Jak na to?

Hodnocení obtížností divoké vody je do značné míry subjektivní záležitostí, přesto je užitečné různě náročné vodní terény nějak klasifikovat, a jednoduše a srozumitelně tak zprostředkovat přibližnou informaci o tom, co na nich může vodáka čekat. Celosvětově se používá několik různých stupnic obtížností, které jsou ovlivněny tradicí a charakterem řek v dané oblasti. Převažuje členění řek nebo peřejí do 6 – 10 stupňů či kategorií od nejlehčích po nejtěžší. Protože se od sebe jednotlivé stupnice liší, je nutné toto rozlišovat i v popisech a znát, jak jsou jednotlivé stupně definovány.

Staré známé HYDRO vám jistě nemusíme představovat. Váš oblíbený vodácký dvouměsíčník vychází jako obvykle. Letošní třetí číslo ale navíc obsahuje rozsáhlou přílohu určenou začínajícím vodákům. To ale ještě není všechno HYDRO Speciál totiž dostávají jako dárek nejen všichni čtenáři HYDROmagazínu, HYDRO Speciál je také zcela volně k dispozici všem, kdo se na vodu chystají poprvé, podruhé nebo i potřetí a chtějí se dozvědět nebo si připomenout ty nejzákladnější vodácké znalosti a bezpečnostní zásady na vodě.

Stejně tak, jako vloni, i letos vychází první letní HYDRO 3/07 spolu s rozsáhlou přílohu určenou začínajícím vodákům. HYDRO Speciál, připomínající méně zkušeným i ostříleným vodákům základní zásady bezpečného pádlování, dostávají zdarma jako dárek nejen všichni čtenáři HYDROmagazínu, ale je také volně k dispozici všem, kdo mají zájem o ty nejzákladnější vodácké znalosti.

Téma čerstvě vydaného zimního HYDRA 1/12 jistě potěšilo všechny extrémní jezdce a milovníky adrenalinu, kterých je mezi námi čím dál tím víc. Všichni, kdo se touží odvážně vrhat dolů z vysokých vodopádů najdou v HYDRU svoje velké vzory. Zbylo nás ale ještě pár takových, kdo až tak úplně netoužíme zřítit se z vysokého vodopádu do zpěněné vody a doufat, že to přežijeme. My, co se máme docela rádi a možná se i tak trochu bojíme výšek nebo bouřící vody, ale taky můžeme dokázat svoji odvahu. Aby se na nás ve stínu požíračů adrenalinu úplně nezapomnělo, připomeňme si, že i my máme své velké vzory, kterým se chceme podobat. No řekněte, kdo z vás by nechtěl být jako Fantomas?

Ramenní kloub je jedním z nejsložitějších kloubů v lidském těle. Je to kloub spojující pažní kost s pletencem horní končetiny (lopatka, klíční kost). A protože je ramenní kloub schopen předpažení, zapažení, připažení, vzpažení, zevní a vnitřní rotace (uf…), dochází tady k nejčastějším vykloubením neboli luxacím. Pro nás, vodáky, a zvláště pak pro kajakáře, je to taková nepříjemná Achillova pata.

Řada vodáků už dávno pochopila, že ač je na vodě příjemně a krásně, vždy je nutno dbát na svou bezpečnost a pokud se už něco při vší smůle stane, být materiálově připraven. Přesto se stále ozývají hlasy, že v době mobilních telefonů je lékárnička přepychem.

Na sobotu 9. dubna zorganizoval Vodácký oddíl KVT Pardubice první ročník Čištění Chrudimky v úseku Chrudim – Pardubice, což je úctyhodných 22 kilometrů. Tato akce se konala u příležitosti 39. otevírání vodácké sezony na Chrudimce. V Chrudimi na Střelnici se sešlo přes 150 vodáků.

Rada NP Šumava odsouhlasila návrh znění nového návštěvního řádu. Letošní varianta splouvání je přísnější, ale souhlasilo s ní všech 22 šumavských obcí s podmínkou, že se budou hledat další varianty zajišťující ochranu životního prostředí.

30. dubna se čistí řeka Berounka v úseku Sv. Jiří, Plzeň, Doubravka – tábořiště Na Závrtku u Dolanského mostu. Přijďte, užijeme pohoda den a ještě něco prospěšného uděláme. Stačí si jen e-mailem objednat zdarma lodě či rafty, přijít ke Sv. Jiří na Doubravce. Sraz je v 10:00 hod.

Už 2. ročník Otevřeného mistrovství Plzeňského kraje v eskymování se konal 27. února 2011 v bazénu SK Radbuza Plzeň za spolupráce s Akademií Vodák Sport, Českým svazem kanoistiky a za podpory Plzeňského kraje.

Získat dnes informace o aktuálním stavu na řece, na níž se právě chystáme vyrazit, je snadné. Stačí se podívat na internetové stránky Povodí a hned víte, kolik kde zrovna teče vody. To samo o sobě ale nestačí. Z údajů o vodním stavu a průtoku je nutné správně vyčíst, zda je ten který průtok pro splouvání vůbec vhodný. Jak to poznat poradí ten nejpovolanější odborník – Vojta Jančar.

Společně s partnerským webem [b]svetoutdooru.cz[/b] pro vás každoročně aktualizujeme přehled a srovnání základních technických parametrů vodáckého vybavení, dostupného na českém trhu. Vybíráte-li novou loď, pádlo či vestu, vybírejte chytře a porovnejte si parametry stovek výrobků.

Před časem jsme v HYDRu uveřejnili anketu “[url=http://www.hydromagazin.cz:80/clanek/338-na-cem-jezdite-na-vodu-a-proc/]Na čem jezdíte na vodu a proč?[/url]”. V anketě hlasovalo asi 300 vodáků, což je o hodně míň, než kolik si jich článek přečetlo. Samotné hlasování byl ale jen doplněk, čekal jsem, že popíšete důvody své volby. Něco se objevilo v diskusi, kdo by chtěl něco napsat i teď, ať využije prostoru pod tímto článkem. Nyní anketu doplním o několik poznatků, týkajících se lodí a také odkazy do HYDROškoly, kde uvádím například pár rad pro kanoisty, trpící klečením.

Jezy v České republice plní poslední dobou kromě funkce vodohospodářských účelových staveb ještě jednu nepříjemnou funkci. Za zvýšených vodních stavů, hlavně tedy při jarních vodách, ale i v létě po vydatnějších deštích, topí nerozvážné a nezodpovědné vodáky.

V diskusích nad články o výskytu nezkušených vodáků na poměrně obtížných řekách se dost často objevuje názor typu: „No, a kde se to mají naučit?“ Otázka se mi zdá nesmyslná a přiměla mě k napsání tohoto článku.