Divoká voda

Je jar a ja rozmýšľam kam na vodu. Už som stihol veľkonočnú Soču a čistenie rieky Kamenice. Dostáva sa ku mne informácia o splavovaní riek v Bosne a Srbsku, ktoré organizuje CK Adventurio. V tomto období by vody malo byť viac než v lete a tak sú v pláne rieky, ktoré sa zvyčajne nejazdia.

Je zima, kajak spí v loděnici, protože ani tradiční Vánoční obleva nepřinesla kýžené průtoky, a tak je potřeba si ukrátit čas alespoň psaním o divoké vodě. Ne že by téma, na které mě Snížák požádal napsat menší příspěvek, bylo něco, na co s oblibou myslím, ale prý je dobré nechat ostatní poučit se z mých chyb. Takže tady to máte. Většinou když někomu řeknu, že jsem si zlomil na divoké vodě dva obratle, reakce je stejná: „To máš z těch vodopádů“. Tak poslyšte příběh o tom, jak se dají obratle zlomit na jarní Jizeře.

Altaj byl původně v plánu už vloni. Jenže okolnosti mne nakonec zavály na Sajanskou Oku, a byla z toho akce z říše snů! Pohádka sibiřského podzimu, při které vás každý den napadá, že takovou žluť snad u nás v Evropě ani nemáme (článek z Oky vyšel v Pádlerovi 3/2018). Jenže na Altaji vás přesně tohle bude napadat zase!

Na zimu jsem si přála odletět pádlovat někam do tepla, jenže pořád ne a ne najít pádlovací parťáky. Nakonec se mi podařilo sehnat americký pár, a tak jsem neváhala a brzy byla letenka s datem odletu 1. ledna z Vídně do Mexico City doma.

Už ve školních letech jsem dost opomíjel domácí úkoly. Tenhle nešvar jsem si s sebou nesl životem dál, a tak se mi často stává, že se poměrně zásadní informace o řece dozvím až po jejím splutí. Nejinak je tomu u řeky North Fork Mokelumne River, tekoucí v horách americké Kalifornie, mezi vodáky známé spíše jako Fantasy Falls.

Napřed pár čísel. Závody jelo 300 lidí, na splutí jich přijelo 458. O všechno se postaral tým 108 pořadatelů, přičemž celá akce se začala připravovat už na jaře, kdy jsme odeslali asi 17 dopisů se žádostí o povolení akce či o vyslovení připomínek k ní.

To nám to nebylo málo? Jak se zdá, nebylo. Po předloňské expedici na Sary Jaz jsme se vloni vypravili do Tádžikistánu na řeku Muksu. A vlastně spousta věcí byla jako přes kopírák. Zabookovat letenky do Dushanbe, dohodnout lodě, zařídit odlety, letenky a vše potřebné. Letos se snad vrátíme zpět i s kajaky.

Milan Bílý byl prvním člověkem, který mi před zahájením rozhovoru řekl, že by se na to nejradši vykašlal, že vlastně není moc o čem povídat. Musel jsem ho trochu přemluvit, protože moc dobře vím, že v jeho případě by byla škoda nepředat pár slov dál. Milan je totiž (mimo jiného) excelentní trenér vodního slalomu, dlouholetý pedagog na FTVS UK v Praze a rukama mu už prošlo tolik sportovců a studentů, že to ani sám nesvede spočítat. Pojďte se s ním seznámit.

Od 13. do 15. září hostilo rakouské městečko Lofer akci nazvanou Lofer Rodeo, která se postupně zabydluje ve vodáckém kalendáři i u českých pádlerů. Víkend se nesl ve znamení čtyř hlavních bodů: pádlování na loferské slalomové trati za nočního osvětlení, vodácké závody, legendární párty a protestní jízda proti elektrárně na Saalachu. Tohle všechno doplnilo skvostné počasí a perfektní vodní stav v řece.

Přestože je Kristýně pouhých 17 let, již stačila dosáhnout na spousty sportovních úspěchů a svou sílu a vedoucí postavení v ženském závodním paddleboardingu neustále potvrzuje.

Žádné správné léto se neobejde bez cesty do Norska. Minulý rok v červenci to bylo ve znamení slunného a teplého počasí, které v kombinaci s jedním deštěm za 3 týdny způsobilo, že i Norové poznali, co je to sucho. Nicméně i tak se tam dalo zapádlovat, a o tom bude tento článek. Nezapomeňte s sebou vodáckého průvodce od Obsommera a Klatta z roku 2005, aplikaci RiverApp, přítelkyni a vzhůru na sever.

Kdo ještě neslyšel o legendárním závodě a kajakářském festivalu Devils Extreme Race, jako by nebyl. A kdo nepřijel a nezažil na vlastní kůži (a loď) letošní ročník, ten může celý rok až do příštího srpna truchlit, protože přišel o vodáckou akci roku.

Žádné správné léto se neobejde bez cesty do Norska. Minulý rok v červenci to bylo ve znamení slunného a teplého počasí, které v kombinaci s jedním deštěm za 3 týdny způsobilo, že i Norové poznali, co je to sucho. Nicméně i tak se tam dalo zapádlovat, a o tom bude tento článek. Nezapomeňte s sebou vodáckého průvodce od Obsommera a Klatta z roku 2005, aplikaci RiverApp, přítelkyni a vzhůru na sever.

Deset jednotlivých závodů Českého poháru roku 2019 bylo zakončeno tento víkend (24. – 25. 8.) závodem pod Lipenskou přehradou. Do celkového součtu se počítaly tři nejlepší sprintové výsledky a stejný počet výsledků z dlouhého sjezdu – tedy šest nejvydařenějších závodů. V neděli se pod Lipnem dokonce jednalo o Mistrovství České republiky v dlouhém sjezdu, které dokonale prověřilo zdatnosti všech špičkových závodníků.

Konec prázdnin se blíží a s ním samozřejmě také tradiční Hiko Devils Extreme Race – nejoblíbenější český závod v extrémním pádlování. Už po 13. se na Čertovy proudy sjedou kajakáři ze všech koutů světa, aby předvedli, co umí. Jestli o tuhle show nechcete přijít, doražte i vy. A na co se můžete těšit? Na pádlování od rána do večera, legendární Helltrain shuttle, turnaj v páce a noci plné tance, hudby a zábavy. Termín akce je 23. – 25. 8. 2019.