Je totiž naděje, že následná obleva zvedne hladiny řek a budeme moci vyrazit za pádlováním. Minulý týden nám počasí udělalo radost, ke konci týdne se skutečně oteplilo, v Brdech tál sníh a Skalice a Lomnice se dostaly na splavný limit. Nám tedy nezbývalo, než vyrazit na vodu!
Na vodu jezdí Petr už léta, ale Polsko mu zatím unikalo. Asi je to tím, že divoké vody je tam pomálu. Ale mladí s dětmi přece nepojedou do Norska na divokou vodu. Polsko je blíž a v pohodě. Co jim tak doporučit?
Řeka Morava už léta patří mezi letní vodácké klasiky. Zajímavých je hlavně 100 km z Hanušovic až do hanácké metropole Olomouce. Jako jedna z mála českých a moravských toků je Morava sjízdná celkem pohodlně po celý rok. I v obdobích největšího sucha je na většině úseků Moravy stále dost vody na příjemnou plavbu.