Zajímavosti

Celkem 32 ročníků splutí „Litického oblouku“ uspořádali vodáci z Týniště nad Orlicí pro širokou vodáckou veřejnost. Počátek plavby byl z Bohousové, kde se Divoká Orlice začíná zařezávat do žulového masivu a od železniční stanice Litice vytváří peřeje.

[b]Milé HYDRO[/b], děkuji ti za článek [url=http://www.hydromagazin.cz/clanek/646″]„Odvaha přenést“[/url], který vyšel kdysi v HYDROmagazínu ([redir=http://www.hydromagazin.cz/clanek/55-hydro-209-bezpecne-na-vodu/ newwindow]2/2009[/redir], pozn. red.). Už od zimy jsem se tenkrát obával, že přijde jaro a začne tát. Za dlouhých zimních večerů, kdy jsem se u televize nacpával bůčkem a zavlažoval pivem jsem dumal nad tím, jak a na co se na první jarní vodě budu vymlouvat.

Některé řeky jste sjeli už tolikrát, že je znáte, jak se říká, jako své boty. Voda je ale živel a mnohdy nám připraví překvapení. Podívejte se na fotografie pořízené před několika dny a uhádněte, o kterou řeku a o který jez se jedná. Své tipy napište do komentáře k článku.

V prvních dvou dílech našeho seriálu jsme si ukázali většinu záběrů na klidné vodě, přenesli jsme tuto dovednost na vodu proudící, umíme bezpečně najet do proudu a zastavit ve vracáku. Ve třetím dílu se budeme věnovat přejezdům proudu, který je jasně čitelný. Na řece však potkáme řadu překážek – vlny a válce. Ukážeme si pár způsobů jak přejezd v obtížných podmínkách bezpečně zvládnout.

V pondělí jsme dostali kratičkou zprávu o splutí potoku Sitka s pěknými fotkami. Sníh kolem Sitky už pravděpodobně roztál, ale v sobotu má opět pršet. Co kdyby se ještě dala Sitka sjet?

Když jsem před třemi lety jel poprvé Mumlavu s kolínskou partičkou CZDRC, dostal jsem jednoduchou radu: „Hlavně nejezdi za Plukovníkem a bude to v pohodě.“ V neděli v Jizerkách jsem tohle jednoduchý pravidlo porušil a průšvih byl na světě.

Olympijská trať na předměstí Sydney, se opět po pár letech pyšnila závodem světového formátu. Vzhledem k přípravě na nadcházející sezónu se otevřeného Mistrovství Oceánie zúčastnila takřka kompletní světová špička ve všech kategoriích, a to včetně českých závodníků. Závod byl také olympijskou kvalifikací pro sekci Oceánie a zároveň nominační pro domácí závodníky.

Téma čerstvě vydaného zimního HYDRA 1/12 jistě potěšilo všechny extrémní jezdce a milovníky adrenalinu, kterých je mezi námi čím dál tím víc. Všichni, kdo se touží odvážně vrhat dolů z vysokých vodopádů najdou v HYDRU svoje velké vzory. Zbylo nás ale ještě pár takových, kdo až tak úplně netoužíme zřítit se z vysokého vodopádu do zpěněné vody a doufat, že to přežijeme. My, co se máme docela rádi a možná se i tak trochu bojíme výšek nebo bouřící vody, ale taky můžeme dokázat svoji odvahu. Aby se na nás ve stínu požíračů adrenalinu úplně nezapomnělo, připomeňme si, že i my máme své velké vzory, kterým se chceme podobat. No řekněte, kdo z vás by nechtěl být jako Fantomas?

V letošní sezoně uvádí Hiko Sport zcela novou řadu funkčního vodáckého oblečení pro ženy s novým originálním designem a propracovanými střihy. Nákupem výrobků z nové dámské řady označené logem We Care přispějete na boj proti rakovině prsu a přinesete pomoc nemocným lidem.

Při vyslovení názvu Křetínka se většině z lidí vybaví přehradní nádrž u Letovic, která bývá od jara do podzimu místo vedle místa obležená rybáři. Křetínka je především malá říčka, která tuto přehradu napájí. Upozornil mne na ni někdy před dvanácti lety jeden z kamarádů. Netrvalo dlouho a naskytla se mi při zimní oblevě příležitost ke splutí.

Letošní první dva týdny v Norsku byly opravdu plné událostí. Přímo z dlouhé cesty jsem přešel přímo do prostředí EkstremsportVeka ve Vossu. Večírky, pádlování a spousta kamarádů co jsem skoro rok neviděl dělá z této akce jeden z mých nejoblíbenějších týdnů v roce. Po letošních deštích má mají všechny řeky spousty vody. Což znamená Teigdalen a jeho Double Drop možná bude mít vodu. A taky že jo! Dokonce nejvíce co jsem tu viděl a tolik, že zbytek řeky má moc.

aneb jak se jezdí švejkovina. Přestože v zimním čase šatníkoví predátoři v podobě malých motýlků nemohou ohrozit vodákovu výzbroj, je nutné šatstvo před ukončením sezony náležitě provětrat. Důvod pro tuto činnost jsem našel, když jsem se podíval do kalendáře – [b]17. 12. Vánoční Bílina![/b]

Nejen v Česku a nejen v posledních letech se vodákům „ztrácejí“ řeky. Mnohé z nich prostě přijdou o vodu, nebo se naopak ocitnou hluboko pod hladinou – obojí kvůli přehradám. Některé úseky se ale ztrácí i jinak – a to je tak trochu naše česká specialita – ztrácí se, aby mohly být „zachráněny“. V rámci ochrany přírody se prostě vodákům zakážou. Tečka.

O SUP (Stand Up Paddlingu), lépe řečeno o paddleboardu, už každý určitě slyšel, ale v České republice se zatím mezi lidi moc nedostal. Nicméně pomalu sem proniká. Pojďte se podívat, kolik SUP akcí už jsem letos podnikl…

Zhruba čtrnáct dnů před touhle akcí mi přišel od hlavního organizátora Stanďocha Prďocha mail, jestli bych se taky nechtěl zúčastnit. Mrknul jsem se z okna, uviděl krásný podzimní slunečný den a řekl si: „Jasná věc! Tohle počasí eště vydrží čtrnáct dnů a možná dýl. A vemu i přítelkyni, abychom si udělali pořádný podzimní výlet.“ Napsal jsem Stanďochovi, že beru debl seakajak a nezbývalo než se těšit.