Loďáky na věci doporučuju dva - velký na všechno (ideálně s popruhy na nošení) a menší hladký bez popruhů na věci, co mají zůstat opravdu suché (šoupne se s nimi do velkého loďáku a obloží věcmi co až tak dokonale suché být nemusí). Důvod je prostý - utěsnění uzávěru nebývá stoprocentní a velký bágl občas někde přijde k nějakému ďoubanci, skrz který začne prosakovat. Na drobné opravy funguje lepidlo na nafukovací kruhy, nebo polyuretanové na bazény (Pattex Chemoprén transparent). K tomu všemu samozřejmě pár různě malých loďáčků na věci, co jsou za jízdy mimo loďák - mobily, doklady, peněženky, svačiny a jiné "nezbytnosti". Některé mají i poutko na opasek...
Ahoj, díky za upozornění. Ten text jsem převzala ze stránek vydavatelství knihy přesně tak, jak jej uvedli. Jestli tam je o Martinu Doktorovi nevím, knihu jsem zatím nečetla. Takže tato poznámka patří vydavateli, který se rozhodl ho do anotace neuvést.
Ahoj. Opravdu jsi zapomela uvest dvojnasobneho olympijskeho zlateho medajlistu z Atlanty '96?
Martin Doktor je dnes cim dal vetsi sportovni pojem.
Já si myslel, že je to playboat a on to je half slice. Playboat je asi menší nebo větší.
Jak psal Jirka Vašina, na kanál nebo vodnatější toky je to suprová hračka. Na mělké vodě, kde je častější kontakt s překážkou na dně jsou ostré hrany a téměř kolem boky znát ještě více. Obzvláště boční a šikmé střety pod přední částí kokpitu jsou tvrdé a často nekompromisní co do změny směru nebo náklonu. Je to však o osobních preferencích, volbě vodního terénu, ale blízko hranice sjízdnosti si nezablbnete s radostí a trpíte vy i hrany co po překážce nesklouznou. Ano zaměření na závody a hmotnost mělo svou cenu. Systém provázku se bez uzlíků neobejde a nastavení dle vody je tedy hrubší od uzlíku k uzlíku. Sezení hodně pruží, zádovka má tendenci se při nasednutí častěji protočit a bez uzlíků u oček i cestovat ke straně. Překvapilo mě jak trup pracuje (ohýbá se). Když čekáte, příď v písku a záď pulzuje ve vlnách, cítíte jak se vám za zády Chili svírá a prohýbá. Chybí ji tvarová pevnost/materiál?
Na přehradách se na bezpečnost obecně kašle, občas někdo použije aspoň tu "hopšňůru" na kotník, aby mu prkno neuplavalo, je to ale spíš výjimka (lidi většinou netuší, k čemu to je). Pro děti platí v zásadě totéž, jen těch plavacích pomůcek je vidět trochu víc (ale povětšinou nevhodných - kruhy a rukávky). Potkat takto (ne)vybavenou rodinku za pěkného počasí uprostřed Lipna není nic výjimečného. Je s podivem, že většinu utopených máme za této situace na jezech.